Na projektu pracovali architekti z ateliéru Kilo/Honč. Cílem rekonstrukce původně dvoupokojového bytu byla jeho přeměna na moderní loft. Výsledkem je prostor, jehož hlavní myšlenkou je přirozenost.
Loftový byt v Bratislavě tě hned zaujme otevřeným prostorem a přirozenou atmosférou. S rozlohou 52,1 čtverečního metru se jedná o klasický dvoupokojový byt. Základní změnou bylo upravení původně nízkého stropu a odstranění přesné struktury. Díky tomu vznikl otevřený prostor.
Nejvýraznějšími prvky bytu jsou vysoké stropy a opracované šedé stěny, které jsou oblíbeným prvkem loftů. Ateliér Kilo/Honč pracoval s industriálními materiály a naturálními barvami. Nechtěl však definovat finální charakter interiéru. Zkoumal, co může prostor sám o sobě nabídnout.
Majitelkou bytu je mladá lékařka, která bydlí sama. Důležitou součástí její domácnosti je její domácí zvířátko – králíček. Při návrhu interiéru architekti nezapomínali transformovat tento vztah přes různé doplňky. Šlo o židle či kachličky v koupelně s motivem zajíce. Ve výsledku vznikl prostor se zajímavým uměleckým nádechem.
„Při projektování bytu jsme se zaměřili na to, aby neměl těžké řešení. Pokud si klientka v budoucnu bude chtít prostor proměnit, může. Nemusí přemýšlet, jak se v něm má hýbat, co kam umisťovat a jak jej používat. Nic nemá fixní místo. Pokud něco bude chtít přesunout, jednoduše to přesune. Všechno však bude stále fungovat kvalitně a dobře,“ tvrdí architekt Richard Kilo.
Prostor vnímali jako experiment
Největší výzvou pro architekty byla hra s prostorem. Na tomto projektu je vidět, co všechno lze vytvořit, změní-li se dispozice bytu. Otevřený prostor zahrnuje všechny funkce od vaření po funkci jídelny, obývacího pokoje, šatníku či koupelny.
Architekti dokázali, že ze standardního bytu lze vytvořit moderní loftový prostor. Představuje vzdušné neutrální místo, ve kterém se bude klientce žít svobodně a jednoduše.
Byt měl původně nízký strop. S tím si architekti pohráli a přetransformovali ho na vysoký. Prostor tak otevřeli nejvíc, jak se dalo. Po rekonstrukci stropu vznikla z bytu malá hala, která zůstala bez struktury. Byt není specificky dělený, což je velký rozdíl oproti jiným bytům. Klientka s ním může pracovat podle toho, jak to bude cítit v budoucnosti.
„Člověk se cítí v rozsáhlém prostoru velkoryse. Když vyjdeme ven na ulici, cítíme svobodu a volnost. Malý prostor může pro někoho být až klaustrofobický. Při klasické struktuře bytu máte dělené pokoje, což je samozřejmě také fajn, ale v tomto případě se byt zdá pocitově mnohem větší, než skutečně je. Osobně si myslíme, že v tak velkém prostoru se můžete doma nadechnout,“ konstatuje Richard Kilo.
Autentické předměty představují teplo domova
Lidé mají tendenci schovávat všechny věci, aby nebyly zbytečně vystaveny na očích. „Jsou to vaše věci. Myslíme si, že z nějakého důvodu je proto ukrývat nemusíte. Máte je stále po ruce. Každý předmět, který v bytě máte, má svoji vlastní formu, barvu a charakter. Vytváří v domově teplo. Jste to vy a to vás definuje,“ říká Richard.
V bytě není mnoho předmětů, každý má svůj účel. Nic není schováno, právě naopak.V takto otevřené kuchyni můžeš vidět, že všechny doplňky a kuchyňské potřeby jsou vystaveny. Jedná se o spotřebiče, talíře či sklenice. Například v šatníku je oblečení zakryto jen závěsem. Architekti tím chtěli apelovat na to, že tyto věci schovávat nemusíme. Jsou součástí našeho každodenního života a v prostoru dotvářejí autentickou atmosféru.
Šedá barva působí na naše smysly
Richard říká, že při práci s interiérem sehrály důležitou roli materiály a barvy. V bytě můžeš vidět strukturovaný povrch stěn v šedé barvě. Ta dává loftu industriální charakter, přírodní materiály jej dělají útulným. Volbu materiálů přizpůsobili tak, aby každý, kdo do bytu vstoupí, pocítil jeho přirozenou atmosféru.
Šedou barvu a naturální tóny nevnímají jako chladné. Spousta lidí má přece v oblibě bílou barvu a právě ta může podle architekta působit sterilně. Šedá může v menší míře působit na naše smysly až spirituálně. Možná právě tím, že lidstvo bylo během svého vývoje vždy spjato s přírodními materiály, jako jsou beton či dřevo.
„Byt je díky této kombinaci barevně utlumen, struktura není plochá. Pracovali jsme s materiály a zařizovacími prvky, které fungují. Docílili jsme jimi všeho, co byt potřebuje,“ říká Richard. Výsledná kombinace tak vytváří harmonický celek právě díky zvláštnímu vzhledu a uspořádání předmětů.
