Na Netflixu najdeš novou animovanou pohádku, která zaujme hlavně animací a postavami.
The Mitchells vs the Machines je skvělý animák, který však svým humorem nemusí sednout každému. Potěší tě však animace, několik skvělých postav a úžasný konec. Původně jsme film měli vidět v kinech, ale Netflix ho odkoupil od studia Sony, díky čemuž si ho aspoň můžeme užít v originálním znění. A to je při animovaných filmech hned velké plus, protože s dabingem se ztrácí velká část kvality.
Té je zde na rozdávání. Tvůrci snímku jsou talentovaní a rozhodně mají velký potenciál, ale místy by se jim hodila rada od zkušenějších tvůrců, kteří vědí, jak do animáku implementovat originálnější příběh a jak nastavit humor tak, aby fungoval na většinu diváků. To jsou dvě největší negativa, která na snímku v recenzi najdeme. Ještě předtím si však přiblížíme děj.
Děj se zaměřuje na rodinu Mitchellových, jejíž členové mezi sebou nemají zrovna nejlepší vztahy, přičemž otec rodiny Rick vidí důvod v jejich závislosti na moderních technologiích. Dcera Katie se už těší na vysokou školu a to, jak konečně vypadne z domu. Otec se rozhodne zrušit její letenky a zkusit s ní navázat vztah během velkého road tripu až na univerzitu. Rodinný výlet však přeruší apokalypsa jako z uvolněné verze Terminátora.
Namísto Skynetu se proti lidstvu postaví inteligentní mobilní asistentka, které už lidstvo leze na nervy a rozhodla se ho zbavit. Využije k tomu nové druhy robotů, kteří chytají všechny lidi na planetě. Mitchellovi se však únosu zázrakem vyhnou a společně začínají plánovat, jak zachránit lidstvo a rodinné vztahy.
Poselství snímku a jeho děj se točí kolem toho, že se generace našich rodičů tak trochu ztrácí v současném světě a jeho možnostech. Nedokáží tedy vstřebat, co současný svět nabízí dětem a teenagerům, a tak ani nechápou jejich cíle, koníčky a sny do budoucna. Katie chce jít studovat na filmovou školu, její otec ji v tom však nepodporuje, což podkopává jejich vztah. Ten je klíčovým pro celý film. Rodinu ještě tvoří syn Aaron a matka Linda, ale ti jsou pro děj víceméně nepodstatní.
Nemají žádný charakterový vývin a slouží pouze jako nositelé děje s občasnými vtipy. Ve filmu se tak pokusí svůj vztah napravit a oba udělají krok k tomu, aby lépe pochopili jeden druhého. Jde o pěkné poselství, které však bylo zpracováno již mnohokrát. S výjimkou toho, že tento animák na to využívá moderní technologie, je to tak docela neoriginální a klišé. Ostatní postavy jsou tak trochu v pozadí a ve filmu nemají co dělat, což je jednoznačně mínus.
Druhým aspektem, o kterém jsme mluvili jako o potenciálním negativu, je humor. Nám obecně sedl, ale některé „vtipné“ scény šly zcela mimo nás. Zároveň jsme se však při mnoha dalších pobavili. Obzvláště u robotů, ale tam nechceme zacházet do podrobností, protože jde o nejpříjemnější překvapení filmu, které neprozradily ani trailery. Ty scény jsme si však fakt užili.
S humorem je to tedy tak, že ti sednout nemusí vůbec, trochu, nebo se budeš slušně bavit. Jaksi však nesedí celkový koncept humoru, když někdy tvůrci zkoušejí diváka rozesmát dětskými vtipy a jindy na to jdou složitější, jakoby nevěděli, koho přesně chtějí rozesmát.
I v tomto případě to znamená, že pozitiv je více než negativ, akorát nestojí za to rozepisovat se o nich. Pochválit můžeme herce, tempo snímku, již zmíněné roboty či fajn soundtrack. Chtěli bychom se však více zaměřit na skvěle napsaný a „natočený“ konec. Tvůrci přinesli finále se skvělými akčními scénami do rytmu slavné skladby, což funguje neskutečně dobře a zcela tě to jako diváka nakopne.
Nejsilnější stránkou snímku jsou hlavní postavy v podobě otce, dcery a robotů. Chápeme, že to tak nebude pro každého, ale většina humorných scén se nám líbila (obzvlášť otec učící se pracovat s počítačem). Obrovskou pochvalu si však tvůrci zaslouží i za styl animace a celkový design světa.
Není to sice Spider-Man: Into the Spider-Verse (oba animáky dělali stejní producenti), ale i The Mitchells vs Machines má unikátní druh animace. Na obrazovce se neustále něco děje a animátoři přidávají k emocím a reakcím postav všelijaké audiovizuální vsuvky a dokonce i memečka z internetu. Překvapivě to funguje.
Mitchells vs the Machines je specifický animovaný film. My jsme si ho užili a ve většině případů se nám líbil i humor. Stejně tak i nesmírně povedený závěr, soundtrack, originální zpracování animace a byli jsme překvapeni i z jedné emotivní scény, která nás zaskočila trochu nepřipravené, protože se nezdálo, že by tvůrci dokázali připravit takovou silnou scénu.
Animák má mnoho pozitivních aspektů, ale ignorování vedlejších postav, klišovitý děj a velmi slabý záporák mu nějaké body strhávají. Udělujeme mu tedy sedm a půl bodu z deseti. Pokud ti nesedne humor a nebudeš považovat animaci za originální a skvělou, klidně si i 2 body uber. Pochopíme, proč se ti animák nebude líbit.