Analýza provedená mezinárodním týmem vědců zmapovala pohyby karet pravých v momentě, kdy se přesouvaly ze svých hnízdišť do míst, kde hledaly potravu. Urazily při tom však mnohem více kilometrů, než skutečně musely.
Nová studie ukazuje, že orientační smysl mořské želvy karety pravé není tak přesný, jak se předpokládalo. Tým mezinárodních vědců zkoumal pohyby 22 zvířat, která se v otevřeném oceánu pohybovala z místa hnízdiště do míst, kde vyhledávala potravu s až příliš velkou oklikou. Informoval o tom server Guardian.
Analýza provedená mezinárodním týmem vědců zmapovala pohyby karet pravých v momentě, kdy se přesouvaly ze svých hnízdišť v souostroví Chagos do míst, kde hledaly potravu. Oba body leží v Indickém oceánu.
Z výsledků studie se zjistilo, že želvy při migraci nevyužily trasu, jejíž vzdálenost je nejkratší, ale naopak cestovaly často s výraznou oklikou, a zvolily tak pro ně „nelogickou“ trasu. Studie naznačuje, že navigační smysl karet pravých je v otevřeném oceánu poměrně nepřesný.
Sledované želvy urazily až dvojnásobek potřebné vzdálenosti, aby se dostaly do svých cílových míst. Jedna kareta dokonce uplavala 1 306 km, aby se dostala na ostrov, jenž byl z jejího startovního bodu vzdálený pouhých 176 km – to je více než sedminásobek vzdálenosti, kterou se tam mohla dostat.
Z předchozích výzkumů víme, že želvy získávají informace o oblasti, kde se narodily a kam se později vracejí klást vejce, z magnetického pole Země. To pak využívají také jako vlastní navigaci při pohybu v oceánu.
„Karety pravé téměř jistě využívají geomagnetické mapy, ale směr jim ukazuje jen v poměrně hrubém rozlišení. Navigace pomocí magnetického pole Země želvám neumožňuje přesně určit přímou destinaci, ale řekne jim, když se od trasy vzdálí moc daleko,“ řekl vedoucí katedry oceánologie na australské univerzitě Deakin a hlavní autor studie Graeme Hays.
