Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Bandana Versace, bílý Mercedes a slova, která jsou real. Seznamte se, Baba Lag.
Bylo mi jasné, že tohle nebude ledajaký rozhovor. O Baba Lagovi, polovině společnosti Death Star Records a nové rapové akvizici české frakce Universal Music Group, kolují různé zvěsti. No a my, jelikož víme, že pravda je vždy někde napůl cesty, jsme se rozhodli Lagiho oslovit se žádostí o rozhovor. Byla přijata.
Tajemný nováček, zahalený v hedvábném Versace šátku, čeří vody českého rapového rybníčku poměrně nenápadně. Avšak s novým Versace EP, příhodně pojmenovaném podle luxusu, jímž se obklopuje, oficiálně vystupuje na světlo denní. Pokud jsi tento projekt zaregistroval, víš, že jej podpořila velká jména, SKiNNY BARBER a Sensey. Takové sloky nedostane jen tak někdo.
Zdroj: Archiv Death Star Records
Možná trochu naivně jsem si myslel, že rozhovor proběhne jeden na jednoho. Lagi však nezklamal, když k našemu rozhovoru v italské restauraci v Holešovicích přispěchal v bílém Mercedesu se svým dlouholetým kamarádem, beatmakerem a aspirujícím raperem Denym Vaderem. Respondenty jsem tak měl najednou dva.
Proto se z krátkého rozhovoru, který měl Death Star představit, stala simlutánní rozprava se dvěma postavami s bohatými pouličními zkušenostmi o jejich minulosti i přítomnosti, o tom jak vnímají český rapový horizont a jak vnímá on je, a jakým způsobem jsou s podsvětím, Německem či luxusem jejich životy opravdu spjaty. A co víc, jako bonus si Baba Lag k rozhovoru svůj jedinečný chránič identity, bandanu Versace, sundal.
V tomto článku si přečteš:
Kdo je Baba Lag
Jaký je život gangstera
Které luxusní značky nejvíc cení a kolik je ochotný za ně utratit
Jestli je duchovně založený
Jak vznikl Death Star Records a kdo je Deny Vader
Kdy se seznámili se SKiNNY BARBERem, Senseyem a Roxanou a jací jsou to lidé v soukromí
Začnu citací: „V roce 2019 se zrodil Baba Lag. Spousta utrpení a dlouhých nocí nebyly pro nic za nic. Všechny věci, které se staly, směřují k jedné velké. Vždycky jsem věděl, že budu rapstar.“ Kdo je Baba Lag?
BL: Baba Lag jsem já. Co ti mám říct?
(...) Vyrůstal jsem na špatným místě, kde byly drogy, špína. Osmiletý děti tam začínají šňupat piko a jako dvanáctiletý si ho píchaj.
Zajímají mě ty „věci“. Kam směřují?
BL: Všechny věci směřovaly k Baba Lag. Celý život jsem žil bez pravidel, bez nějakejch normálních vazeb na život. Já jsem žil s tím, že žiju dneska a zítra nemusím. V tomhle směru jsem žil destruktivní život. Tak dlouho jsem žil sr**ky, bídu.
Nejsem z bohatý rodiny, můj otec je řidič a máma je prodavačka, ale už od dětství jsem cítil určitý ambice. Ambice, které v místě, kde jsem vyrůstal, zůstaly nenaplněný. Protože jsem vyrůstal na špatným místě, kde byly drogy, špína. V českém maloměstě. Nejsem původem z Prahy ale z Berouna. Tam je to ghetto. Osmiletý děti tam začínají šňupat piko a jako dvanáctiletý si ho píchaj.
Takže to bylo tvrdé.
BL: Vyrůstal jsem v černým prostředí, mezi cigánama. Proto rasismus nebo věci, který se řeší teď, vůbec nechápu. Nerozumím tomu. Pro mě je to nesmysl, víš. Já jsem vyrůstal mezi různejma lidma a vždycky mi bylo jedno, kdo je jakej. Černej, bílej, fialovej, je mi to u pr**le. Škatulky mi byly jedno. Žil jsem bez nějakejch předsudků, jak jsem to cítil. Nepřijímal jsem zákony druhých, kdy ti říkají, jak to má bejt.
Zdroj: Archiv Death Star Records
A co znamená Baba Lag?
BL: Moje přezdívka v ghettu byla Lagi. A Baba doslova znamená turecky otec, táta. Říkám, tíhli jsme k německý kultuře. K rapu, kterej je většinou kurdskej, tureckej, ukrajinskej. Není tam vyloženě moc rodilých Němců. Fler a 187 Strassenbande oukej, ale většinou jsou to kanacke, přistěhovalci.
Já to beru tak, že jsem první gangster-raper v Čechách. Nikdo tady nedělal gangsta rap. Doposud tu není nikdo, kdo by byl gangster a uměl rapovat. Jsem první. Jsem Baba. Jsem otec všech, co přijdou.
DVB: A používá se to i v případě, když je něco hustýho. Když někdo jede v hustý káře, tak řekneš: „Baba!“ Má to víc významů, ale ten hlavní byl otec.
BL: Baba je taky boss v afghánských a dalších mafiích. Třeba ti, kteří mají makový pole, kde se dělá heroin, to jsou babas. Když jím jseš, jseš kmotr. Ale doslova tak říká dítě svému otci.
Já to beru tak, že jsem první gangster-raper v Čechách. Nikdo tady nedělal gangsta rap. Nebo takhle, znám lidi, kteří jsou gangsteři a mohli by dělat rap. Třeba ho i dělaj, ale stojí za hovno. Neumí rapovat. Pak je tady spousta raperů, kteří dělají, že jsou gangsteři, ale nejsou gangsteři. To je obvyklejší. Doposud tu není nikdo, kdo by byl gangster a uměl rapovat. Jsem první. Jsem Baba. Jsem otec všech, co přijdou.
Přestože se tituluješ jako otec, v rapu jsi, teda alespoň u nás, pořád na začátku. Co byl ten první impuls k rapování?
BL: Já už jsem rapoval, když mi bylo třináct, možná dřív. První text jsem napsal ve čtvrtý třídě. Jmenoval se „Když jointa v puse máš“. A to jsem ještě nehulil, začal jsem později. Já to mám tak, že co v textech řeknu, tak se stane. Ale zase všechno, co rapuju, tak je pravda.
A kdy jsme poprvé začali dělat rap? My se tady s Denym známe celej život. U nás to nebylo tak, že bychom se našli přes Instagram. My se známe fakt od základky. Když přijel z Kosova jako malej, tak jsme se tady potkali. Byli jsme kámoši. Od začátku jsme byli fanoušci rapu, a když nám bylo třináct, tak jsme poslouchali Wu-Tang Clan, Eminema a takový věci.
Potom nás jednou napadlo, když jsme byli v jednom traphousu, kterej vznikl z bytu mé bývalé, že Deny přijede, když nebudou doma, a zkoušeli jsme nahrávat. Pak jsme to pouštěli našim kamarádům z hoodu. Všem se to líbilo, tak jsme to dělali.
Ale já jsem byl vždycky ambiciózní, co se týká peněz a byznysu. No a v rapu ještě do nedávný doby nebyly peníze. Když si vzpomeneme na Supercrooo a tyhle věci, tak kdyby to dělali dneska, tak z toho mají keš. Tenkrát z toho ale neměli seriózní prachy. Nebyly streamy, nic. Bylo Eso a pak nějaký prachy z koncertů. To asi nebylo tak horký. Takže když z toho nebyly peníze, tak mě to k tomu netáhlo.
Rozumím.
BL: Nahráli jsme jedno street album, které bylo vyloženě strictly pro lidi, kteří nepracujou, ale živěj se jinak. Takhle to začalo. A pak jsme dostali doporučení na profesionální studio, Rooftop studio, kde jsme dělali Baba Lag album. Zjistili jsme, že nás to baví úplně jinak, a že to chceme dělat fakt naplno.
Každopádně když posloucháš svoji hudbu, tak nejseš objektivní. Řekneš si, že je to super, dobrý. Každýmu se to líbí, protože jseš to ty. Ale slyšet to od jinejch lidí z profi branže, co se týká studia, nebo od dalších umělců, když řeknou, že se jim to líbí, tak si řekneš, že na tom asi něco je. Pokračovali jsme dál.
DVB: Ten týpek ve studiu byl překvapivě dobrej... Dali jsme se do toho úplně. Vždycky jsme to chtěli dělat.
BL: A teď jsme tady, v italský restauraci La Cucina, a děláme rozhovor pro Refresher. Shout out!
Díky. Takže ta inspirace přišla od amerických raperů?
BL: Ne. Přišla spíš od německých raperů.
DVB: Německo, Francie.
BL: Deny mi jednou volal, ať přijedu k němu do garáže. Oni měli vilu. Má taky zajímavej příběh.
Každej chce bejt gangster. Ale kdyby někdo zjistil, co to znamená být takovým člověkem, tak by jím být nechtěl. Bejt gangster je úplně na h**no.
Jasný.
BL: Říkám, když se neoběsil on, tak se nemůže zabít nikdo. To myslím vážně. No a jednou mi volal, ať přijedu na garáž, že mi tam musí pustit nějakej super videoklip. Pustil mi od Haftbefehla „Ich Muss Wach Sein“. To je snad rok 2010. V Německu zrovna začínala éra gangsta rapu. Respektive už tam byl Bushido a podobní, ale nebyl tam ještě ten boom, že by všichni chtěli být gangstery.
Viděl jsem ten videoklip a hned jsem věděl, že je real. Ten, kdo je real, tak pozná toho, kdo je real. Stačí dva pohledy. S tím textem, když pak člověk zjistil, co rapuje, jsem se ztotožnil.
Říká: „Ein Uhr Nachts draußen ist Vollmond, die Street meine Bitch und sie schuldet mir Euros.“ Jedna hodina v noci, venku úplněk. Ulice je moje d**vka, dluží mi eura. Frajer dealoval coke na streetu, odstál si to tam. Smažky, zombies jak v The Walking Dead... Zhmotnilo se to přede mnou. Protože to bylo to, co jsem v tom hoodu žil. S**čky, touha po penězích, problémy se zákonem, s podsvětím... Můj život je jak film. Kdysi mi jednou kámoš řekl, že je můj život jako film, na který se chceš dívat.
Aha.
BL: Takhle. Každej chce bejt gangster. Ale kdyby někdo zjistil, co to znamená být takovým člověkem, tak by jím být nechtěl. Bejt gangster je úplně na h**no. Nejhorší život. Pořád se otáčíš, nemáš bezpečí, nemáš svobodu, pořád máš paranoiu, pořád válčíš o peníze. Peníze ti k tomu mizej stejně rychle, jako jsi k nim přišel. Potom máš problémy se zákonem, nemůžeš si nic koupit. Na h**no život.
Proto ty děti, co tady běhají, a říkají, že jsou gangsteři, street boys, street cartel, bla bla bla. H**no, vole. Máš to od rodičů a tím pádem víš h**no, vole. Lhát o tom můžeš jen určitou dobu. Dřív nebo později se to provalí.
Potom děti, kterým je třináct let, poslouchají rapy, a jsou zmatený… Kdo je ve třinácti gangster nebo ví, o čem to je? Děti všemu věří. Vidí tetování, hezký věci. Netuší, že je to třeba půjčený. Snad 95 % věcí v českých klipech je půjčených. My jsme nikdy neměli nic půjčený. Všechno bylo naše.
DVB: Až na to Ferrari v GTA. Ale to je snad jasný, ne?
BL: To jsme měli dohodu s jednou firmou, že jim uděláme propagaci. Ale jinak je všechno naše. Bohužel, je tu málo fanoušků, kteří by to cejtili. Poslouchají to tu lidi, kterým je dvanáct, čtrnáct a žijou českej život. A já jsem Čech, narodil jsem se v Čechách, ale nikdy jsem netíhl k českýmu životu. Piva, Prostřeno, fotbal. Nesnáším fotbal. Nechci chodit do hospody. Takový ty klasický český věci.
Právě proto nám ten německej gangsta rap hodně dal. Protože když po ulici vezeš kila v kufru, abys měl na žrádlo do ledničky, tak to feeluješ. Frajer mluví o tom samým a ty víš, že tam je někdo, kdo žije stejný s**čky. A z toho se chceš vždycky dostat ven.
Tak nemusí to sedět každému.DVB: Právě proto nám ten německej gangsta rap hodně dal. Protože když po ulici vezeš kila v kufru, abys měl na žrádlo do ledničky, tak to feeluješ. Frajer mluví o tom samým a ty víš, že tam je někdo, kdo žije stejný s**čky. A z toho se chceš vždycky dostat ven. Všechny tyto s**čky vedly k tomu, abychom to přetransformovali do hudby.
Jak to chcete s fanoušky řešit, když je jich tu málo?
DVB: Doba se začíná měnit, protože začínají to Německo poslouchat. Dneska tu scénu poslouchá každej druhej.
Oba dva kopete za Death Star Records. Ta společnost vznikla jak?
BL: Jednou jsme seděli v autě a přemýšleli jsme, jak si budeme říkat. Chtělo to něco údernýho, jako Death Row…
Jsem si říkal, jestli tam není nějaká inspirace.
BL: Když chtěl Deny rapovat, tak si chtěl říkat Death Star. Protože jsme fanoušci Star Wars. Takže Hvězda smrti. Ale je to dvojsmyslný. Jakože jsme stars, ale jsme taky připravený umřít. Taky v tom můžeš vidět to, že všechny rapery, které jsem poslouchal dřív, jsou mrtví. 2Pac, Biggie, Big L, ODB...
DVB: Jak říkám, já jsem s narodil v Kosovu, pak jsem žil chvíli ve Švýcarsku a dalších zemích, ale přestěhoval jsem se sem. My dva jsme se seznámili ve čtvrtý třídě. Známe se odmalička, poslouchali jsme spolu rap na kazetách. The Marshall Mathers LP....
BL: My jsme ta generace, který je kolem třiceti.
DVB: Pak jsme poslouchali Wu-Tangy a vždycky jsme chtěli něco udělat vlastního. Jeli jsme ten street life. Znáš to.
Asi ne.
DVB: (smích) Každopádně pak přišly první tracky, což jsme už zmiňovali, a pak dlouho nic. Poté jsme začali dělat album Hazl Life, tak jsem koupil první MPCčko, což bylo Roland MV-8000. Měl ho RZA, tak proto jsem si ho koupil. (smích)
Bylo to první album. Vůbec nic jsem nevěděl, žádný základy. Prostě jsem cejtil tu hru, tak jsem to tam bouchal. On to narapoval, nahrál, hotovo.
BL: Přišlo mi vlastně až neuvěřitelný, jaká je tam konexe. Kdyby to bylo na h**no, tak bych mu řekl, že to tak je. Stejně tak, kdyby se mu nelíbil rap, tak řekne to samý. Každopádně mě překvapilo, jak se mi ta jeho hudba až z duše líbí. Fakt to cením, a říkám, do p**i, to je ono. Když to slyším, tak vidím obrazy.
DVB: Pak jsem si koupil AKAI MPC Studio, a celý album Baba Lag a Versace EP bylo dělaný v něm.
BL: Nikdy jsem nerapoval do jiného beatu než do jeho. A zatím to ani nevypadá, že budu. Není nikdo, kdo to pro mě dělá líp. A to není tím, že se známe.
DVB: My chillujem, víš co. Udelám za den pět beatů, on večer přijde, dáme brko, poslechnem si beaty. Pak si nějakej vybere a za pět minut už máme refrén. A máme to hotový.
BL: Já mu pošlu nějakej freestyle na WhatsApp, chytím tu prvotní atmosféru. Pak se ten text upravuje, škrtáš slova, aby každý slovo padlo do melodie…
Přední cover alba Baba Lag
Zdroj: Archiv Death Star Records
Ještě než se otřeme o tvůrčí procesy, mám ještě otázku na vaše první album Hazl Life z roku 2017, které je prakticky důkaz toho, že je Baba Lag na scéně déle než od roku 2019. Proč to není třeba na Spotify?
DVB: Ono je to ještě starší, ale oficiálně jsme to vydali až v roce 2017.
BL: Je to na Spotify, ale pod jiným jménem. Pod Lagim. Ale to nebylo myšleno profesionálně. Tak, jak to děláme teď.
No jasně. Říkali jste, že je to street album.
DVB: Je to z tý doby, kdy jsem vozil věci v kufru. Ale to už dávno není, jo. Tenkrát jsme měli vcelku hard life.
BL: To začalo celý tak, že jsem byl před jedním klubem, kde jsem dával freestyle jinýmu raperovi. On mi dal pak kontakt na jedno studio, na jednoho bývalýho známýho českýho rapera, ať za ním zajedu. Zkontaktovali jsme se a frajer byl úplně pos**nej.
DVB: Psal nám maily, ať nenosíme žádný zbraně.
BL: Psal nám, že slyšel nějaký věci, a že ať nevozíme žádný zbraně a k**vy. Já jsem nevěděl, jestli si dělá p**el. Tak je to studio nebo školka?
Já, jak jsem plešatej, tak jsem byl v baru tenkrát, a přišel za mnou člověk a říká: „To jsme jim to nandali v Chánově, viď?“ Já říkám: „Co to meleš?“ Byl jsem tam se třemi kámoši, kteří byli romales. Kámo, asi ne.
DVB: My jsme mu říkali, že jsme profesionální. Máme všechno připravený na nahrávání. My tam nechtěli jít chillovat a chlastat. Za dvě hodiny jsme venku a máme nahraný dvě věci. Nevím, co si frajer myslel.
BL: Ten projekt každopádně nevyletěl, protože jsme ho dělali tak, jako bychom byli v Německu.
Jaká je konkrétní konexe mezi vámi a Německem?
DVB: Já mluvím odmalička německy. Odmalička jsem to tam poslouchal. Kupoval jsem si alba, babičku mám v Rakousku. Docela jsem i po tom světě jezdil, kupoval jsem ty německý alba, koupil jsem si i Neue Deutsche Welle od Flera. Já jsem to cpal všem horem spodem. Pak mi říkali, že jsem nácek, když poslouchám nácky. To je fakt funny.
BL: To si pamatuju. Já, jak jsem plešatej, tak jsem byl v baru tenkrát, a přišel za mnou člověk a říká: „To jsme jim to nandali v Chánově, viď?“ Já říkám: „Co to meleš?“ Byl jsem tam se třemi kámoši, kteří byli romales. Kámo, asi ne.
Dobrá, přesuňme se do dnešních dní. S posledním červencem vyšel počin Versace EP, jehož vydání se muselo odkládat. Mohla za ten odklad korona?
BL: První vydání bylo stanoveno na 22. května, což bylo pro mě takový symbolický datum. Bylo nám ale jasný, že to nestihneme, protože jsme to chtěli ještě upravovat. Druhý datum bylo 17. července. To se muselo zrušit, protože jsme komunikovali s Universal Music v Čechách. Chtěli se s námi domluvit na distribuci přes ně.
Strašně si nás cenili. Říkali, že Baba Lag album bylo napřed. Že ta vlna sem ještě nedorazila, ale dorazí co nevidět. Uzavřeli jsme spolu dohodu.
A co dalšího byste k němu mohli říct? Třeba k obsahu?
BL: Bomba. Budoucnost.
DVB: Víš, proč Versace EP? Protože začal Lagi nosit Versace bandanu, dřív to střídal. Každej si to teď hned zapamatuje, když Versace bandanu uvidí. Je to takovej zlomovej bod. Vždycky se ty alba jmenují podle něčeho, co se děje.
BL: Takhle. Tohle slyším pořád, koupil si Versace bandanu, a hned dělá o Versace album. Ale tak to není. Jak jsem říkal; když jsem byl v ghettu a viděl jsem, jak místní mafiáni mají celý baráky ve Versace, zlato, mramorový sloupy, hadry, tak to pro mě bylo něco nedosažitelnýho. Stojí to raketu. Byl to pro mě symbol úspěchu a to nemyslím jen oblečení. Ta značka je něco, co je na streetu vzácnost, a těžko jde toho dosáhnout. To je pro mě Versace.
V určitém bodu jsem toho dosáhl svou pílí, svou prací a vším, čím jsem si prošel. Že jsem se z toho nep**ral, že jsem si nepodřezal žíly, že jsem se nepředávkoval a jsem pořád tady. Ti, co se nep**erou, tak to zvládnou. A těch je málo. Shout out Donatella. Baby, baby! (smích)
Je nutno zmínit, že to EP je hodně podpořeno známými českými jmény. Je tam SKiNNY BARBER a Sensey. Jak se to urodilo? Kdy jste se setkali.
BL: Všechno se to urodilo tak, že mě na Instagramu poprvý sdílel Barber. Já jsem českou scénu neposlouchal, takže jsem Skinnyho neznal. Byl jsem někde na streetu a lidi, se kterými jsem dělal byznys, říkali, že mě pushoval právě Skinny Barber.
Tak jsem si hledal, kdo to je. Pustil jsem si Trappy Pottera a říkám, do p**i, to je dobrý! Do tý doby jsem to tady neslyšel, a přišlo mi to líto, že to neznám. Tak jsem mu dal shout out zpátky, začali jsme si psát. Nešlo o to, že je slavnej. Já bych nemohl dělat hudbu s někým, koho neznám.
Poprvý jsme se viděli, když nás napsal na guest list ve Fuchsu na Štvanici. Byl tam i se Senseyem, tam jsme měli přijít a poznat se. Přišli jsme tam. Vtipný je, že mě lidi poznávaj, když jsem maskovanej. No a já nebyl, a chtěl jsem mluvit se Skinnym. Když jsme se potkali, tak jsem ho pozdravil, protože jsme se už znali z Instagramu. A on, že čau čau. Po pěti vteřinách jsem poznal, že vůbec neví, s kým mluví.
BL: A pak říkám: „Ty vůbec nevíš, s kým mluvíš, co?“ On na to: „Ne, no.“ Tak jsem vyndal tu bandanu. A najednou: „Ty krávo, zdár!“ Už věděl. No jediný, kdo mě poznal bez bandany, byl Sensey. To bylo okamžitě. Každopádně tam jsme neměli čas se s nimi poznat, protože měli koncert a dost práce.
BL: Pak jsme si jednou dali sraz tady, tehdy se to tu jmenovalo La Bottega. Sešli jsme se na véču a byla z toho party do desíti dopoledne. Zjistil jsem, že je real a správnej chlap. Pak jsme se bavili se Senseyem a Roxanou, i kvůli featu. Jsou to super lidi, nejsou zhejčkaný. Strávili jsme spolu v autě spoustu kilometrů a byli úplně v pohodě. A Roxana, jak o ní vykládají různý věci, tak to prostě není pravda. Není nafoukaná, není sobecká. Je to dobrej člověk.
Každopádně Sensey měl být na EP úplně na jiný věci, ale když slyšel Dolce & Gabbana, tak si to vybral sám.
A paradoxně mi potom volá jinej frajer, že bude točit s Lucasem Dopem Dolce & Gabbana. Tak mu říkám: „Děláš si p**el?“ (smích) Já to tu mám od února a zrovna to jdu točit se Senseyem. Oni, jak se ještě milujou. Strašná náhoda. Až mi to bylo divný, že nás Lucas musel někde slyšet o tom mluvit.... Jako asi ne, ale vtipný.
A jakým způsobem budete v budoucnu s Universalem pracovat?
BL: Máme stejnou smlouvu jako Milion+, distribuce od Universalu. Death Star Records existuje pořád sám na sebe, ale distribuci dělají oni.
Říkám si, jak nyní vnímáte české rapové prostředí, do kterého vstupujete? Vzpomínám si zrovna na track z Airmaxi & Benzi z CD Baba Lag, kde se rapuje: „Jebu tě Hugo, tvoji starou zajíždím v Red Lightu/Hypno jsou kids, který milujou dicks/Toxxxi hello! Chceš Airmaxi na čelo?“ Ptám se na to proto, jestli třeba vstup do velké hudební společnosti nově neformuje váš pohled na věc?
BL: Vůbec. To, že s nimi dělám, neznamená, že řeknu, že se mi líbí někdo, kdo se mi nelíbí.
Respektuju tady hodně velkejch jmen. Ale hodně velkejch jmen tady taky lže a vezou se na něčem, co není pravda.
Tomu rozumím. Ale teď mě zajímá celkový náhled na lidi, kteří to tu dělají. Protože jsi mi řekl, že jsi hodně zásadový, a že uděláš track s někým, kdo tě baví, a konec.
BL: Ano.
V momentě, kdy by nahrávací společnost přišla s návrhem, ať uděláte spolupráci s někým pro vás ne zrovna vhodným, odmítli byste to?
BL: I kdyby to byl Rytmus a udělal part, který se mi nelíbí a cejtil bych, že je to nah**no, tak bych to neudělal.
DVB: Nejdřív se s tím člověkem musíš trošku znát a pochopit se. Chytit ten stejnej vibe. Když někomu pošleš jen tak track, je to takový neosobní.
BL: Respektuju tady hodně velkejch jmen. Ale hodně velkejch jmen tady taky lže a vezou se na něčem, co není pravda. Jelikož jsem z reálnýho prostředí, tak vím o nich spoustu věcí. Mám k nim respekt v momentě, kdy se sejdeme. Samozřejmě, každý si s každým nesedne. V Německu je spousta lidí, se kterými bych spolupracoval. Tady ne.
DVB: Musel by to být fakt velkej vzor. Nesplnitelný jméno.
BL: Kdokoliv z Azzlackz, Haftbefehl, Celo & Abdi, Olexesh, Shindy, Summer Cem, Capital Bra...
DVB: KC Rebell.
BL: Gringo. I nový jména. Eight O, jak s ním měl spolupráci Yzomandias.
Vraťme se zpátky k vašemu projevu. Co se týká flow, i z ní lze cítit pouliční vibe, akorát oblečený do luxusních prémiových značek...
BL: Já bych ji popsal jako Street de luxe.
Lyriku obohacuješ expresivními výrazy, hodně mícháš angličtinu, italštinu, španělštinu, občas němčinu. Jak si k takovému skládání přišel?
BL: Hodně jsem cestoval a kamkoliv přijedu, tam se snažím naučit ten jazyk. Hodně to mám i z filmů. Když jsem pobýval s Italy, tak jsem říkal věci z Kmotra. Sangre por sangre! (krev za krev pozn. red.)
Takže těmi jazyky mluvíš?
BL: Mluvím anglicky, německy, trošku španělsky. Teď se chci naučit chorvatsky. Anglicky se dorozumím všude. Akorát teď v Rakousku jsem zjistil, že se dorozumím i německy, i když Deny říká, že o sobě mluvím jako ženská.
DVB: V ženským rodě. (smích)
BL: Ale jako vždycky jsem se naučil něco z filmu. Pomohlo mi to, že se nebojím mluvit. Když přijedu do Číny, tak budu mluvit jako oni.
V textech se občas objeví i náboženská tématika. Slyšíme třeba Inshallah (dá-li Bůh, pozn. red.). V tracku Mon ami zase říkáš, že by nás „tvá pravá víra vyděsila“. Jsi duchovně založený?
BL: Jsem. Ale nevyznávám základní víry. Nejsem křesťan, muslim ani žid.
DVB: Ono, tyto arabský věci, to je mezi lidma, se kterými jsem se bavil, normální slang. Když pětkrát za větu neřekne inshallah, tak je něco špatně.
BL: Ale zase hodně věcí mám zase jako muslimové. Patnáct let třeba nejím vepřový. Ale zase miluju haram věci…
BL: Jo, jel jsem hodně party. Johnny Depp v jednom filmu říkal, že jednou vyšňupal deset gramů za deset minut, tak to já zvládl za pět. (smích). Vždycky jsem chtěl nejlepší ženský, alkohol, drogy.
DVB: I když jsme dělali hrozný věci, tak jsme je vždycky dělali na úrovni. (smích)
BL: Já jsem vždycky říkal, že když chceš hřešit, tak si to k**va zaplať. Nikdy jsem nebyl takový jako ostatní, že chtějí hodně muziky za málo peněz. Jeli piko. A já jsem měl snad všechno na světě, ale nikdy jsem si nedal piko ani heroin. V mým hoodu toho byla kvanta, já jsem mohl mít kila zadarmo, ale měl jsem k tomu odpor.
Mám určitý právní důvody k tomu, abych měl bandanu. Jednou jsem se pokusil zabít Harryho Pottera a nevyšlo to.
Na tracku Go Vallhala zase mluvíš o tom, že jseš pohan…
BL: Ano, jsem pohan. Věřím v jiný bohy.
Nedá se přehlédnout ani vaše obliba v orientálně laděných instrumentálech.
BL: Tak protože je Deny z Balkánu. To jsou samý lidovky. Kytary…
Což je dneska zároveň i takový proněmecký přístup.
DVB: Jo, je to dost používaný.
Kvůli těm Turkům?
DVB: Ano, přesně tak. Ale mně se ten styl líbil vždycky. Já miluju tyto instrumentální smyčky. To slyšíš a hned tě to chytne.
Zdroj: Archiv Death Star Records
Pojďme ještě k Lagiho identitě. Chystáš se se svým komerčním breakoutem sundat svůj šátek?BL: Ne.
Existují jisté věci, které ti brání v tom, to sundat?
BL: Mám určitý právní důvody k tomu, abych měl bandanu. Jednou jsem se pokusil zabít Harryho Pottera a nevyšlo to. (smích) A nemám nos!
Čím se teda vlastně živíte? Předpokládám, že na výplaty z hudby je ještě brzo.
BL: Raper. Ne, jsem gangster. Ne, jsem raper. Ne, počkej, jsem gangsta raper. (smích)
DVB: Já do toho ještě podnikám.
BL: On do toho podniká a dohromady vedeme firmu Death Star Records. Máme vlastní značku oblečení, dovážíme textilie, šijeme vlastní zboží. Tiskneme, máme vyšívárny, kde se dělaj doplňkový materiály. Ale podnikám. Nikdy jsem nepracoval.
Dá se teda s určitostí říct, že je gangsta život minulostí?
BL: Z toho neodcházíš, gangster jseš pořád. To máš v krvi.
Jinými slovy si musíš pořád dávat pozor? Když jdeš po ulici, hrozí riziko?
BL: Já jsem paranoik od přírody. To, že máš paranoiu, neznamená, že po tobě nikdo nejde.
A máš u sebe i něco na obranu?
BL: Bez komentáře. (smích)
V pohodě, posuňme se dál. Já už se zeptám jen na ten luxus. Jaká je vlastně vaše nejoblíbenější značka.
DVB: Versace, Cartier.
BL: Jako na co?
Na oblečení.
DVB: Toho je moc. Od každýho máš něco. Já mám rád, když ten výrobce soustředí na jednu věc. Jako, když budu chtít tenisky, budu chtít Louboutin, když budu chtít tašku nebo koženej batoh, budu chtít Louis Vuitton. Budu chtít pěkný hodinky, vezmu od Cartiera.
BL: On si na to potrpí. Věci od těchto značek měl pravý už ve dvanácti. Nosil Versace. Ale to bylo období… Ty filmy jako Scarface nebo Kmotr, to všechno točili podle jeho fotra.
Je to tak?
DVB: Moje máma to říká. (smích) Jako moje máma je slušná ženská, Maďarka, pracuje. A on byl diametrálně odlišnej. No, jo no.
Takže jsi musel už odmala žít uprostřed konfliktu dvou realit.
DVB: Odjakživa.
Když mi bylo sedmnáct, tak mě přijel vyzvednout v novým Mercedesu CL 500. A otec hned, že jsou tu pro mě nějaký Rusové. A já mu říkám, že to je jen můj kámoš.
Jak se s tím vyrůstá?
DVB: No, zvykneš si. Já jsem s fotrem hodně cestoval, takže jsem něco viděl i něco zažil. Tím pádem jsem toho měl už v patnácti hodně zažito. Pak se to táhlo… Narozen v Kosovu, pak jsem žil ve Švýcarsku, kde se narodila ségra.
Mám dva sourozence, a každý se narodil v jiný zemi. Pak jsem žil v Německu, v Chorvatsku jsme měli barák. Chvíli jsem bydlel ve Francii na předměstí Paříže, pak jsem se vrátil do Čech. Když jsem sem přijel, tak jsem česky neuměl. Měl jsem ten život dost zvláštní. Nikdy jsem nevěděl, kde nakonec zůstanu.
Pak jsem se potkal s Lagim. Toho to hned všechno nadchlo. Přivedl jsem ho jednou domů, a on hned říkal, že to chce mít.
BL: Když mi bylo sedmnáct, tak mě přijel vyzvednout v novým Mercedesu CL 500. A otec hned, že jsou tu pro mě nějaký Rusové. A já mu říkám, že to je jen můj kámoš.
Vyrostli jsme na malým městě, Beroun-Králův Dvůr. Vždycky jsme řešili, kam pojedeme. Tak jsme jezdili k Ježíšovi, což bylo malý místo u kostela. Tam jsme se nahulovali. Pak jsme jeli prostě půl hodiny městem, pět set za benznín v p**eli, víš co. Fajn život. Všichni říkají, že si vybrali tenhle život, ale já si myslím, že tenhle život si vybral mě.
Takže je to v DNA?
BL: Je to v DNA, přesně tak.
Mně se vždycky líbily ty řecký božstva. A Gianni Versace tu kulturu, podle mě, miloval stejně. Ten znak s Medúzou znamenal, že když tě někdo v tom oblečení uvidí, tak zkameníš
A když se ještě opřu o luxusní zboží, kolik byste byli ochotni dát za nejdražší kousek oblečení?
DVB: Já mám vyhlídlej batoh Louis Vuitton. A velice dlouho váhám s jeho koupí. (smích) Protože stojí fakt ranec.
Kolik?
DVB: Asi kilo, no. To mi přijde dost. Ale je pěknej, Louis Vuitton Discovery, ten černej. Nejlepší batoh na trhu, ať mě někdo přesvědčí o opaku! Uvidíme, no. Každopádně jsou dražší věci, vem si třeba koženou bundu Versace. To uvidíš cenovku a uděláš tři salta dozadu.
BL: Já jdu spíš po špercích. Třeba Rolex Day-Date, full gold. Čtrnáct nebo osmnáct karátů. První hodinky, které měly datum a hodiny na jednom displeji. President náramek. Potřebuju. Úspěšný rapeři v Německu? Každej Roli. Všichni zlato. Víc zlata potřebuju. Zlato a diamanty jsou věčný, oblečení pomine.
DVB: No, já mám Versace košili už tak 20 let.
BL: Dobrý. Mně se vždycky líbila ty řecká božstva. A Gianni Versace tu kulturu, podle mě, miloval stejně. Ten znak s Medúzou znamenal, že když tě někdo v tom oblečení uvidí, tak zkameníš. Oblékal královské rodiny, princeznu Dianu, Dodi Al-Fayeda (egyptský filmový producent, milenec princezny Diany, pozn. red.). Stejně jako Cartier.
DVB: Ale už to není, co to bejvalo. Pamatuju si doby, kdy košile stála pade.
BL: Nicméně, věčný to je. Je to symbol něčeho velkýho. Chtěl jsem mít za sebou cestu, progres, tvrdou práci, být vysoko. Nikdy jsem nechtěl umřít tak, jak jsem se narodil.
Rozhovor jsem právě chtěl ukončit otázkou na budoucnost. Co se týká hudby, kam teď povedou vaše kroky?
DVB: Jsem na řadě.
BL: Je na řadě. Připravuje debut album.
DVB: Půlku už mám napsanou a zprodukovanou a dělám na tý druhý půlce. Řeším spolupráce.
Lagi, ne?
DVB: Lagi tam bude určitě, to už můžu prásknout hned. Ale ještě tam budou další dva nebo tři lidi. Můžu taky říct, že se to bude jmenovat Snídaně u Tiffanyho, budou tam tracky jako Netflix a chill nebo Mediterrane.
