V Česku jeho jméno tolik nezní, avšak věř, že mexická popstar Peso Pluma je jak doma, tak i v Latinské Americe či USA velkým a stále rostoucím pojmem. Zpěvák, jenž se věnuje žánru vycházejícímu z tradiční mexické muziky, má nyní problém.
Čtyřiadvacetiletá vycházející hvězda, jejíž vlastní jméno je Hassan Emilio Kabande Laija, se věnuje žánru, jenž by, překlopen do českého prostředí, neměl zrovna dvakrát šanci na úspěch. Jedná se totiž o součást tradiční mexické muziky, mezi kterou například patří banda, španělské country, duranguense, grupero, mariachi, norteño či tejano.
Před dvěma lety začaly mezi latino mládeží rezonovat smutné balady čím dál víc. Konkrétně v Mexiku, místě, kde se pro vraždu nejde daleko. Nový styl smutných balad – sad sierreño – proto vzal hudební žebříčky útokem. Interpreti jako Junior H, kteří transformovali původní sierreño zpopularizované v roce 2014, začali o sedm let později získávat stamiliony zhlédnutí na svých písních a také vysoké pozice ve světových žebříčcích.
Dynamické prostředí tradiční mexické muziky pokračuje ve vývoji právě se zmíněným Pesem Plumou, jenž se angažuje zejména v žánru corrido tumbado. Ten se „inspiruje atmosférou moderní trapové hudby, ale nebere si její charakteristický zvuk“. Když si jej pustíš, z reproduktorů se ti budou linout tradiční akustické kytary pouze s elektrickou basou. Fúzí získáš prostor pro teskné downtempo.
Je však také možné, že už Pesa znáš. Přece jen ovládl TikTok, na Spotify je jedním z nejposlouchanějších umělců s 50 miliony posluchačů měsíčně a vystupoval na Coachelle, ve známých show v USA a dalších.
Dramatické příběhy, vysoké tempo
V Mexiku poslouchá podobný žánr každý – vysoký politik i vůdce kartelu. Proto populární Peso Pluma sklízí kromě velkých ovací i vztek a výhrůžky. Ve svých dramatických textových i vizuálních vyobrazeních, jako například v písni Siempre Pedientes, drží v ruce i se svým kolegou automatické pušky a vypráví příběh pěšáka drogového kartelu Sinaloa, který vedl světoznámý Joaquin „El Chapo“ Guzmán.
Jak upozorňuje Los Angeles Times, jde pouze o jednu z několika hudebních písní, v nichž „Prcka“ chválí. Těmto výstupům se mimochodem říká narcocorridos či drogové balady, jež jsou v Mexiku dlouho populární a za hranicemi země se stávají populárnější každý den. Původní corridos z 19. století byly právě písně vyprávějící o skutcích banditů a vyděděnců, z nichž tvořily prakticky mytické osobnosti.
Kdybychom to měli přeložit do českého prostředí, které smícháme s tuzemským podsvětím, představ si, že by někdo do lidovek přidal trochu „koření“ z 808's a začal by ve vlastních textacích chválit činy Radovana Krejčíře.
Nejezdi do Tijuany
Ohlášené nadcházející turné Pesa Plumy se proto neobešlo bez reakce, která by nejednomu zpěvákovi nehnala husí kůži. Kartel Sinaloa je sice obrovská kriminální organizace s velkým vlivem čítající desetitisíce členů, to ale neznamená, že nemá nepřátele. A když se pak o někom ze Sinaloy zpívá a je to populární, vadí jim to. Alespoň tak se vyjádřil tijuanský rival, jenž po městě vyvěsil ručně psané plakáty.
V nich kritizuje, jakým způsobem se zpěvák vyjadřuje. Podle něj má „neuctivou hubu puštěnou na špacír“ a varoval jej, že pokud odehraje plánovaný koncert v jeho městě, jenž se má odehrát 14. října, bude jeho poslední. Pod plakáty se podepsal gang zkratkou ve španělštině, CJNG, kterou se zkracuje název kartelu Jalisco New Generation.
Policie začala původ plakátů vyšetřovat a kromě toho, že by mohla doporučit Pesu Plumovi, ať do Tijuany nejezdí, to je asi tak všechno, co momentálně může. Podobná výhrůžka však není první a tím spíš by se neměla brát na lehkou váhu. Nejen v minulosti, ale i nyní již několik narcocorridos přišlo kvůli svému umění o život.
Fanoušci si například na sociální síti X zavzpomínali na Chalina Sáncheze, jednoho z nejpopulárnějších narcocorridos, jenž v 90. letech, na vrcholu své kariéry, dostal ručně psanou výhrůžku na pódiu předtím, než byl zastřelen. Dokonce sdíleli video, které má být z toho večera.
