Hodláš se na tom podílet i ty?
Už za pár hodin nás čekají oslavy Nového roku. Po celém světě se budou rozlévat skleničky šampaňského, bude padat jedno předsevzetí za druhým a oblohu zbarví vybuchující rachejtle.
Oslava konce jednoho a začátku dalšího roku je pro nás symbolem neutuchajícího veselí, vyslovených přání a semknutí se s rodinou a přáteli. Jenže zatímco se my bavíme, druzí kvůli nám trpí. Pro zvířata je Silvestr noční můrou a pro životní prostředí malou pohromou.
Rachejtle jsou smrtícím nástrojem
Jak popisují oxfordští vědci ve své studii z roku 2011, hluk vyvolaný petardami a rachejtlemi není jen mučivou nepříjemností pro naše domácí zvířata, ale mnohdy i smrtícím nástrojem. V americkém městě Beebe kvůli dezorientaci vyvolané hlukem a záblesky zahynulo kolem pěti tisíc ptáků.
Tehdy šlo o událost výjimečného rozsahu, nicméně úhyn ptactva na Nový rok je smutnou součástí všech novoročních ohňostrojů. Zranitelné tvory náhlé výbuchy plaší, nedokáží se ve tmě správně orientovat a hynou po nárazu do stromů či budov. Před pěti lety mezi lid sledující ohňostroj v Praze na Mánesově mostě dopadla tři zkrvavená těla labutí.
Vážné nebezpečí ale ohňostroje a petardy nepředstavují jen pro ptactvo. V ohrožení jsme i my. Každý rok pravidelně po Silvestru čteme, jak někomu petarda urvala prsty nebo jak museli hasiči zasahovat u více než stovky požárů.
Rojí se i případy, kdy je amatérům bez problémů prodána pyrotechnika kategorie F4 nebo více, kterou smějí kupovat a odpalovat jen odborníci. Nezodpovědní amatérští pyrotechnici mohou uškodit i osobám ve svém okolí. Výbuch petardy v bezprostřední blízkosti člověka mu může způsobit dočasnou a v některý případech i trvalou ztrátu sluchu.
Vraťme se ale k našim domácím mazlíčkům. Ti jsou na tom totiž daleko hůře než my. Kočky i psi mají vyvinutější smysly než člověk a hlasité rány vnímají daleko intenzivněji. Zvuk jim nedělá dobře po fyzické, ale ani po psychické stránce. Zvířata nemají ponětí o tom, co se děje, a silvestrovskou noc přežívají ve strachu.
Jak ukázala novozélandská studie, která se ptala 1007 majitelů na jejich 3527 domácích zvířat, až 46 % jejich mazlíčků projevovalo strach a 6 % z nich kvůli ohňostrojům utrpělo zranění.
Netrpí jen zvířata, ale i příroda
Krom toho v noci na 1. ledna trpí i životní prostředí. Jak uvedl chemik a pyrotechnik Günter Klein-Sommer z Kolínské univerzity: „Každá rachejtle sestává zhruba ze 75 % z dusičnanu draselného, z 15 % z dřevěného uhlí a z 10 % ze síry.“
V závislosti na požadovaných účincích jsou přidávány další látky včetně sloučenin mědi, barya nebo stroncia, které ohňostrojům dodávají barvu. Tyto chemikálie pak dopadají zpátky na povrch.
A jak uvedla německá agentura pro životní prostředí (UBA), v roce 2016 bylo jen v Německu během dvou hodin po silvestrovské půlnoci do ovzduší rozneseno 5 000 tun mikročástic (to je cca 17 % toho, co za celý rok v Německu vyprodukují automobily).
Tyto drobné částice jsou nebezpečné zdraví člověka. Mohou způsobovat dýchací problémy, ale i potíže s kardiovaskulárním systémem. Nicméně, sestávají z daleko méně nebezpečných prvků, než jaké produkují auta a už 2. ledna (január) se zamořenost oblohy v Německu vrátila do normálu.
To ale není vše. Podle výzkumu amerických vědců z Agentury pro ochranu životního prostředí je největším problémem znečištění vodních toků. Novoroční ohňostroje stojí za tisícinásobným zvýšením koncentrace perchlorátů ve vodě. Navíc, přibližně 60 až 75 % rachejtlí tvoří lepenka, dřevo a plasty. Ty se pak také snášejí na zem a zamořují životní prostředí.
Zábava za miliony korun
Krom toho se za jedinou noc v roce vyhází do vzduchu miliony korun. V letošním roce vyčlenila pražská radnice na ohňostroj 2 056 879 korun. Další česká města investovala stovky tisíc korun. Daleko více peněz ale zřejmě do petard a rachejtlí vrážejí jednotlivci.
V Česku není nástroj, který by spolehlivě měřil, kolik toho za Silvestr vystřílíme, nicméně v Americe jde do vzduchu z oficiálních zdrojů 11 tisíc tun výbušnin a ze zdrojů soukromých 130 tisíc tun.
A jak proti ohňostrojům a petardám bojují zákony a vyhlášky? Zatím nijak valně. Hlavní město sice omezuje užívání amatérské pyrotechniky od 10:00 do 22:00, nicméně o silvestrovské noci vyhláška neplatí. Podobně to má většina obcí.
Podle platné legislativy můžete rachejtle odpalovat v podstatě kde chcete a jak chcete, jen nesmí jít o více než 10 kilogramů výbušnin najednou. Alespoň pár výjimek je ale platných. Ve všech českých národních parcích a v obcích Šumava, Podyjí, Krkonoše a České Švýcarsko je pyrotechnika zakázána.
Co s tím?
Částečným řešením jsou takzvané tiché ohňostroje. Ač to může znít jako oxymóron, ve skutečnosti jde o velmi starý vynález a třeba ve Velké Británii už velká část měst povoluje odpal jen tohoto druhu rachejtlí. Uleví se tak domácím zvířatům, nicméně problém se znečišťováním tím vyřešen není.
Rachejtle zcela zakázal třeba Hong Kong již v 70. letech, inspiroval se jím Singapur, ale vztahuje se jen na amatérské odpaly. Ohňostroje nejsou vůbec povoleny na Galapágách kvůli tamnímu křehkému životnímu prostředí.
Nicméně, u nás se o něčem takovém ani nedebatuje. A i když jsou proti volnému prodeji pyrotechniky tři čtvrtiny Čechů, pořád je zde 17 % našinců, kteří pyrotechniku nakupují pravidelně každý rok.
Takže, pokud jsi jedním z nich, zkus se zamyslet nad tím, zda bys neměl raději zahodit sirky a peníze vynaložené na petardy a rachejtle si schovat pro lepší užití.
