Nemoc HIV/AIDS byla poprvé zaznamenána v roce 1981 a od té doby se jí nakazily desítky milionů lidí.
První prosincový den je zároveň světovým dnem boje proti AIDS. První takový se připomínal už v roce 1988, sedm let po prvním zaznamenání nemoci a pouhé čtyři roky po identifikaci viru HIV. Červené stužky jsou dodnes symbolem sounáležitosti s lidmi, kteří mají tuto zákeřnou chorobu diagnostikovanou. Kromě podpory je ale nemoc u veřejnosti stále spojována s předsudky, které nakaženým ubližují.
Stigmatizace ničí nakaženým život i dnes
Česká republika zůstává dlouhodobě zemí, ve které je počet nakažených HIV nebo lidí s AIDS nízký. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo v roce 2021 nově diagnostikováno 233 případů infekce, což je o sedmnáct méně než přechozí rok.
Jenže zatímco počet nově nakažených je nízký, stigmata a mýty, které se s virem HIV i onemocněním AIDS pojí, ve společnosti přetrvávají. Známých předsudků, kvůli kterým jsou lidé s diagnózou HIV/AIDS odsouváni na okraj společnosti, je i v dnešní době mnoho. Bojovat se proti nim snaží řada institucí i v Česku. Mezi nimi je například společnost AIDS pomoc.
HIV pozitivní mají obrovský problém najít zubaře, který je přijme do péče, nebo se bojí mít partnerský vztah s někým, kdo není HIV pozitivní, protože se domnívají, že si vztah ani nezaslouží.
„HIV pozitivní se právem obávají předsudků a sami sebe často stigmatizují. Nakonec se mnozí z nich dostanou do stavu, kdy si myslí, že mají trpět, což zhoršuje kvalitu jejich života. Toto stigma vede například k tomu, že HIV pozitivní mají obrovský problém najít zubaře, který je přijme do péče, nebo se bojí mít partnerský vztah s někým, kdo není HIV pozitivní, protože se domnívají, že si vztah ani nezaslouží. Často jsou tak izolovaní i v rámci své komunity,“ upozorňuje Michael Jettmar, který je sám HIV pozitivní a podílí se na činnosti české pobočky organizace Sestry věčné radosti.
Nejčastější mýty, které se s onemocněním pojí
Mezi nejčastější mýty, které v souvislosti s onemocněním stále zaznívají a organizace AIDS pomoc je vyvrací, patří tyto:
- U většiny HIV pozitivních se AIDS rozvine do deseti let od nákazy.
Tato věta není pravdivá. HIV pozitivní mohou díky novým lékům kvalitně žít i desítky let. S léčbou se nečeká do zhoršení stavu, ale zahajuje se ihned, jakmile se zjistí, že je osoba HIV pozitivní. Vývoj infekce se u každého člověka liší. Když odezní první příznaky připomínající chřipku, přibližně po dvou až šesti týdnech, přejde nemocný do bezpříznakového stadia. To většinou trvá pět až deset let. U desetiny infikovaných se příznaky AIDS neobjeví ani dvacet let od nákazy.
- Virus HIV je velmi odolný a životaschopný. K nákaze stačí i jeho malé množství.
Nikoli. Virus je k vnějším vlivům mimořádně citlivý. Zničí ho teplota nad 60 stupňů Celsia i běžné dezinfekční prostředky. Po zaschnutí ihned hyne. Proto je jeho přenos jinými způsoby než přímým pohlavním stykem nebo injekční stříkačkou krajně nepravděpodobný. Ve slinách, slzách a potu se vyskytuje jen jeho malé množství, které samo o sobě k vyvolání infekce v praxi nestačí.
- Nakažení infekční uživatelé zapichují v MHD infikované injekční jehly.
Jde o poplašnou zprávu, která se internetem šíří už dlouhé roky. Podle lékařů je totiž technicky téměř nemožné jehlu zapíchnout do lavičky nebo sedadla městské hromadné dopravy tak, aby čněla hrotem vzhůru. Při podobné manipulaci by se jehla vzhledem ke svému materiálu zlomila. Několik lidí se v Česku sice zraní o jehly pohozené na veřejných prostranstvích, podle informací lékařů ale v žádném z těchto případů nedošlo k nákaze virem HIV.
- HIV pozitivní těhotná žena nakazí automaticky i své dítě.
Pokud je těhotná žena delší dobu HIV pozitivní, případně se o své pozitivitě dozví až v průběhu těhotenství, začne užívat takzvaná antiretrovirotika. Tyto léky dostává po porodu preventivně i novorozenec. Riziko přenosu se tak redukuje pod jedno procento. K nákaze pak dochází tehdy, když matka léčbu nedodržuje.
- Mateřským mlékem se nelze nakazit, podobně jako není možná nákaza polibkem.
Riziko nákazy mateřským mlékem je oproti jiným přenosům poměrně malé (odhadem 12 až 14 %), stále ale existuje. Častější než u nás je to ale v rozvojových zemích, kde ženy o své nemoci nevědí. V případě běžného polibku je pravděpodobnost nákazy nulová. Riziko ale nelze vyloučit v případě francouzského polibku, zvlášť pokud má jeden z partnerů poraněná ústa.
- HIV se může přenášet třeba stiskem ruky, na záchodě nebo v bazénu.
V rámci běžného společenského styku se virus těmito způsoby nepřenáší. Riziko nehrozí u přátelského polibku na tvář, u pítka, ve sprchách, telefonováním společným přístrojem, v tělocvičně ani v posilovně nebo společným používáním příborů. Pokud se dodržují určitá pravidla, HIV se nepřenáší ani při ošetření u zubního lékaře, při tetování, propichování uší, akupunktuře nebo manikúře či pedikúře.
Roli v osvětě hrají i slavné osobnosti
Předsudky, které se s HIV a AIDS pojí, často způsobí, že nakažení o své diagnóze mlčí, případně je sdělí jen svým nejbližším. „Mezi našimi pacienty jsou tací, kteří se nijak netají tím, že jsou HIV pozitivní, a dělají na toto téma osvětu, což je dobře, protože mohou své okolí motivovat k tomu, aby se nechalo otestovat. Bohužel řada našich pacientů o své diagnóze nemluví, protože svou nemoc vnímají jako něco, o čem je lepší raději nemluvit,“ uvádí Milan Zlámal, vedoucí lékař ambulance Kliniky infekčních nemocí 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Velkou službu osvětě a snahám o destigmatizaci udělá, pokud nákazu či nemoc odhalí známá osobnost. To se dělo už v době, kdy se o HIV a AIDS začínalo veřejně teprve mluvit, tedy v osmdesátých a zejména devadesátých letech. K veřejné osvětě tehdy pomohlo třeba osobní odhalení Freddieho Mercuryho.
Zpěvák se pravděpodobně nakazil už v roce 1982, dlouho to ale veřejně popíral. Že je nemocný, řekl až v roce 1991, den před svou smrtí. Smrt frontmana kapely Queen zviditelnila rostoucí epidemii onemocnění, které bylo v roce 1991 druhou nejčastější příčinou úmrtí ve Spojených státech mezi muži ve věku 25–44 let.
Zbývající členové kapely založili po Mercuryho smrti nadaci The Mercury Phoenix Trust, aby získali finanční prostředky na výzkum AIDS. Nadace dnes přispívá na vzdělávací a osvětové projekty zaměřené na mladé lidi v rozvojových zemích. Za posledních 21 let rozdělila organizace jménem Freddieho Mercuryho více než 16 milionů dolarů.
V minulosti o své diagnóze promluvilo i několik sportovců. V roce 1991, kdy se nakažení potýkali s odmítnutím a diskriminací, vystoupila s přiznáním basketbalová hvězda Magic Johnson. Sportovec využil prominentního postavení a promluvil o tom, že nákaza se může týkat úplně všech, včetně lidí z nejvyšších společenských vrstev. Jeho nadace Magic Johnson Foundation už dvě desetiletí financuje výzkum, testovací programy a osvětové kampaně.
V roce 2018 zveřejnila svou diagnózu i rakouská umělkyně a vítězka soutěže Eurovize Conchita Wurst. Ke zveřejnění ji prý donutilo vydírání bývalým přítelem. Wurst se prý dlouhodobě léčí a virus na nikoho nepřenesla. Coming out je podle ní lepší, než aby to vyšlo najevo od třetí osoby. „Doufám, že dodám odvahu i ostatním a že tento krok pomůže k destigmatizaci lidí, kteří se virem nakazili, ať už vlastní vinou, nebo nezaviněně,“ napsala tehdy na Instagram.
Léky na HIV s českou stopou
V průběhu let zaznamenala léčba obrovský posun a včasně léčený HIV pozitivní pacient nemusí žít kratší dobu než zdraví lidé. Riziko šíření infekce je minimalizováno díky moderním lékům, pozitivní prognózu mají i lidé, u kterých byla diagnóza provedena později, ale spolupracují s lékaři a léčí se pravidelně.
Na léčbu HIV se používají také léky, za jejichž objevem stojí Česko. Konkrétně skupina kolem chemika Antonína Holého. On a jeho tým vyvinuli léky proti řadě virových chorob, jako jsou třeba pravé neštovice, pásový opar nebo virová hepatitida typu B. Nejvíce se ale Holý zapsal do historie, když ve spolupráci s americkou farmaceutickou firmou Gilead Sciences úspěšně převedl do lékové formy preparáty používané při léčbě nemoci HIV/AIDS.
Kromě léčby se s postupem let zlepšuje také prevence. Tou nejčastěji doporučovanou je použití kondomu během pohlavního styku, neméně důležitý je výběr partnera*partnerky. Podle odborníků je také důležité vyvarovat se společného užívání hygienických potřeb.
Kdy a proč jít na test? Nejčastějším důvodem bývá nahodilé i trvalé rizikové chování, tedy pohlavní styk bez ochrany. Někoho také vede k testu nový partnerský vztah. HIV se testuje několika způsoby – rychlotestem do třiceti minut, krevním testem nebo domácím testováním.
