Mezidruhoví kříženci jsou pozoruhodným úkazem, který se v některých případech může zdát jen těžko uvěřitelný. Následující výběr zajímavých zvířecích hybridů je toho jen důkazem.
K hybridizaci neboli rozmnožování jedinců odlišných druhů může docházet v přírodě samovolně, ale taktéž během vědeckých pokusů umělým oplodněním v laboratořích. Potomek smíšeného páru se pak nazývá kříženec. Ten bývá ve většině případů neplodný, případně má oproti potomkům jednodruhových rodičů plodnost podstatně nižší. To ale nic nemění na faktu, že při úspěšném křížení mohou leckdy vznikat nová fascinující stvoření, o kterých možná mnozí ani netuší, že existují. Vybrali jsme tak pro vás několik pozoruhodných a ojedinělých exemplářů, kterým stojí za to věnovat trochu pozornosti.
Ligr (lev+tygr)
Ligr (psáno též liger) je, jak již název napovídá, výsledkem křížení tygra a lva, přesněji řečeno tygří samice a lvího samce. Tato stvoření mohou dorůstat obrovských rozměrů, zvláště pokud se jedná o lva indického a tygřice ussurijské. Jeho tělo může být dlouhé více než tři metry s hmotností přes 400 kilogramů. Problémem chovu ligrů může být jejich nevyzpytatelné chování, jelikož tygři mívají zpravidla samotářkou povahu, zatímco lvi jsou více sociální a žijí spíše ve skupinách. Ligři se v současné době ve volné přírodě nevyskytují a jsou tak pouze drženi v zajetí. Pro zoologické zahrady a cirkusy představují magnet na návštěvníky, kteří chtějí tuto zajímavou mezidruhovou kombinaci spatřit na vlastní oči. V případě křížení lví samice a tygřího samce pak vzniká tigon. Křížení lvic ovšem probíhá i s dalšími kočkovitými šelmami kromě tygrů, jako například s leopardem, kdy potomkem je leopon nebo jaguárem, díky čemuž se rodí nádherný a velmi vzácný jaglion.
Samice a samec ligra pohromadě
Zorse (zebra+kůň)
Potomkem zebry a jakéhokoliv dalšího koňovitého lichokopytníka je druh zvaný zebroid. Samcem při páření bývá většinou samce zebry a při křížení s oslicí vzniká tzv. zonkey, v případě páření oslice se samcem koně domácího se rodí mezek, který je na celém seznamu pravděpodobně nejznámější. Kombinací samce zebry a samice koně je potom zorse (viz hříbě na obrázku). Zebroidi nejsou v říši zvířat až takovým nováčkem, jelikož jejich šlechtění započalo již v 19. století a ve svých zápisnících se o nich zmiňuje i Charles Darwin. Zebroidi se vyznačují charakteristickými černobílými pruhy zebry, které pokrývají hlavu a končetiny, samotnou tělesnou stavbou se pak podobají spíše druhému z rodičů. Právě díky svému tvaru těla jsou zebroidi z praktických důvodů (jako třeba ježdění) preferováni před běžnými zebrami, na druhou stranu jsou ale divočejší, hůř se ochočují a jsou agresivnější než koně.
Kojotovlk (kojot+vlk)
Coywolf (někdy také woyote) neboli kojotovlk je neformální termín pro psovitého hybrida pocházejícího z kojota a jednoho ze tří dalších druhů rodu canis (vlk obecný, vlk rudohnědý a vlk východoamerický). Kojot si je s vlkem rudohnědým a východoamerickým geneticky velmi blízký, rozlišili se před 150 000-300 000 lety a bok po boku se vyvíjeli v oblasti severní Ameriky. Hybridizace se tak nemusí zdát jako příliš překvapivá. Ve volné přírodě bylo křížení vypozorováno mezi izolovanou smečkou vlka obecného na jihu USA a několik dalších křížených exemplářů bylo umělým oplodněním vyšlechtěno v zajetí. Na obrázku níže si můžete všimnout trojice kříženců vlka obecného a kojota. Hybridů existuje několik různých druhů, obecně řečeno ale bývají v porovnání s běžnými kojoty větší a sdílejí povahové rysy obou rodičů.
Wholpin (kosatka černá+delfín skákavý)
Křížením samce kosatky černé a samice delfína skákavého vzniká extrémně vzácný wholphin (psáno taky woplhin), jehož narození bylo poprvé zdokumentováno v mořském světě v Tokiu. Zvíře ovšem zemřelo již po 200 dnech. Ačkoliv se objevily zprávy o jeho výskytu také ve volné přírodě, jediný známý exemplář v současnosti žije v zařízení Sea Life Park na Havaji. Na fotce z roku 2005 je zachycena devítiměsíční samice jménem Kawili Kai. Jedná se o druhou generaci tohoto ojedinělého stvoření, tedy potomka (dnes již zemřelé) samice wholpina a samce kosatky. Rozhodně se však o jediného podmořského křížence, dalším příkladem mohou být vzácní potomci běluhy severní a narvala nazývaní narlugové, kteří se začali údajně více objevovat na severu Atlantského oceánu.
Dzo (jak divoký+tur domácí)
Pářením různých druhů čeledi turovitých se rodí několik různých poddruhů. Například hybridní samec dzo (viz obrázek) vzniká pářením jaka divokého a krávy, pro samici je pak zaveden termín dzomo nebo zhom. Kříženci bývají většího vzrůstu i síly, díky čemuž jsou často využíváni jako nosiči břemen, ceněni jsou však také pro své velké množství masa a mléka. Dalším příkladem je tzv. beefalo (nebo taky cattalo), potomek krávy a bizona amerického, který je šlechtěn již od počátku 19. století pro velké množství masa. Dále pak existuje kříženec zubra a skotu nazýván zubroň, který je silnější a více rezistentní vůči nemocem. Samice váží zhruba 800 kilogramů, zatímco samci mohou dosahovat až 1,2 tuny živé váhy. Dva exempláře zubroně (samec a samice) jsou dnes k vidění v zooparku v Polsku.
Mulard (kachna pižmová+kachna pekingská)
Mulardi, lidově nazývaní „husokachny“, byli původně vyšlechtěni na konci sedmdesátých let předminulého století ve Francii jako kříženci kachny pižmové a kachny pekingské a poté se rozšířili i do dalších zemí. Vynikají zejména vysokou odolností, vyšším podílem prsní svaloviny a zároveň nižším obsahem tuku. Kromě šťavnatého masa se vyznačují také velkými játry, které jsou používány například k přípravě pochoutky zvané foie gras. Mulardi jsou běžně chovaní v bílé barvě, nicméně jejich výskyt není ojedinělý ani s černě zbarveným temenem a mohou mít i černobíle strakaté tělo. Mulardi jsou jako stejně většina jiných kříženců sterilní, čili se nemohou dále rozmnožovat.
Cama (lama+velboud)
Z čistě vědeckých důvodů se koncem dvacátého století veterináři v dubajském výzkumném centru rozhodli umělým oplodněním zkřížit dva druhy, které v přírodě žily do té doby odděleně více než třicet milionů let, velblouda jednohrbého a lamu. Vznikl tak nový druh, kterému se říká cama. Pět a půl kilogramu vážící mládě samce narozené o svaté ramadánové noci dostalo jméno Rama. Muslimové věří, že tvor byl darem přímo od Alláha. Po tomto úspěšném experimentu vědci v křížení velblouda a lamy pokračovali i nadále. Cílem bylo vyšlechtit zvíře, které bude silnější než lama, a zároveň snadněji ovladatelné než velbloud.
Pizzly (lední medvěd+grizzly)
Medvěd pizzly je relativně vzácným křížencem grizzlyho a ledního (polárního) medvěda. Ti jsou velmi blízcí příbuzní, jejich společný předek po světě chodil ještě před 250 tisíci lety. Jejich nízký počet existuje v několika zoologických zahradách, nicméně výskyt pizzlyho byl zaznamenán i ve volné přírodě. První potvrzený exemplář byl zastřelen 16. dubna (apríl) 2006 na Banksově ostrově v Kanadském arktickém souostroví. Ačkoliv mělo zabité zvíře typické rysy grizzlyho, mělo také hustou bílou srst polárního medvěda. Testy DNA posléze potvrdily hypotézu, že se jedná o křížence právě těchto dvou druhů, konkrétně matky polárního medvěda a otce grizzlyho. Kromě pojmenování pizzly je zvíře nazýváno také grolar bear, polizzly nebo nanulak.
Geep (ovce+koza)
Hybrid ovce a kozy je v masových médiích často nazýván geep nebo shoat. Ačkoliv se tato dvě zvířata mohou laické veřejnost zdát velmi podobná, ve skutečnosti si jsou geneticky výrazně odlišná. Tomu napovídá například i počet chromozomů. Zatímco ovce jich má 54, kozy mají chromozomů 60. Křížení potomci se často rodí mrtví a přežívá tak jen velmi malá část. Hybrid by neměl být zaměňován s chimérickým spojením ovce a kozy, kterému se sice také říká geep, namísto páření ovšem vzniká umělou kombinací dvou embryí. Výsledek pak vypadá v dospělosti například takhle. Sady buněk se přímo nemísí, ale tělo je místy pokryté ovčí vlnou, která se střídá s kozí srstí.
Savanová kočka (kočka domácí+serval)
Savanová kočka je jedním z nejnovějších kočičích plemen, které jsou v současné době v nízkém počtu šlechtěny po celém světě. Zvíře vzniká (často obtížným) křížením afrického servala a různých plemen kočky domácí. Křížení bylo poprvé zdokumentováno v roce 1980 ve Spojených státech a jeho cílem bylo vytvořit kočku povahově odpovídající kočce domácí s fyzickými rysy servala. Savanové kočky jsou zpravidla vysoce inteligentní, hravé a zvědavé, přičemž se momentálně jedná o největší kočičí křížence. Záporem je ale jejich vysoká cena. Na obrázku níže si můžete všimnout kočky jménem Scarlett´s Magic, která se díky své délce 108,51 centimetrů zapsala v roce 2010 do Guinessovy knihy rekordů coby nejdelší žijící domestikovaná kočka. Předtím získala rekord v délce od ramen k zadní tlapce.
