Studie financovaná NASA přináší nový směr ve výzkumu rostlin.
Vědcům z Floridské univerzity se podařilo vypěstovat rostliny v půdě odebrané z Měsíce, tu na Zemi dopravili astronauti NASA z programu Apollo. Astronauti Apolla se před více než padesáti lety účastnili vizionářského plánu: Přivézt vzorky materiálu z měsíčního povrchu, známého jako regolit, a dostat jej zpět na Zemi k jeho pozdějšímu zkoumání pomocí nejmodernějšího vybavení.
Tři z těchto vzorků byly použity k úspěšnému pěstování rostlin. Vůbec poprvé vědci vypěstovali odolný a dobře prozkoumaný druh Arabidopsis thaliana – v českém názvosloví známý jako huseníček rolní – v měsíčním regolitu chudém na živiny. Informuje o tom NASA v tiskové zprávě.
„O 50 let později dokončujeme experimenty, které byly zahájeny v laboratořích Apollo. Nejprve jsme si položili otázku, zda mohou rostliny růst v regolitu. A za druhé, jak by to jednoho dne mohlo pomoci lidem k delšímu pobytu na Měsíci?“ řekl Robert Ferl, profesor Floridské univerzity a spoluautor studie.
Studie, publikovaná v časopise Nature Communications Biology a financovaná NASA, je prvním známým příkladem rostlin pěstovaných v měsíční půdě, uvedla dle magazínu Nature spoluautorka Anna-Lisa Paul, rostlinná molekulární bioložka z Floridské univerzity.
K pěstování huseníčku rolního použil tým vědců vzorky odebrané na misích Apollo 11, 12 a 17, přičemž pro každou rostlinu byl přidělen pouze gram regolitu. Tým do vzorků přidal vodu a poté semena. Tácky pak vložil do terarijních boxů, kam denně přidával živný roztok.
„Po dvou dnech začaly rašit. Všechno vyklíčilo. Nemohu popsat, jak moc jsme byli ohromeni. Každá rostlina, ať už v měsíčním vzorku, nebo v kontrole, vypadala identicky až do šestého dne,“ uvedla ve zprávě Anna-Lisa Paul.
Šestý den však zkoumané huseníčky nebyly tak robustní jako kontrolní vzorky. Rostly pomaleji, měly zakrnělé kořeny – u některých i listy – a načervenalou pigmentaci. Navíc reagovaly odlišně v závislosti na tom, který vzorek odebraný z různých oblastí Měsíce byl použit. Rostliny pěstované ve vzorcích Apollo 11 nebyly tak robustní jako zbylé dvě sady.
„Abychom mohli dále prozkoumávat a dozvědět se o sluneční soustavě, ve které žijeme, musíme využít toho, co je na Měsíci, abychom si to nemuseli brát všechno s sebou,“ řekl Jacob Bleacher, hlavní vědecký pracovník pro výzkumný program Artemis NASA.
Tento výzkum podle vědců otevírá dveře nejen k pěstování rostlin v biotopech na Měsíci, ale také k celé řadě dalších otázek. Rostliny by mohly být geneticky upraveny tak, aby se lépe přizpůsobily měsíční půdě.
„Nejenže je pro nás příjemné mít kolem sebe rostliny, zvláště když se vydáváme do nových destinací ve vesmíru, ale mohly by poskytnout doplňkovou výživu k naší stravě a umožnit budoucí lidský výzkum. Rostliny nám umožňují stát se průzkumníky,“ uvedla ve zprávě Sharmila Bhattacharya, programová vědkyně z NASA.
