Začínal na Kingdom Come, dnes ilustruje Hobita. Jak se Tomáš dostal k práci na hrách jako Magic nebo Gwent, a co radí ostatním?

Je ten feedback zdlouhavý? Jak dlouho zhruba trvá dokončení jedné takové ilustrace?

Je to přibližně čtyři až pět dní, něco takového. Já na ten feedback úplně nečekám, protože mám vždycky víc projektů najednou. Zkrátka něco pošlu, pak dělám něco jiného a pak se vrátím k tomu, k čemu už mám feedback.

Můžeš tuto práci dělat full remote, nebo musíš občas cestovat i na nějaké schůzky?

Ne, dělám kompletně z domova.

A co k té práci potřebuješ za hardware a software?

Potřebuju prostě počítač a Photoshop, nebo klidně nějaký jiný grafický editor, to je jedno. Pak používám grafický tablet s kabelem a stylus, který snímá pohyb pera a přítlak. Ten postup práce pak může být pro každého hodně rozdílný. Někdo to může mít techničtější, že využíva hodně nástrojů Photoshopu nebo grafických editorů. Někdo může mít jenom jednu vrstvu a pracovat, jako kdyby maloval na papír nebo na plátno, může to být velmi jednoduché.

Když tvoříš specifickou kartu, zahrnuješ do toho úvahy i nad jejími mechanikami? Máš vliv na to, kde bude text nebo jak bude vypadat?

To, kde bude text nebo jak bude vypadat, většinou neovlivňuju. Oni mají předdefinovaný rámeček, nějaký user interface nebo grafiku okolo. Já do toho jenom vpasovávám obrázek tak, aby to vypadalo dobře samo o sobě, ale i v té kompozici. Můžou tam být elementy, které překrývají kousek obrázku, takže se s tím musí dopředu počítat, aby ty důležité věci nebyly právě v těchto místech. To často bývá součástí zadání. Chtějí, aby to, co na té kartě mají, bylo nějakým způsobem podpořené vizuálně. To je v zadání důležité.

Co jsou obecně ty nejpřísnější podmínky, které musíš v zadání dodržet?

Nejpřísnější podmínky? To ani nevím. Vždycky je hlavní vizuální kvalita, aby to bylo atraktivní a anatomicky správně, když jsou tam charaktery. Na tohle je největší důraz. Ale většina těch firem a lidí je hodně v pohodě, není to tak striktní.

Spousta karetních her má i speciální varianty, různé foil nebo full art verze, kde je ilustrace přes celou kartu. Je to něco, co musíš brát v potaz, a co je pro tebe lepší?

Foil verze vůbec neřeším. A u full art verzí je mi to víceméně jedno. Pro mě je zadání, že buď namaluju obrázek na takový formát, nebo na makový formát. Já se s tím popasuju a oni si to pak udělají, jak potřebují. Já osobně asi radši maluju na výšku. Mám v portfoliu hodně středověkých postav a tam mě baví, když je to na výšku, protože je tam víc detailů na tvář a dá se víc pracovat s emocemi.

Narazil jsi někde na technické limity tiskáren?

Já se k tomuhle moc nedostávám, protože většinou jen vytvořím obrázek a o zbytek se nestarám. Někdy mají omezení, že to chtějí v barevném rozhraní „CMYK“ (barevný model založený na subtraktivním míchání barev, pozn. redakce), aby to bylo otisknutelné. S tím se mi pracuje trošku hůř, ale když to v tomto prostředí vytvořím, tak by mělo být zaručeno, že to půjde vytisknout.

Jak je tato profese ve formě „freelance“ finančně ohodnocená? Funguje ta branže dobře ve vztahu umělců*umělkyň a společností?

Určitě se to liší společnost od společnosti. Co se týče Wizards of the Coast, ti jsou skvělí, to je skvělý klient. Zrovna teď o víkendu jsem se vrátil z německého Gießenu, kde jsem byl podepisovat kartičky. Okolo Magicu funguje velká komunita hráčů, takže tam je to finančně velmi příjemné. Nejenom samotná zakázka, ale i prodávání kartiček, podepisování nebo případně prodávání fyzických obrazů. To sice zatím nedělám, ale docela mě to láká a chtěl bych se do toho víc pustit. Pak jsou firmy, kde je to jen zakázka a rutina – je to nějak zaplacené, v pohodě, nestěžuju si. Ale mám pocit, že v poslední době mi těch zakázek trochu ubylo. Možná je to jen dočasný trend a doufám, že se to brzo zlomí.

Myslíš, že je úbytek zakázek daný velkou konkurencí, nebo třeba nástupem AI? Budou podle tebe firmy chtít sázet na tuto technologii?

Myslím, že AI do toho určitě vstupuje. Co se týká velkých firem, které mají produkty svázané s hodnotou lidské práce, tam si myslim, že nehrozí, aby AI vstupovala do hry. To si ty firmy prostě nemůžou dovolit. Ale jo, určitě to nějakým způsobem ovlivňuje, že těch zakázek je trochu míň.

Na Instagramu máš nějakých 20 tisíc fanoušků*fanynek. Jsi spokojený s tím, jak se tvoje jméno dostává k lidem? Není těžké je v dnešní době oslovit?

Těžké to podle mě není, protože můžeme využít různé platformy jako Instagram, Facebook, ArtStation, Behance nebo DeviantArt. Ty možnosti jsou mnohem větší a lepší, než byly kdy dřív. Na druhou stranu si myslím, že pro lidi, co dneska začínají, to může být docela náročné, aby si jich někdo všimnul. Zvlášť v souvislosti s AI, která na internetu vytváří pro lidi obrovskou vizuální přehlcenost. Nevím, co by se s tím dalo dělat jiného nebo co zlepšit. Já jsem měl docela štěstí, že jsem začal ještě předtím, než se AI rozjela. Nabral jsem sledující a klienty, takže už jsem v oběhu, mám kontakty a je to pro mě jednodušší.

Ty sám seš sběratelem nebo hráčem nějaké karetní hry?

Ne, to nejsem. Hrával jsem Magic dřív, ale to bylo opravdu jen rekreačně. Teď mě to baví spíš sledovat než hrát.

Zmínil jsi, že jsi dělal pro Warhorse na Kingdom Come. Podílel ses i na dvojce, nebo jen na jedničce?

Dělal jsem na jedničce s tím, že jsem měl v plánu odejít, až ji vydáme. Naše práce jako konceptářů ale skončila na prvním díle už rok před vydáním. Aby nás studio nemuselo propouštět, začali jsme rovnou pracovat na dvojce. Takže jsem rok pracoval na dvojce a pak jsem odešel.

Všiml jsem si správně, že jsi dělal i na poslední Mafii?

Jo, taky jsem se tam dostal k nějakým obrázkům. Bylo to asi ještě během preprodukce v docela brzkých fázích a pracoval jsem na tom jenom chvilku.

A ještě nějaké zajímavé spolupráce?

Pro Disney jsem ilustroval dětskou knihu Mickey Mouse: Robin Hood a pro Blizzard vytvářel concept art k Diablu IV. Pár brnění.

Když bys měl srovnat práci pro herní studia a freelance, jaké jsou výhody a nevýhody obojího?

Připadá mi, že dobrý způsob, jak v oboru začít, je jít nejdřív do studia. Člověk tam nabere kontakty, získá hodně zkušeností od kolegů. Pak přejít na freelance mi dává celkem smysl – přece jenom jsou za to lepší peníze. Studio má ten sociální element, že se tam člověk potkává s lidma. Momentálně pracuju z domova, s lidma se nepotkávám a trošku mi to chybí. U zahraničních klientů komunikuju z 90 procent přes e-mail, často ani nevím s kým, a je to někdy trochu odosobněné. Ale je to práce.

Máš nějaký vysněný projekt, hru nebo spolupráci, ke které ses ještě nedostal a lákala by tě?

Lidi se mě na to ptali nedávno a já říkal, že ne, ale pak mi vlastně došlo, že mě hodně baví nové díly God of War. Je tam silný element otcovství, a protože mám sám tři děti, je to pro mě aktuální a hrozně mě ten svět baví. To by byl projekt, který bych si určitě rád vyzkoušel, kdybych se mohl přidat.

Máš v tomhle odvětví nějaké oblíbené umělce nebo umělkyně, kteří tě inspirují?

Těch je hrozně moc. Teď v Německu jsem potkal skvělé kluky, byl tam Florian Herold. V Praze jsem se potkal s Evenem Mehl Amundsenem. Pak jsou to bývalí kolegové z Warhorse, Šimon Gočál nebo Stepan Alekseev, což je taky úžasný malíř. Sleduju hodně i ruské realisty z 19. století, hlavně jejich krajinky. Inspirace je všude strašně moc, vyjmenovat jen jednoho nebo pár jmen nejde.

A čím tedy začínáš, když máš před sebou úkol vytvořit skici?

Protože maluju často postavy, hledám nejdřív nějakou siluetu nebo pohyb té postavy – základní pózu. Pak si ji nastavím do kompozice tak, aby to fungovalo hezky vizuálně a nebylo to třeba moc u kraje. Potom řeším světlo, pozadí, jak tam budou tmavá místa, a až teprve nakonec barvy a finální detaily.

Máš na závěr nějaké doporučení začínajícím umělcům nebo umělkyním, kteří by chtěli dělat právě třeba art k TCG?

Doporučit můžu hlavně to, aby si vytvořili silné portfolio prací, nejlépe na ArtStationu. Odtud mám osobně přes 90 procent zakázek. Případně se zkusit s tím silným portfoliem ozvat přímo studiím. Pokud mají vyhlédnutý konkrétní projekt, tak styl samozřejmě přizpůsobit tomu projektu, aby to zadavatele vyloženě lákalo – aby viděli, že s tím člověkem nebude moc práce ho něco učit. A těm úplně začínajícím bych doporučil trpělivost. Naučit se malování není exaktní, technická věc, kde by se řeklo „takhle to přesně musí být“ nebo „musíš zvolit tento postup“. Každý má svůj vlastní přístup, to je na tom to hezké. Často právě tyto nuance a osobní preference lidi nejvíc zajímají a baví.

Zobrazit galerii

(6)