Pornoherečka Michelle procestovala svět s velkými evropskými produkcemi, zažila swingers párty a oblíbila si sex na veřejnosti. Své kariéry nelituje, ale dnes ji tají.
Do pornoprůmyslu vstoupila s vidinou cestování a peněz. Chtěla spojit „příjemné s užitečným“ – bavil ji sex, kameru při natáčení téměř nevnímala a měla radost z dobrého výdělku. Dostala se do velkých evropských produkcí a stala se jednou z nejvyhledávanějších pornohereček. Kvůli sexu na německém pomníku strávila tři dny za mřížemi.
S Michelle jsme se pro účely tohoto rozhovoru dohodli na pseudonymu. Svoji kariéru dnes tají – zejména proto, že má malé dítě. Děsí se toho, že jednou přijde domů s videem, za které se mu budou spolužáci posmívat. „Vím, že na to jednou přijde, a ještě nevím, jak mu to vysvětlím,“ říká pornoherečka Michelle. „Lidé v této zemi jsou strašní moralisté.“
Dívají se pornohvězdy na porno?
Vzhledem k tomu, že vím, jak to chodí a kde se to natáčí, nevidím na tom nic, co mě vzrušuje. Podívám se na porno a řeknu si – ten prostor znám, i toho kluka. Podívám se na pornoherečku a už i podle make-upu vím, která vizážistka ji malovala. Také vidím, kolik je tam falešných záběrů. Ten, kdo ví, jak se to všechno vyrábí, na tom nic nevidí.
Svou kariéru dnes tajíš. Proč?
Lidé jsou strašní moralisté. Chlap sleduje porno s nějakou ženou, dělá si u toho dobře, ale jakmile ji pozná osobně, je to štětka. Vůbec si neumím představit, jak by to viděli spolužáci mého dítěte ve škole. Ale jednoho dne na to stejně určitě přijde a já se z toho budu muset diplomaticky vykecat.
Dovedeš si představit, co bys řekla?
To nechám na improvizaci.
Mluvíš o předsudcích ze strany mužů. Často ale přicházejí i ze strany žen.
Samozřejmě, společnost má celkově předsudky vůči lidem, kteří pracují v pornoprůmyslu. Je rozdělena na dva tábory. Někteří moji známí byli z mé minulosti nadšení a ptali se mě na milion otázek. Další část lidí měla moralistické kecy a ptala se mě, jak jsem to mohla dělat. Popřípadě se se mnou dnes baví už mnohem méně.
Vždy se našel nějaký drzý hlupák ze štábu, který se zeptal, jestli bych s ním nestrávila noc, když mi zaplatí. To jsem samozřejmě odmítala.
Jaké to bylo, když jsi randila? Říkala jsi mužům na rovinu o své práci?
Nikdy se mi nestalo, že bych to někomu řekla a chtěl by dát ode mě ruce pryč. Většinou se mi stávalo, že přede mnou muži měli trému na základě toho, co všechno jsem zažila. Měli ze mě respekt a nevěděli, co dělat v posteli.
Práce v pornoprůmyslu tedy ovlivnila i tvůj intimní život.
Když jsem točila hodně, práce pro mě byla vždy práce a doma bylo doma. Měla jsem to vnitřně oddělené. Člověk přišel na natáčení, dostal kilometrový scénář. Pak si podal ruku se svým „spolupachatelem“, dohodl se na tom, jak to udělat, a hotovo. Je to čistě jen herecký výkon. Sex doma jsem od toho absolutně oddělovala.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
125 Kč 25 Kč
Máš již předplatné?
Přihlásit se
Dočíst článek
Poslat sms
Pošli SMS na 90211 s textem CLANEK 131709 a dočti tento článek.
Cena SMS za otevření článků je 89 Kč s DPH.
Jak to funguje?Po odemčení získáš
Přístup k prémiovým článkům
Přístup k benefitům
Např.:
Celodenný Skipas v PARK SNOW Donovaly ZDARMA
, Poukázka v hodnotě 200 korun na nákup v Furiosa
nebo PPV kód na Oktagon 65
Zobrazit všechny (9)
Točila jsi s velkými produkcemi – v Římě, Barceloně či Paříži. Umíš to porovnat s česko-slovenským trhem?Co se týká Čechů a Slováků, bylo to vždy „na sedláka“. Zejména Češi jsou vyhlášení tím, že chtějí ušetřit všude, kde se dá. S pornem jsem pak přestala i z toho důvodu, že ho začala točit spousta mladých dívek, které byly schopny za pár stovek eur předvádět všechno. Takto klesaly ceny i profi herečkám.
Říkala jsem si, že být pornoherečkou je dokonalá kombinace – vyzkouším si, cokoliv mě napadne, procestuji svět a přitom si ještě dobře vydělám.
Jak se pohyboval tvůj honorář?
Od 2000 do 10 000 eur (zhruba 50 až 250 tisíc korun – pozn. red.) za scénu. Pokud jsem měla sólo scénu na gaučíku, bylo to kolem dvojky. Když šlo o kombinaci s chlapem i dívkami, vyšplhalo se to i na deset. Ale netočila jsem úplně pravidelně – někdy jednou do měsíce, někdy čtyřikrát. Jindy vůbec.
Víš, kolik sis v pornoprůmyslu za dva roky vydělala?Netroufám si to spočítat – i proto, že jsem byla mladá a naivní a všechno jsem to rozházela. Ale bylo to tolik, že bych za to dnes mohla mít dům s velkou garáží a alespoň dvěma auty.
Takže statisíce eur.
Ano, bylo to dost.
99,9 procenta lidí, kteří porno sledují, by přitom byli nejšťastnější, kdyby byli na místě toho pornoherce.
V pornobyznysu se za poslední roky dost otevřela diskuse o etickém pornu – zejména o lidských podmínkách a férových platech pro pornoherce. Jakou máš zkušenost se zacházením na place?
Nikdy jsem nezažila nic špatného. Kamkoli jsem šla točit, všichni ke mně měli pěkný přístup. Vždy jsem měla full servis – hotel, taxi i zabezpečené jídlo. Jasně, vždy se našel nějaký drzý hlupák ze štábu, který se zeptal, jestli bych s ním nestrávila noc, když mi zaplatí. To jsem samozřejmě odmítala – je rozdíl mezi pornoherečkou a prostitutkou.
Nikdy tě nenutili do plastických operací nebo jakýchkoli změn na tvém těle?Ne, naopak měli radost z toho, že všechno je přírodní materiál. Silikony totiž měli všichni. Jen jednou se stalo, že mi dali v japonské produkci blond paruku, protože jsem se odmítla přebarvit.
Jaké věci jsi v rámci porna zkusila?Postupně jsem vyzkoušela všechny šílenosti. Například swingers párty nebo sex v autě za jízdy. Zalíbil se mi i sex na veřejnosti – v Praze jsme to například dělali na Karlově mostě za bílého dne, během toho, co lidé chodili kolem. V Německu nás takto sebrali policisté, když jsme natáčeli porno na jednom pomníku. Byli jsme s celým štábem na tři dny zadrženi.
To porno natočené na pomníku nikdy nevyšlo?Ne, my jsme ho totiž nemohli ani dokončit. Zatkli nás přímo při akci. Kolem šla babička s čivavou, která na nás zavolala policisty, protože jsme ji „pohoršovali“.
Je něco, do čeho bys nikdy nešla?
Nikdy jsem neměla ráda „fekálnosti“. Natáčela jsem videa na BDSM stránku jako domina, ale nikdy bych nebyla schopna dělat kaviár. Nebo něco se zvířaty. Do toho by mě nikdo nedonutil, i kdyby mi nabídli cokoliv.
Co ti na té práci vyhovovalo?Řekla jsem si, že jsem mladá, nemám závazky a nic mě tady nedrží. Chtěla jsem spojit příjemné s užitečným a procestovat svět. Měla jsem ráda sex a chtěla jsem vyzkoušet všechno možné. Říkala jsem si, že to je dokonalá kombinace – vyzkouším si, cokoliv mě napadne, budu cestovat a přitom si ještě dobře vydělám.
Dalo by se to dělat celý život?
Ne, je to věc, která se nedá dělat dlouho. Brala jsem to tak, že si zkusím pár let, vyřádím se a pak se vrátím k normálnímu životu. Proto jsem se na to potom vykašlala. Nelituji, že jsem to dělala. Zažila jsem spoustu šíleností a procestovala jsem svět. Na druhé straně mě ale mrzí, jak to lidé vnímají.
Co bys chtěla, aby se v tomto směru změnilo?
Tyto předsudky vznikají z toho, že lidé jsou strašní pokrytci. Člověk přece nepozná pornoherečku na ulici, aniž by sledoval porno. Najednou z toho vznikne senzace – lidé se předvádějí, kdo to více nafoukne a bude nad tím moralizovat. 99,9 procenta lidí, kteří porno sledují, by přitom byli nejšťastnější, kdyby byli na místě toho pornoherce.
Je něco, co bys dnes poradila začínajícím pornoherečkám?
Každý by si měl být vědom své vlastní hodnoty a neměl by dělat něco, co nechce. Ani pro peníze. Je třeba si nastavit vysokou laťku. A zejména by neměl točit za příliš nízkou částku, neboť pak mu už nikdo nezaplatí lépe a člověk se nedostane dál.
