Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Hlasuj na konci článku, který ze snímků tě zaujal nejvíce.
Do kin se vrátil Avatar, kasovní trhák a jeden z nejúspěšnějších snímků všech dob. Digitálně remasterovaná verze má divákům připomenout známý příběh ještě předtím, než se na plátnech objeví další díl. Film Jamese Camerona je mimo jiné ceněn pro své speciální vizuální efekty a stal se synonymem pro kinematografickou revoluci.
Víš ale, že filmovou historii přepsalo ještě před Avatarem několik dalších snímků, a to už před více než 100 lety? Děl, která se svým zpracováním ve své době vymykala, je mnoho. Refresher vybral ta nejzásadnější z nich. Nezapomněli jsme přitom ani na českou tvorbu.
Cesta na Měsíc (rok 1902)
Náš seznam začínáme opravdu starým, ale také opravdu revolučním filmem Cesta na Měsíc (Le Voyage dans la lune) z roku 1902, za kterým stojí francouzský průkopník kinematografie Georges Méliès. Jeho film Cesta na Měsíc vznikl jen sedm let poté, co si bratři Auguste a Louis Lumiérové nechali patentovat kinematograf.
Jen několikaminutové dílo mnozí označují za vůbec první film se speciálními vizuálními efekty. Zatímco veřejnost fascinoval film jako takový, Méliès dokázal tuto fascinaci převést do další úrovně. Publikum oslnil použitím časosběrné fotografie, vícenásobné expozice nebo pyrotechniky. Pomohlo mu zřejmě také to, že se kromě práce filmového režiséra věnoval i iluzionismu a kouzelnickým trikům.
Snímek o skupině vědců, která se vydá na expedici na Měsíc, byl natočen na 35mm celuloidový film, první verze byla černobílá. Na úspěchu se snažilo přiživit mnoho plagiátorů, Méliès se tak rozhodl své negativy spálit. Jedna černobílá kopie se ale zachovala, navíc se o několik let později objevila také barevná verze.
King Kong (rok 1933)
Určitě znáš film King Kong z roku 2005 z režie Petera Jacksona. Vůbec první King Kong ale vznikl už v roce 1933. I když dnes tento snímek působí ve srovnání s pozdějšími verzemi (co se vizuálních efektů týče) pro někoho možná úsměvně, v době svého vzniku šlo o revoluční počin.
Willis O'Brien, který za triky ve filmu King Kong stojí, je považován za jednoho ze zakladatelů stop motion animace. Využil ji právě ve snímku o obřím gorilím samci. Spolu se svým týmem také vytvořil několik polohovatelných modelů, které vyrobil z hliníku, latexu gumy a králičí srsti. Pro detailní záběry ruky zvířete pak použil obří model hlavy a ramen, pokrytý medvědí srstí. Do vzduchu tento model zvedal jeřáb.
King Kong je také považován za jeden z prvních snímků, ve kterém se používá zadní projekce, využily se také miniatury a optické efekty. Film vydělal za první týden více než 100 tisíc dolarů a Oscara za vizuální efekty si neodnesl jen proto, že v té době tato kategorie ještě neexistovala.
2001: Vesmírná odysea (rok 1968)
Když v roce 1968 Stanley Kubrick natočil snímek 2001: Vesmírná odysea, nebylo sci-fi bráno coby žánr příliš vážně. Panoval názor, že banální efekty jsou součástí každého příběhu o vesmíru. Triky ve sci-fi filmech se braly jako kulisa, ve kterých se pouze odehrává hlavní linie.
Sledovat triky 2001 je jako navštívit uměleckou galerii, snad nikdy nebyl u vysokorozpočtové sci-fi méně představitelný zvuk křupajícího popcornu. (Moviezone)
Kubrickovi se ale podařilo pomocí vizuálu a triků hlavní příběh odvyprávět. Fascinující podívaná o vesmírné lodi Discovery, vydávající se na dalekou pouť na samu hranici naší sluneční soustavy, je vysoce stylizovanou a přesně načasovanou směsicí dodnes přesvědčivých maket, zadních projekcí, falešných perspektiv a kamerových iluzí, doprovázených hudbou z per významných klasiků.
Téměř tříhodinová dechberoucí cesta vesmírem je dodnes považována za jedno z nejzásadnějších děl kinematografie a zřejmě nejpovedenější sci-fi film.
Hvězdné války (rok 1977)
Původní série Hvězdných válek (1977) nemůže v našem seznamu chybět. Přinesla kinematografii takové vizuální efekty, které do té doby svět neznal. Hvězdné války George Lucase podle serveru Moviezone změnily vše. Od toho, jak se filmy natáčí, až po to, jak se distribuují.
Rychloběžné kamery snímající obrovské modely, miniatury, světelné meče vzniklé díky náročné animační technice rotoskopii, to vše posunuté do nových výšin díky digitalizaci a zabalené do fascinujících vesmírných soubojů a příběhů. Po Hvězdných válkách už zkrátka filmový svět nebyl nikdy stejný.
Terminátor 2: Den zúčtování (rok 1991)
Píše se rok 1991 a do našeho seznamu poprvé zasahuje režisér James Cameron. Jeho snímek Terminátor 2: Den zúčtování do našeho seznamu vybíráme zejména díky digitálním efektům, které pomohly stvořit novou hlavní zápornou postavu, kyborga T-1000.
Cameron si pro vytvoření první celodigitální postavy najal společnost Industria Light & Magic, jejímž zakladatelem je už zmiňovaný George Lucas, a první efekty tato společnost vytvořila pro jeho Hvězdné války. Herec Robert Patrick se díky jejím technologiím proměnil ve shluk tekutého kovu. Kromě jeho metamorfóz dnes diváci cení třeba zobrazení nukleární války a vizí konce světa.
Forrest Gump (rok 1994)
Od akčního Terminátora se přesuneme do klidnějších vod. Režisér Robert Zemeckis ve svém zřejmě nejslavnějším snímku o dobráckém a prostoduchém Forrestovi naplno využil tehdejší možnosti počítačové techniky. S trochou nadsázky se dá napsat, že pomocí ní měnil historii.
Forresta Gumpa v podání Toma Hankse totiž tímto způsobem dosadil do mnoha reálných scén. Hrdina se tak ocitl hned u několika prezidentů Spojených států amerických nebo v talk show společně s Johnem Lennonem. Počítačová technika umožnila také lépe zobrazit zápasy stolního tenisu. Míček se totiž na natáčení vůbec nenacházel a do hotových scén byl pomocí počítačové techniky přidán později. Oscara pro nejlepší vizuální efekty si film odnesl, stejně jako dalších pět sošek včetně té za film roku.
Jurský park (rok 1993)
Na opravdu věrohodné zobrazení dinosaurů si diváci počkali až do roku 1993. Do té doby se totiž nedařilo ukázat tato vyhynulá zvířata tak, aby byly jejich pohyby plynulé. Podle serveru Goliath byli dinosauři v Jurském parku tak realističtí, že diváci utíkali z kin.
Lidé se vlastně dodnes ptají, jak je možné, že Spielbergův T-Rex vypadá po čtvrt století přesvědčivěji než většina digitálních živočichů v nejdražších současných blockbusterech. Za to vděčíme hlavně hustému dešti, tmě a mlze – zkrátka tomu, že si Spielberg uvědomoval hranice svých triků a věděl, jak se jim přizpůsobit. (Moviezone)
Režisér Steven Spielberg se v případě speciálních efektů spolehl opět na Industria Light & Magic, která se od Hvězdných válek skutečně etablovala na pozici číslo 1. Dinosauři v Jurském světě vznikli díky spojení špičkových digitálních technologií a umu experta na masky a animatronické modely Stana Winstona, který stojí například za modelem tyranosaura. Konečným výsledkem je to zřejmě nejpovedenější zobrazení dinosaurů, které nám filmoví tvůrci zatím přinesli. A jak to vypadá, Spielberga jen tak někdo nepřekoná.
Matrix (rok 1999)
Na konci devadesátých let už nebylo použití počítačové techniky ničím výjimečným. Digitálně vylepšených filmů ale vznikalo tolik, že bylo těžké najít některý, který by se vymykal. To se povedlo sestrám Wachowským, když v roce 1999 představily snímek Matrix.
Film o pracovníkovi multinárodní počítačové společnosti, jenž zjistí, že jeho realita je simulace vytvořená stroji, kteří ho ovládají, se stal fenoménem. Přinesl nám efekt zvaný bullet time, tedy iluzi jakéhosi zastavení či zpomalení času.
V dalším pokračování tvůrci zase experimentovali s virtuální kamerou nebo digitálními kaskadéry. Špičkové digitální efekty ve spojení s originálním příběhem s hlubokou myšlenkou udělaly z Matrixu popkulturní milník.
Avatar (rok 2009)
Náš zahraniční přehled nemůžeme zakončit jiným snímkem. Opět je pod ním podepsán James Cameron. Na mysli nyní máme jeho mistrovské dílo Avatar z roku 2009.
Přestože Avatar v hodnocení rozděluje kritiky na dva tábory, jedno se mu nedá upřít, a sice to, že tento kasovní trhák zcela změnil hru s digitálními efekty. Není to jen jedinečné využití 3D formátu, které z příběhu na planetě Pandora udělalo jeden z nejúspěšnějších snímků všech dob. Je to také dokonalé použití techniky motion capture (proces nahrávání pohybu skutečného objektu a jeho převedení na digitální model).
Zdroj: Twentieth Century Fox Film Corporation
Právě vizuálně ohromující mimozemská planeta Pandora a její obyvatelé dokázali, že 3D není jen obyčejný filmový trik, ale způsob, jak diváky vtáhnout ještě víc do děje. Výsledkem byl svět tak fascinující, že lidé po zhlédnutí trpěli depresemi z toho, že v něm nemohou žít. Cameron dokázal Pandořany dostat na úroveň lidí, a diváci je tak přijali za své.
Cesta do pravěku (rok 1955)
Jestli jsi správně počítal/a, jedno místo v našem žebříčku ještě obsazeno není. Přestože by na něm mohl figurovat jakýkoli zahraniční snímek, neodolali jsme a museli jsme zařadit také české dílo. Tím je legendární Cesta do pravěku, kterou v roce 1955 natočil Karel Zeman.
Snímek o tom, jak se čtveřice chlapců vydává na dobrodružnou cestu do pravěku, uhranul celé generace dětí. Zeman na svou dobu velmi věrohodně oživil dávno vyhynulá zvířata, spolupracoval také s odborníky, kteří dohlíželi na faktickou správnost. Cesta do pravěku je tak kromě svého vizuálního zpracování oceňována i pro svou vzdělávací hodnotu.
