Komediální horor Medvěd na koksu se drží poměrně na řetězu, pobavit ale nejspíš dokáže.
Když se medvěd přešňupe kokainem, nebo ho v horším případě sežere, asi se nemusíš bát být v jeho blízkosti. Ostatně jeden takový případ v historii známe. V roce 1985 se drogovým dealerům v jednom z amerických parků ztratila poměrně velká a drahá zásilka bílého prášku a padla do spárů jednoho z místních bručounů.
Medvěd, kterému se od té doby přezdívá Pablo Escobar, případně jenom Escobar, podle dostupných informací nikoho nezabil a droga se stala naopak osudná jemu. Ano, je to poměrně smutný osud doposud neškodného medvídka, na druhou stranu se prostě nejde nezeptat, co by zvíře dělalo, pokud by na něj kokain fungoval podobně jako na lidi.
Tuto šprýmovní otázku si položili scenárista Jimmy Warden a režisérka Elizabeth Banks. Do kin pod Universal Studios tak nyní přichází jejich zhmotněná představa o tom, jak by si sjetá šelma poradila s gangstery pátrajícími po svém zboží, emočně nestabilní strážkyní parku, turisty (kteří nemají zbraně) nebo se dvěma dětmi, které se rozhodly místo školy vyrazit na procházku. Vyplatí se ale na Medvěda na koksu vyrazit i do kina?
Co čekat od Medvěda na koksu?
Předem je asi potřeba říct, že pokud se rozhodneš vypravit na film s názvem Medvěd na koksu, už předem si musíš vzít velkou dávku shovívavosti. Z traileru, plakátu i názvu samotného se dá odtušit, že nepůjde o snímek, který bude sbírat ceny za vrchol umění, ale měl by nabídnout ulétnutou zábavu, v ideálním případě i řadu dobrých hlášek, nějaké ty „lekačky“ a očekávat by se daly i litry krve.
S takovým záměrem film nepochybně i vznikal, vidíme snahu vytvořit absurdní postavy na hranici karikatury – policejního vyšetřovatele Boba (Isiah Whitlock Jr.), milujícího svého bílého pejska s růžovou mašličkou, gangstera Eddiho (Alden Ehrenreich), který si omylem nechal místo jména Joan vytetovat na hrudník John, strážkyni parku, jež nápadně připomíná osazenstvo komediálního seriálu Brickleberry, i sluníčkového hlavního správce. Koktejlu ale nechybí ani drsný drogový dealer Syd (Ray Liotta), který je jako vystřižený z béčkových kriminálek, a syn Ice Cuba O'Shea Jackson Jr. se zde objevuje v jakési zločinné verzi svého otce z filmů Jump Street.
Interakce mezi postavami se většinou snaží o vtipné dialogy hozené do absurdity, kterou vidíme u Quentina Tarantina nebo u bratrů Coenových. Inspirace zmíněnými tvůrci je patrná například tehdy, kdy na sebe několik z nich vzájemně míří zbraněmi a místo střílení si povídají, vysvětlují a zdržují. Kromě drsných hlášek ale postávám chybí další vlastnosti, které by nám dovolily se o ně bát nebo jich litovat, když je zrovna trhá medvěd. Navíc právě kvůli tomu, že kromě rádoby drsných hlášek se většině z nich nepřiblížíme, se jejich dialogy poměrně brzy okoukají. O to větší škoda je, že zabírají daleko více času, než kolik jej strávíme se sjetou medvědicí.
Najdi medvěda ve filmu
Její nepříliš přirozené CGI provedení si moc často neužíváme, jen ji občas vidíme přijít na scénu, někoho mimo záběr roztrhat, dát si „čáru“ a zase odejít. Přitom její fatality jsou něčím, co se od filmu s názvem Medvěd na koksu očekává, nebo ne? Drtivou většinu medvědích útoků kamera skrývá a výsledek boje nám většinou sděluje jen z křoví odhozenou nohou, případně ne zcela hezky zpracovanou hlavou.
Film se naprosto zbytečně škrtí na řetězu a mohl by jít ještě daleko za čáru, kterou sám sobě narýsoval. Když si to totiž v několika momentech dovolí, hezky to funguje a medvědovo řádění je vtipné, znepokojivé a přepálené tak, jak bychom od vzpomínky na přehnané horory z minulosti čekali. Místo toho se tvůrčí tým drží celkem spořádaných dialogů a sem tam nějaké utržené končetiny.
Podle slov Elizabeth Banks se inspiruje převážně tvorbou Stevena Spielberga nebo horory od Sama Raimiho. Magie a spektakulárnost Spielbergových filmů ale Medvědovi na koksu schází a není ani tak silný jako Raimiho hororové komedie. Na druhou stranu se některým hláškám a hysterickým charakterům lze zasmát několikrát, groteskní gangsteři jsou většinu času vtipní a dynamika mezi naprosto skvělou Margo Martindale a Jessem Taylorem Fergusonem tě rovněž pobaví, i když nepříliš dlouhou dobu.
Kdyby si film dovolil ještě trochu víc, nezačal by po první polovině nudit. Chybí mu intenzivnější strašidelnost, napínavost, ale i krev nebo děs. Když se na něj vypravíš do kina s otevřenou hlavou a bez očekávání zázraků, nezklame tě. Možná se ale vyplatí podívat se na Medvěda na koksu na streamovací platformě s partou kamarádů.
Další vtipné horory náš čekají
Medvěd na koksu, zdá se, nebude mezi letošními komediálními horory Universal Studios v menšině. Jejich sérii letos odstartovala robotická panenka M3GAN jako povedená vtipná záporačka ve stejnojmenném hororu (za dva roky se mimochodem budeme moci těšit na druhý díl) a už v dubnu přijde do kin Renfield s Nicolasem Cagem v hlavní roli. Studio má za sebou také poměrně dobře hodnocený snímek Knock at the Cabin (v češtině Někdo klepe na dveře).
Od konkurenčního Paramountu se zase budeme moci těšit na šestý díl slasheru Scream s Courtney Cox. Přijde také neobvyklé zpracování Medvídka Pú s podtitulem Krev a med. O odlehčené horory a krváky slibující poctivou dávku černého humoru tedy nebude nouze.
Scénář: Jimmy Warden
Kamera: John Guleserian
Hudba: Mark Mothersbaugh
Hrají: Keri Russell, Ray Liotta, Alden Ehrenreich, Brooklynn Prince, O'Shea Jackson Jr., Kristofer Hivju, Matthew Rhys, Margo Martindale