Smrtící exploze, třeskutá zima, povodně, metanol. I tyhle věci zabíjely na území Česka.
Můžeme být jedině rádi, že jsme nebyli jejich součástí. Tohle jsou ty nejrozsáhlejší katastrofy za posledních sto let.
Bolevecká katastrofa
25. května 1917
V továrně „Střílna“ v Bolevci, která jakožto malé tovární městečko s 56 halami vyráběla během války munici, začíná v pátek 25. května 1917 další směna. Tak jako každý den sem přichází 2 580 dělníků a dávají se do práce. Nic nenasvědčuje čemukoliv divnému – na to, že občas přijdou na obhlídku i vojenští důstojníci, byli zaměstnanci zvyklí. Továrna byla díky nadprodukci doslova přeplněna výbušninami, a to ještě do skladu trhavin dnes přijel vagón plný trinitrotoluenu.
Nový typ šestnáctikilové miny, kterou zrovna vyráběli, se nelíbil vedoucímu směny. Už několikrát upozorňoval na její závadu ředitele Střílny, Ing. Rudolfa Thiela. Ten závadě opakovaně nevěnoval pozornost a poznamenal, že jde o maličkost. Nechal vedoucího dát vadnou minu bokem a problém neřešit.
Bylo zrovna 13:35, kdy v budově číslo 10, v oddělení zapalovačů, odstartovala nekonečná série explozí tak třeskutých, že miny, které zadýmyly celý prostor, létaly vzduchem do všech stran na stovky metrů daleko. Nastala obrovská panika. Výbuchy postupně pokračovaly celou oblastí továrny. Ve 14:55 pak přišla nejsilnější exploze, protože vybuchl sklad trhavin, naplněný právě čerstvou dávkou TNT. Některé miny se postupně dostaly až do centra Plzně, vzdáleného 6 kilometrů, kde také vybuchovaly, zranily pár lidí a vytloukly spoustu oken. Večer přišlo ještě na 18 dalších výbuchů a ještě druhý den se ozývaly třeskuté rány. Nikdo nevěděl, co bude. Nejbližší oblasti byly okamžitě evakuovány. Dělníci, kteří stačili utéct, se schovali v lesích a polích. Nejprestižnější a největší továrna na střelivo v celém Rakousku–Uhersku najednou jakoby přestala existovat.
Mohutné exploze ohrozily zásobení rakousko–uherské armády municí, ale hlavně si vyžádaly 203 lidských obětí. Během války tu byly nuceny pracovat i děti a těch zahynulo 33. Ředitel továrny se kvůli pocitu viny brzy nato oběsil.
Nejmrazivější zima v historii Česka
31. prosince 1928 – 8. březen 1929
Začátek roku 1929 nebyl pro české území a vlastně ani pro celou Evropu vůbec šťastný. Od silvestra 1928 až do začátku března 1929 zůstávala rtuť teploměru stabilně pod nulou. Tehdy by to ještě nikoho nenapadlo, ale dnes je jasné, že při rekordní teplotě mínus 42,2 stupně Celsia šlo o tu nejchladnější zimu v novodobé historii Česka. Přesný počet umrzlých není znám, ale bude sahat do několika stovek obětí. Neumrzali jen lidé bez domova nebo kočovní cikáni – mezi obětmi bylo třeba malé nemluvně, které zemřelo kvůli nedostatečnému zabalení přímo v kočárku, ale i vojín 152. pluku, jenž zrovna strážil v Olomouci. Lidové noviny v roce 1929 psali dokonce o jakémsi Tomáši Kubalovi, který byl nalezen ve svém domě zmrzlý tak, že tvořil ledový rampouch. Zemřel vsedě, u svého stolu.
Jelikož se okamžitě vyprodaly chránítka na uši, nejčastější problémy přeživších byly omrzliny uší. V Riegerových sadech v Praze nasbírali dobrovolníci celý košík zmrzlých ptáků. V obci Radotín údajně napadly 4 metry sněhu. Bylo naprosto běžné, že se lidé museli ze sněhu vyhrabávat. Kvůli tuhým mrazům také popraskaly kolejnice. Celé tehdější Česko se z těchto rekordních mrazů dostávalo ještě pěkně dlouho.
Největší železniční nehoda u Stéblové
14.listopadu 1960
118 mrtvých, 110 zraněných – taková je bilance vlakové nehody z roku 1960, jejíž přesný průběh nikdy nebyl objasněn. Byl podvečer, tma a hustá mlha. Ve vlaku 608, který jel z Liberce přes Hradec Králové do Pardubic, byl starší a mladší průvodčí. Starší průvodčí údajně zahlédl mihnutí zeleného světla od výpravčího (což s nejistotou potvrdili i někteří cestující), které mělo symbolizovat povolení k odjezdu, proto to řekl i mladšímu kolegovi a dal povel strojvedoucímu k odjezdu vlaku. Souprava však k odjezdu připravena nebyla, protože se měla křižovat s jiným spojem a dostat výhybku na jinou kolej.
Vlak z nádraží přesto vyjel. Když to viděl výpravčí ze své kanceláře, rozběhl se a začal křičel na průvodčího, aby s vlakem zastavili. Ten tomu už ale nevěnoval pozornost a odešel kontrolovat lístky.
Parní vlak 608 jel rychlostí 55 km/h, protijedoucí motorový 653 asi 60 km/h. V 17:42 do sebe narazily. Následkům nehody nepřidal ani požár, který vznikl, když žhavé uhlí z parní lokomotivy zapálilo naftu z motoráku 653. Zemřelo 118 lidí. Jde o nejtragičtější vlakovou událost na území České republiky.
View post on imgur.com
Letecká nehoda Suchdol
30. říjen 1975
Na letišti v Tivetu, na území dnešní Černé hory, nastupuje 115 hlavně československých turistů. Byli na dovolené. Počasí je na let naprosto vhodné, nikde ani mráček – a i piloti mají koneckonců už něco odlétáno, proto letadlo vyráží zpět do Prahy.
Let probíhá bezproblémově. Cestující už pomalu viděli Prahu. V jejím okolí se začala místy tvořit trochu nepříjemná mlha, ale nebylo to nic, co by mělo zkušené piloty překvapit. Ruzyňský dispečer piloty varoval, že by měli být opatrní, případně přístát jinde. Nefungovaly totiž přistávací systémy. Posádka chtěla dodržet svůj plán a přistát na Ruzyni.
V tu chvíli přestalo letadlo s dispečery komunikovat. O tom, že to nebyl jen výpadek komunikačních systémů, se dozvěděli až o několik momentů později, když zjistili, že se letadlo zřítilo. Zemřelo 79 lidí. Piloti podle pitvy nebyli pod vlivem alkoholu ani léků, prostě jen kvůli občasné mlze neodhadli výšku letadla a narazili do skály, poté do stromů a zřítili se do blízké zahrádkářské kolonie v Suchdole. Jen díky tomu, že byli v blízkosti pomoci, nezemřeli další pasažéři.
View post on imgur.com
Povodně 2002
7. – 17. srpna 2002
Je to už dlouhých patnáct let, co se nad naším územím přehnaly silné srážky. Vytrvalé deště tehdy zaplavily téměř všechny západočeských a jihočeských koryt řek, včetně Vltavy a tedy i hlavního města. Povodně zasáhly na 800 obcí, 260 mostů a přes 180 silničních komunikací. Nejhůře skončily obec Zálezlice a Metly, které divoká voda v podstatě vymazala z mapy České republiky.
Počet evakuovaných lidí se sečetlo na 225 000 obyvatel, z nichž největší podíl má Praha a škody, které které kvůli povodním vznikly se odhadují na neuvěřitelných 73,1 miliardy korun. Sedmnáct lidí kvůli velké vodě zemřelo (deset z nich utonulo přímo ve vodě).
Největší nehoda na D1
20. března 2008
Kvůli silnému sněžení a vysoké rychlosti se v březnu 2008 stala kolem desáté hodiny dopoledne velmi nepříjemná kuriozita. Mezi obcemi Skorkov a Větrný Jeníkov na Vysočině a u vesnice Řehořov se stala největší dopravní nehoda v historii České republiky.
Tohle jsou nejlepší české stavby za poslední rok. Souhlasíš s výběrem?
9. listopadu 2024 v 8:30
Nešlo o jednu nehodu jako takovou. První se stala ve směru na Prahu mezi 90. a 140. kilometrem. To do sebe narazila první dvě auta. Kvůli rychlému zasněžení vozovky několika centimetry sněhu se do této nehody začal přidávat řetězec dalších vozidel, jejichž řidiči nezvládli jízdu a po rozsáhlém vyšetřování stanovila policie tuto událost jako 93 dopravních nehod. Doprava se v tomto úseku zastavila na neuvěřitelných 11 hodin.
I přes obrovský rozměr této tragédie si naštěstí nevyžádala ani jeden lidský život, jen asi třicítku lehkých a tři těžší zranění. Materiální škody však čítaly 131 poškozených aut, 2 autobusy a na 98 kamionů. Škoda byla vyčíslena na 27,8 milionů korun.
Metanolová aféra
3. září 2012
Možná si vzpomeneš na pět let starou prohibici v Česku. Byla vyhlášena kvůli skoro nezastavitelné sérii otrav metanolem, která započala v září 2012, kdy po vypití určitého neokolkovaného alkoholu zemřeli první dva lidé na Havířovsku. Případy úmrtí se začaly množit a když už jich bylo na kontě 19, tak v pátek 14. září vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví z minuty na minutu zákaz prodeje alkoholických nápojů s obsahem alkoholu větším než 30 procent, aby o dva dny později nařízení zpřísnilo od 20 procent.
Jenže to už nebezpečný nápoj koloval Českem. Vyšetřovatelům se podařilo přijít na stopu mužům, kteří na přelomu srpna a září vmíchali do alkoholu za účelem zisku smrtelný metylalkohol. Živili se totiž výrobou směsí do ostřikovačů, kde se tato látka běžně používá. Na trh údajně přišlo 15 tisíc litrů jedovatého alkoholu. Později začala policie přicházet na další lidi, kteří měli prsty v této aféře.
Na otravu metanolem zemřelo rovných 50 občanů České republiky, nejmladší dívce bylo šestnáct let. Dalších asi 120 lidí má nějakým způsobem poškozené tělo, spousta z nich například přestala úplně vidět.
Za ohrožování zdraví závadnými potravinami si v květnu 2014 vyslechlo rozsudek deset obviněných mužů, kteří dostali tresty od osmi do jednadvaceti let, dva z nich pak doživotí. Jedná se o nejhorší katastrofu v novodobých dějinách v České republice.
