V úterý 5. listopadu se uskuteční volba příští hlavy Spojených států amerických. O Bílý dům se utkají Kamala Harris a Donald Trump. Důležité volby rozhodnou o dalším směřování nejen Ameriky, ale i zbytku světa. K čemu by vedlo vítězství Trumpa?
Amerika si po čtyřech letech opět volí budoucí hlavu státu, veškeré modely a průzkumy jsou v posledních týdnech extrémně vyrovnané, takže rozhodnou výsledky jen v několika málo tzv. swing states, a právě na ty se bude čekat nejdelší dobu.
Voliči a voličky před sebou každopádně mají dva zcela odlišné kandidáty, Donald Trump i Kamala Harris představují každý naprosto jiný typ politiky, směřování a jednání. Na následujících řádcích ti teď shrneme, co by Ameriku (a nejen ji) mohlo čekat, pakliže by volby ovládl Trump.
Vycházet přitom budeme z názorů odborníků, politologů, zpravodajských serverů a někdy i ze slov samotného Trumpa. To kdyby náhodou někomu přišlo, že ta vize je příliš černá – bohužel je založená na realitě.
„Diktátorem na jeden den“ a chvála Hitlera
Začneme u Trumpových výroků. Právě těmi bývalý prezident děsí veřejnost nejvíc. Ačkoliv se republikánští představitelé snaží veškerá slova svého kandidáta krotit a tvrdit, že je tak nemyslel, nebo že je prohlásil v nadsázce, klipy pořízené z jeho akcí, proslovů a rozhovorů to často vyvrací.
Některé nebezpečné fráze totiž s radostí opakuje, jako například, že Amerika bojuje s nepřáteli zevnitř, za které označil některé demokratické představitele a členy médií, přičemž by proti nim neváhal použít v krajním případě ani armádu. Vytvořil by si v podstatě takový seznam nepřátel, jaký běžně mívají diktátoři po nástupu do funkce.
KVÍZ: Jak dobře ovládáš vyjmenovaná slova? Otestuj si svoji češtinu
1. listopadu 2024 v 14:01
V posledních dnech vyšlo najevo, že Trump během svého úřadování v Bílém domě několikrát pochválil Adolfa Hitlera. Údajně si měl nejvíce cenit loajality jeho generálů. Jeho tehdejší tým se mu podle všeho snažil vysvětlit, proč to z historického hlediska není správný přístup, ovšem marně.
Asi nejhorší však byl výrok, že by se Trump chtěl první den zpátky v úřadě stát diktátorem. Bývalý prezident uvedl, že by si „přál stát se diktátorem na jeden den, aby postavil zeď a začal vrtat. A pak by už zase nebyl diktátorem“. Tuhle myšlenku během své kampaně ještě několikrát zopakoval. Trumpovy antidemokratické tendence a konstantní obdivování diktátorů, včetně Putina nebo Kim Čong-una, tak představují jasný rozdíl v uvažování mezi ním a víceméně jakýmkoliv jiným americkým prezidentem, který kdy v Bílém domě seděl.
Posílení extremismu
Jednou z neodmyslitelných funkcí provázejících post prezidenta je vytváření jakéhosi vzoru chování a smýšlení. Ostatně můžeme to sledovat i v řadě filmových počinů. V drtivé většině filmových případů je prezident odvážný, chytrý, neústupný, uznává jasné hodnoty a představuje navenek to nejlepší, co Amerika může nabídnout.
Donald Trump je jasným protikladem výše zmíněného, a tak jako vzor pochopitelně láká opačný druh lidí. Řeč je o pravicových extremistech, kteří od jeho prvního zvolení v Americe posílili, přičemž skupiny jako Proud Boys a další mají v Trumpovi jasného spojence. Už jen proto, že Trump nedokázal tato uskupení nikdy jasně odsoudit. Místo toho mluví o dobrých lidech, případně otáčí kritiku na druhou stranu.
O příkladech extremismu, jaký by v Americe jednoznačně posílil s vítězstvím Donalda Trumpa, mluvila nedávno i komentátorka a moderátorka MSNBC Rachel Maddow. Celý článek tématu pak věnoval server The Atlantic. Co všechno pak můžou slova podpory od bývalého prezidenta způsobit, si nemusíme jen představovat, 6. ledna 2021 to totiž mohl celý svět sledovat v přímém přenosu, když jeho stoupenci napadli Kapitol a hrozili pověšením jeho bývalému viceprezidentovi Mikeu Penceovi. Ten se mimochodem jako jeden z mála republikánů rozhodl nepodpořit Trumpa v letošních volbách. Důvody si může asi každý domyslet.
Lepší pozice pro Rusko?
Trumpovo případné vítězství je podle mnohých odborníků problém i z hlediska mezinárodní politiky. Podpora Ukrajiny by s největší pravděpodobností skončila. Trump by se snažil najít cestu k ukončení války, a to i za cenu územních ztrát pro Ukrajinu a tím pádem posílení Ruska.
Trump by také nejspíš usiloval o vystoupení USA z obranné aliance NATO. Věta „I don’t give a shit about NATO“, patří k mnoha jeho nechvalně proslulým výrokům a podtrhuje, jaký vztah zhruba má Trump ke spojencům z Evropy.
Popírání klimatické krize
Podle vědců je více než 90procentní šance, že letošní rok překoná rok 2023 jako nejteplejší v historii. A paleoklimatologové si jsou zcela jistí, že loňský rok byl nejteplejší za posledních 125 tisíc let. Klimatická krize je zkrátka tady, a jedinou šancí lidstva, jak s ní něco dělat, je volit si takové zástupce, kteří budou svoji politiku uzpůsobovat právě názorům vědců. Což... Donald Trump rozhodně nedělá a nikdy nedělal.
Server The Guardian napsal, že Donald Trump nechápe vůbec nic ze současné klimatické krize. Ještě horší však je, že se bývalý prezident obklopil lidmi, kteří buď klimatickou krizi rovnou popírají, nebo ji dokonce aktivně chtějí zhoršit.
Bude-li Trump zvolen a kontroverzní Project 2025 dostane zelenou, přibudou do ovzduší další miliardy tun škodlivin, zejména oxidu uhličitého. Navíc Trump nejspíš opět zruší řadu zákonů a opatření schválených jeho předchůdcem Joe Bidenem, čímž planetu ještě dále ohrozí. Tím sice potěší lobbisty z ropných společností, ale už ne tak zbytek světa. I proto například velký environmentální aktivista Leonardo DiCaprio podpořil v těchto volbách jeho oponentku Kamalu Harris.
Tarify na import a dopad na ekonomiku
Voliči bývalého prezidenta se často ohánějí tím, že své kontroverzní kroky podniká z ekonomických důvodů. Když se však podíváme na srovnání ekonomiky za Trumpa a pak za Bidena, zjistíme, že Bidenova politika v mnoha ohledech Trumpovu překonává. Vyšší zaměstnanost, rychlejší růst HDP a pomaleji rostoucí státní dluh jsou všechno pozitivní zprávy, ke kterým se ještě může přidat ovládnutí inflace.
Není to zase tak překvapivé zjištění. Podle četných studií (příkladem třeba tato) se americké ekonomice zpravidla vždycky dařilo lépe za demokratických prezidentů. Trumpovo případné vítězství by naopak mohlo pro obyčejné lidi znamenat vyšší ceny za řadu zboží, jelikož bývalý prezident konstantně tvrdí, že by na všechen import zavedl tarify. Jak ale mnozí ekonomičtí experti namítají, Trump nechápe, že za jeho tarify by neplatily cizí státy jako Čína, která by si to mohla dokonce vyložit jako začátek ekonomické války, ale právě obyčejní lidé, kteří si budou muset v obchodech připlácet.
Pakliže to zjednodušíme, Trumpovo zvolení by velice pravděpodobně vedlo k nárustu cen, rozbití současné stabilní ekonomiky a stížení situace pro střední třídu obyvatel. I proto významný byznysový server The Economist (kromě jiných) nakonec vyjádřil podporu pro Kamalu Harris, jejíž plán zkrátka expertům dává větší smysl.
Práva žen a menšin:
No a konečně se dostáváme k otázce, která je v řadě států tou vůbec nejdůležitější. Práva žen. Za svého posledního úřadování Trump změnil rozložení sil Nejvyššího soudu USA, což vedlo ke zrušení celoplošného zákona, který ženám zaručoval právo na potrat. Trumpovo odůvodnění bylo, že chtěl, aby tuto záležitost řešily jednotlivé státy samostatně.
Od té doby vyšlo několik studií a statistik jasně dokazujících, že kvalita zdraví žen ve Spojených státech celkově klesla. Vedle nárůstu zbytečných úmrtí (často proto, že ženy z chudších poměrů nebo ženy jiné barvy pleti než bílé neměly přístup k lékařské péči) přibyla celá řada problémů, a z potratů se tak stalo jedno z největších témat těchto voleb. A to i proto, že Project 2025 slibuje v tomhle směru zajít ještě dál a potraty naopak celoplošně zakázat.
Kontroverzní plán se však nepodepíše jenom na právech žen, Trump a republikáni rovněž plánují zkomplikovat životy dalším minoritám, zejména černošské populaci. Zrušení prosazování zákonů o občanských právech, v opačných případech jejich zneužití, masové deportace, podkopávání ochrany LGBTQ, podpora „pro-life“ pracovišť (tedy těch, která jsou přísně protipotratová) nebo třeba náboženské výjimky umožňující další porušování občanských práv. To vše je součástí Projectu 2025, který nyní hrozí Americe jako roadplan na další roky.
Proč tedy lidé volí Trumpa?
Jestli jsi dočetl*a až sem, nejspíš teď trochu kroutíš hlavou, proč by někdo Donalda Trumpa vůbec volil. Anebo si říkáš, že jsme si beztak většinu těch věcí vymysleli (ačkoliv jsme uvedli několik zdrojů, videí a studií, které výše zmíněné jasně podtrhují), protože jsme zaujatí a nemáme Trumpa rádi. V takovém případě nabídneme ještě závěrečný argument, a to shrnutí Trumpa coby kandidáta od jeho „domovské“ Fox News.
- Nedůvěra v média
- Inflace způsobila, že se mnozí měli před 4 roky lépe než dnes
- Strach z migrantů
- Spokojenost s politickým směřováním z jeho předchozí vlády
- Záchrana před „radikální“ levicí
