Výzkumníci se o vybíjenou začali zajímat po rozhovorech se žáky.
Když se skupina výzkumníků začala zajímat o vyučování tělesné výchovy na středních školách, množství žáků smutně konstatovalo, že nejvíce nesnášejí vybíjenou. Výzkumníci proto zkoumali pozadí této sportovní aktivity a zjistili, že vybíjená dokáže do životů studentů vnášet dehumanizaci a utlačování, upozorňuje Washington Post.
Autoři studie porovnávali vnímání vybíjené s teorií politologa Irise Mariona Younga z roku 1990, kterou představil v článku Five Faces of Oppression.
Dodgeball is a tool of "oppression" used to "dehumanize" others, researchers argue https://t.co/2GANBGdk5i
— The Washington Post (@washingtonpost) 7. června 2019
Na prvním místě Young uvádí vykořisťování a pokračuje přes marginalizaci, bezmocnost, kulturní imperialismus až po násilí. V praxi to znamená, že tyto faktory se projevují v soutěživosti žáků během vybíjené, protože zatímco skutečná soutěž by měla být založena na rovnocenných týmech, studenti si obvykle vybírají nejzručnější žáky do jednoho týmu a nad tím druhým pak dominují.
Joe Butler z University of British Columbia podotkl, že myšlenka vybíjené, kterou si možná většina z nás ani neuvědomuje, spočívá ve schvalování ubližování méně zručným jedincům s cílem zvítězit.
I tímto způsobem dochází k dehumanizaci člověka, protože vybíjená podle výzkumu umocňuje pocit, že na projevech zlosti vůči vybraným jednotlivcům není nic špatného. Zároveň tyto žáky označuje za méněcenné, protože neumí tak efektivně uhýbat a vyhrávat.