Řemeslo, upřímnost a kvalita. To jsou základní pilíře šperků Anna Baum

Anna does not consider the jewel as a superficial decoration of the owner but as a means of carrying a certain message or meaning. Tak zní útržek z bia, na který můžeme narazit na stránkách této zlatnice a který představuje cestu hledání inspirace a následnou realizaci.

Anna Baumová je 26letá vyučená zlatnice, která pochází z Ledče nad Sázavou. V současnosti ji můžeme navštívit v její dílně v Praze. Před dvěma lety si založila svou vlastní značku šperků s názvem Anna Baum, v jejímž portfoliu nalezneme náušnice, náhrdelníky, prsteny nebo například grillz. Šperky, které autorka vyrábí, ztělesňují řemeslo, poctivost, upřímnost, kvalitu a design. Tyto pilíře tvoří identitu brandu Anna Baum a navazují tak na odkaz předešlých generací v moderním pojetí. 

Šperk jako talisman 

Proces tvorby jednotlivých produktů se může lišit. Elementy, které je však spojují, jsou hlubší. Význam je v samotném určení a designu, který je odrazem precizního zpracování. Příkladem je kolekce s názvem Reptilia: „Celá kolekce je inspirována plazí kůží. Já to pojala tak, že tě had může uřknout, což v mém podání představuje talisman vůči škodlivým vlivům a lidem, ať se nenecháš otrávit jejich vibem nebo řečmi.“

 
Na spirituální význam šperků odkazuje i Annina práce s kameny. „Chodí za mnou hodně lidí, které baví kameny a tážou se mě na jejich sílu. Kromě ochranné energie spočívá jejich moc v tom, že se jedná o přírodní zdroj, který byl schopný vyrůst bez lidské pomoci.“

Kdyby měla Anna určit, jaký šperk nosí nejraději, jednalo by se především o funkční doplněk. „Přece jenom, když já dělám s kovem, který vyžaduje sílu, a někdy si zapomenu šperky sundat, tak volím něco praktického,“ říká a navazuje: „Kdybych měla nějaký masivní šperk vysokého lesku s nějakým hodně drahým kamenem, vydržel by u mě jen chvilku krásný. Já vždycky říkám, že šperk vypadá tak, jak se k němu majitel chová.“ Konkrétním příkladem jejích oblíbených šperků jsou ty z již zmiňované kolekce Reptilia, na nichž můžeme pozorovat práci se strukturami. 

Originalita a jedinečnost 

Be different wear the difference. I s tímto sloganem se často můžeme setkat v souvislosti s předměty značky Anna Baum. Toto motto odkazuje na pojmy originalita a jedinečnost, jež se autorka ve svých kolekcích pokouší reflektovat. Tímto se však otevírá otázka následování trendů. Jedním ze signifikantních produktů, které Anna tvoří a nabízí, jsou grillz. V současnosti se jedná o oblíbený doplněk, který už zdaleka není jen součástí rapové kultury, nýbrž proniká čím dál více do mainstreamu. Z toho důvodu nás zajímal Annin popud k tomu, tvořit právě tento produkt. 

„Grillz jsem si zvolila z důvodu, že miluji rap a vídala jsem je v různých videoklipech. Říkala jsem si, že by mě to lákalo. Zkoušela jsem si nějaké udělat, ale žádný učený z nebe nespadl. Dělala jsem to samozřejmě i kvůli tomu, že něčím se člověk živit musí,“ říká. „Tady v Česku jsem narazila na plné grillz a open face a měla jsem pár nápadů, které by bylo dobré zpracovat. Rovněž jsem chtěla pokořit techniku a naučit se něco nového, k čemuž se váže práce s 3D programem. Ačkoliv si zakládám především na řemeslné práci, věděla jsem, že pokud se budu vyhýbat inovacím, moje práce zakrní,“ dodává. 

Díky tomu, že tento brand nemá specifikovanou cílovou skupinu, nemusíš brát vůbec ohled na věk ani gender. Sama Anna tvrdí: „Dost mě nudí tyto předsudky, že by měl být šperk určen konkrétnímu genderu.“ Z toho plyne to, že ať už se jedná o doplněk pro tebe, nebo kohokoliv jiného, nemusíš se obávat, že bys šlápnul*a vedle. 

Komplikované začátky 

V současnosti se jedná o fungující značku se stále rozrůstající se klientelou. Anna má zlatničinu v rodině, řemeslu se začala věnovat ve 21 letech. Do té doby si prošlapávala svou vlastní cestu a po absolvování gymnázia se rozhodla vycestovat do ciziny, konkrétně na Maltu. „Bylo to pro mě období, kdy jsem byla hodně frustrovaná, štvala jsem samu sebe, že nemám kromě sportu žádné velké koníčky. Jako řešení jsem se rozhodla odcestovat na Maltu,“ nechala se slyšet. „Na Maltě jsem se věnovala jazyku, vyzkoušela různé práce a poznala nové lidi,“ doplňuje.

 
Po nějaké době na Maltě došla do bodu, kdy se rozhodla posunout dál. Její kroky směřovaly do Londýna, kde nastal dle jejích slov přelom. „Uvědomila jsem si, že mě zajímá móda, a čichla jsem si k individualitě. Ta pro mě představovala fakt, že ať máš na hlavě cokoliv, každému je to jedno,“ říká Anna a navazuje na to myšlenkou: „Najednou mně to bylo strašně blízké a odrazilo se to i v mém vlastním stylu. Konečně jsem se mohla odvázat.“

 
Ke kreativní tvorbě a budování osobitého stylu ji inspirovala značka The Great Frog, která se nesla v motorkářské estetice. „Začala jsem si pohrávat s myšlenkou, že bych chtěla tvořit a být trochu svobodný člověk. Udělala jsem si research, co by to obnášelo, a současně se radila s tátou, který mně doporučil, ať přijedu zpátky do Česka. Můj plán spočíval v tom, vrátit se na střední školu a dodělat si výuční list. Ten jsem potřebovala k tomu, abych mohla obchodovat s drahými kovy a prodávat je,“ říká.

Zpátky v Česku

Po tom, co Anna získala výuční list, následoval další velký otazník v jejím životě. Tím bylo, zda se zlatničinou uživí. „Ze začátku jsem dělala s tátou v dílně v malém městě, kde prostě kšefty nejsou, měsíčně jsem utržila třeba 5 tisíc,“ podělila se s námi. Kvůli tomu učinila rozhodnutí opět odcestovat. Tentokrát se vydala do Prahy, kde však musela začít od nuly. 

 
Praha byla volbou kvůli snaze o porozumění potenciálním klientům a zahození předsudků. Než dospěla k rozhodnutí postavit se na vlastní nohy, nechala se zaměstnat. Jednalo se o práci u zavedeného šperkařství a později i ve zlatnické dílně rodinného známého. V obou případech se jednalo o sériovou výrobu. „Nebylo mi to blízké, nebavilo mě to. Rychle jsem si uvědomila, že tohle není správná cesta,“ reflektuje své dojmy z minulosti. 

„Mou prioritou bylo dělat na sebe, takže mě napadlo to dělat u nás v bytě.“ Se souhlasem svých spolubydlících si Anna do svého pokoje nastěhovala potřebné vybavení a rozhodla se věnovat své budoucí značce již z pozice živnostníka. Ve svém pokoji, jenž sloužil také jako dílna, neustále něco tvořila a přemýšlela nad definováním svého rukopisu. 

„Vždycky mně byly blízké barvy. U většiny šperků mi přišlo, že jsou nafocené na stejný způsob, což se mi okoukalo, takže jsem si začala fotit hodně barevné fotky se špetkou sarkasmu.“ Tyto produktové fotografie nalákaly první klienty, na něž se začaly nabalovat další zakázky. Dílna v pokoji tak již nebyla třeba. Anna přesunula své sídlo do garsonky na Karlíně a následně do domu Radost, kde v současnosti nalezneme její studio. 

Swag pro Bulhara a Zoota

„Pamatuji si večery, kdy jsem měla výučák a seděla jsem po večerech u tátova stolu. Ve sluchátkách jsem poslouchala rap a u toho jsem si říkala, že bych se s těmito lidmi hrozně ráda někdy seznámila a pracovala s nimi,“ vzpomíná. Jednoho dne se to však doopravdy splnilo. 

Mezi klienty značky Anna Baum momentálně nalezneme i české rappery Ca$hanovu Bulhara či Robina Zoota, což autorka vnímá jako svůj dosavadně největší úspěch. „Hodně lidí se mě ptá na to, jestli jsem jim napsala já, a hrozně si vážím toho, že můžu říct, že to nebylo z mé iniciativy,“ podělila se s námi. „Vážím si i toho, že mně svěřili důvěru, jelikož se jednalo o trochu složitější věci, které byly i finančně nákladnější.“

Nejenže se jedná o její oblíbené interprety, ale můžeme zde zaznamenat i snahu podporovat lokální tvorbu, na což reaguje slovy: „Potěšilo mě i to, že ve své pozici mohli jet klidně do zlatnictví do Německa a koupit si tam nějaký brutální swag. Místo toho se to ale snažili vrátit do místní kultury a oběhu.“ 

Vydělávání love na úkor poctivosti

Na téma lokálnosti jsme navázali v dalším tématu, kterým byla budoucnost řemeslné výroby. Anna, jakožto zastánkyně ručního řemesla, s námi sdílela svůj pohled na stinné stránky sériové výroby šperků a poukázala na neupřímnost ze strany velkých firem. „Někdo si usmyslel, že chce vydělat velké love, ale už to nebude dělat tak poctivě, natož aby tam byla nějaká láska k řemeslu. Využívají toho, že je zákazník neznalý v oboru a je to všechno o slovíčkaření. Asi se shodneme na tom, že malé firmy nebudou moct nikdy konkurovat velkým společnostem, nicméně budoucnost řemeslné výroby spočívá ve vnitřním nastavení a hodnotách každého z nás,“ říká. 

 
K úspěchu se neodmyslitelně vážou i pády a strasti, s nimiž každý musíme alespoň jednou za čas bojovat. Bylo tomu tak i v případě této značky, jež po třech letech své existence čelila poprvé krádeži. „Hodně mě to zklamalo v tom, že já osobně jsem poctivá a to stejné očekávám od ostatních. Chodil sem jeden týpek, kterému jsem dělala otisky, a jenom jsem se otočila a strčil si do kapsy nějaké mé produkty. Jednalo se o opakovanou krádež, zmizely čtyři ringy,“ vzpomíná. 

Motivaci tímto však neztratila a stále ji provází touha se zlepšovat a posouvat svou tvorbu na vyšší úroveň. Výhru vnímá jako stabilitu v podobě finanční jistoty a týmu lidí kolem sebe. „Jednou bych chtěla říct, že mám stabilní firmu, která mě uživí,“ říká Anna. Kromě šperků bychom se také v budoucnosti mohli těšit na výrobu nožů a potenciální expandování do zahraničí. 

 
Na závěr by Anna vzkázala všem lidem, kteří jsou na začátku své cesty, aby zvedli zadek a neodkládali to, co chtějí udělat. „Bez práce nejsou koláče. Setkávám se s lidmi, kteří mi říkají, že by rádi tvořili, ale jsou to furt jen řeči,“ tvrdí. Dle jejího názoru je důležitá i skromnost a vložení autenticity do vlastní tvorby. Na tuto myšlenku reaguje: „Z toho kreativního hlediska je dobré si uvědomit, jestli je v tom, co děláš, kousek tebe. To se v dnešní době cení.“