Do škol se podle zatím neuzavřených dat ze zápisů, které končí v pátek, přihlásilo asi 40 tisíc dětí z Ukrajiny. Je to o 30 tisíc méně, než jich podle statistik do Česka po propuknutí konfliktu na Ukrajině přišlo.
Po čtvrtečním jednání se zástupci vlády to na tiskové konferenci uvedl pro ČTK předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS). Situaci přirovnal k pohybu v tekutých píscích, je podle něj pravděpodobné, že část dětí se s rodiči už do vlasti vrátila, část to plánuje. V září podle něj nebude možné pro nezapsané děti výuku připravit. Je podle něj proto důležité pracovat na scénářích pro jiné zajištění povinné výuky. Na jednání podle Kuby zazněl například požadavek na novou definici on-line výuky a jednání s ukrajinskou stranou.
I podle premiéra Petra Fialy (ODS) jsou čísla z přijímacích řízení nižší, než vláda předpokládala. Ve spolupráci s kraji a obcemi bude podle něj stát dál situaci řešit. „Musíme počítat s tím, že se čísla budou pohybovat,“ uvedl. Vláda podle něj bude hledat alternativní cesty k tomu, jak povinnou školní docházku zabezpečit.
Podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) jednání hejtmanů s vládou nepřinesla posun v požadavku na přesun uprchlíků z přetíženého hlavního města. Podle něj lze uložit pobyt bez porušení práva EU, což dokládá německá legislativa. Ta umožňuje běžencům uložit místo pobytu po první tři roky, uvedl. Téma takzvaných relokací podle Fialy na jednání vznesl pouze Hřib. Zástupci vlády se podle něj bavili s hejtmany hlavně o praktických dopadech na kraje, například právě o školství či o tom, jak se projevila úprava nároku na pětitisícový příspěvek běžencům.
O dalším provozu center asistence bude rozhodnuto v průběhu července a srpna
O financování a dalším provozu krajských center asistence uprchlíkům z Ukrajiny bude podle Fialy rozhodnuto v průběhu července a srpna. Podle dat o vytíženosti a podle vývoje navrhne ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) další nastavení celého systému, uvedl Fiala. Hřib novinářům řekl, že se nic nemění na fungování pražského centra, i když jeho znovuotevření vzhledem k vytíženosti Prahy dál považuje za nesmyslné.
Fiala uvedl, že do Česka přišlo od konce února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, 390 tisíc uprchlíků. Víc než 80 tisíc jich našlo uplatnění na pracovním trhu. „Měl jsem možnost poděkovat hejtmanům za zvládnutí situace, bez spolupráce s kraji by výsledky nebyly takové, zátěž na kraje je evidentní,“ uvedl. Vláda si je podle něj vědoma určitých problémů s nerovnoměrným rozděleném mezi kraji a pracuje na jejich řešení.
Zápisy dětí válečných uprchlíků na školní rok 2022/2023 začaly v základních a mateřských školách v Česku 1. června. Školy si mohly k zápisu zvolit termín do 15. července. Zápisy pro české děti se konaly v dubnu, přišlo k nim 142 000 předškoláků. Do školek mohli Češi své potomky zapsat v první polovině května. Část Ukrajinců začala do českých škol přicházet hned po začátku ruského útoku na Ukrajinu 24. února. Podle České školní inspekce jich v polovině května bylo ve školkách 3 800 a v základních školách 26 tisíc. Do školek jich podle inspekce nenastoupily do června asi tři čtvrtiny a do základních škol dvě třetiny. Některé školy přitom ohlásily problémy s kapacitou.
OSN: Počet civilních obětí na Ukrajině překročil hranici pěti tisíc
12. července 2022 v 19:33
Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johansson v pondělí po neformálním zasedání ministrů vnitra EU v Praze řekla, že do Evropské unie přišlo za více než čtyři měsíce trvání ruské invaze na Ukrajinu 6,7 milionu ukrajinských uprchlíků, přičemž se více než tři miliony běženců již vrátily zpět do své země. Největší zátěž v přepočtu na počet obyvatel mají podle ní Česko, Polsko a Estonsko.
