V pátek 1. prosince zavádí Ulož.to nová pravidla, která de facto ukončí možnost šířit nelegálně pořízené soubory. A nemalé množství lidí to trápí, píše v komentáři Ondřej Mrázek.
Největší české „VOD“ končí. Nejznámější domácí platforma pro snadné sdílení souborů se podřídila evropské legislativě zvané Akt o digitálních službách a od pátku 1. prosince budeš moci na Ulož.to už jen nahrávat a stahovat vlastní věci. A spousta lidí v internetových diskuzích z toho teď pláče a dělá konec světa. Ale jaký to byl vlastně svět?
Moje bublina
Nebudu si tady hrát na nějaký morální dozor, je mi 31, jsem mileniál a za svůj život jsem toho postahoval (a stále sem tam stáhnu) víc než dost. Hry, seriály, filmy, ty jiné filmy. Většina z toho ale spadá do éry středoškolských let, kdy jsem neměl práci a musel si tak sakra dobře vybírat, za jakou zábavu budu platit a za jakou ne.
S příchodem prvních zaměstnání a čím dál větším tíhnutím k filmové a seriálové publicistice se ale přece jen poměr stažených a legálně viděných počinů začal převracet, až jsem prakticky zcela přestal spoléhat na servery právě typu Ulož.to a jiné. A ano, rozhodně jsem do nějaké míry v tomto privilegovaný. Na drtivou většinu filmové produkce mi chodí pozvánky na novinářské projekce a v posledních letech není potíž získat zdarma přístup ke streamovacím platformám – zejména těm domácím.
Možná i proto si ale z principu většinu těch svých stále platím. A když říkám většinu, v zásadě tím myslím všechny u nás dostupné zahraniční služby, což se na mém měsíčním rozpočtu rozhodně projevuje. Proč to dělám? Protože si uvědomuju, že tyto věci nevznikají zadarmo, a i když se mi třeba spousta počinů nelíbí, pořád se jich najde dost, které ano a které chci podpořit. Ať už vstupenkou do kina, nebo měsíčním předplatným.
Stíhám se přitom dívat na všechno? V žádném případě. Vidím aspoň půlku toho, co streamovací služby měsíčně vyprodukují? Pořád bez šance. Otevřu si každou z daných platforem aspoň jednou týdně? Ani to ne. Žiju nicméně s vědomím, že když už se chci na něco podívat, dělí mě od toho pár kliků. A pokud to nějakou náhodou (a že už se to moc nestává) nikde není, většinou je to jen otázka času – u starších věcí přitom stačí jen dobře pátrat, u těch novějších je to pak otázka týdnů, maximálně měsíců.
Jenže takhle to mám já a já jsem v tomhle případě jednoznačně výjimka, ne každý se totiž živí tím, čím já, ne každý má takový přehled a ne každý je zjevně ochoten za tento typ zábavy platit. Je to ale především to poslední, spolu s hlasitým nářkem za konec Ulož.to, co je na celé té současné debatě špatně.
Jack Sparrow brečí v koutě
Schválně jsem si pročetl diskuse pod různými články o konci Ulož.to a vybral z nich argumenty, které se opakují nejčastěji. Patří mezi ně například na první pohled nevinná stížnost, že dotyční server používali ke sdílení fotek z akcí nebo dovolených se svými přáteli, protože to nechtěli posílat v desítkách mailů. Oukej. Rád bych je tímto seznámil s webem Úschovna.cz, skrze který se dají posílat soubory do 30 GB. Podobných cloudových úložišť existuje řada, dokonce i v zahraničí. Akorát na nich nejdou hledat filmy. Takže argument s fotkami neberu, dál.
„Multikulti americká tvorba Netflixu, jejímž cílem je převychovávat diváka na progresivního levičáka, se mi nelíbí, všude jsou hlavní postavy s nejistým genderem a ještě tmavší barvou pleti, než mám já a všichni moji známí,“ zaznívá zhruba v každém pátém komentáři. Kromě toho, že by si dotyční měli uvědomit, že nejsou na světě sami a filmová tvorba neodráží jen jejich světonázor, je to ale zároveň taky velké zkreslení.
Ačkoliv se v posledních letech minority a citlivější témata objevují ve filmech a seriálech častěji, pakliže si člověk skutečně projede současnou nabídku streamovacích služeb jako Netflix, zjistí, že tam je zaprvé hromada cizojazyčných titulů, a nikoli pouze americká produkce, a zadruhé se ve většině z nich objevují jasně definovaní mužští či ženští hrdinové a hrdinky. Randění heteráků, výplachové akční kusy, sprosté komedie, dojemná sportovní dramata, thrillery, adaptace, zkrátka co jen hrdlo ráčí, a to jak mezi novými tituly, tak těmi staršími, až černobílými. Jenže to by lidé nesměli být líní a nepapouškovat, co jim ostatní vtloukli do hlavy. A jestli chce někdo skutečně dát najevo svůj názor, tak by si měl jednoduše pouštět pouze ta díla, která jej opravdu baví. Nic totiž společnostem neřekne víc než data sledovanosti.
Češi zkrátka nejsou zvyklí platit za zábavu, a tak nyní hledají pouze líné výmluvy. Kvůli několikaletému působení Ulož.to a jeho chytrému manévrování českou legislativou se tak nějak společensky přijalo, že stahovat autorsky chráněná díla je vlastně v pořádku (obzvlášť když si člověk platí za větší objem dat a vyšší rychlost, že...), a když to dělají ostatní, proč bych to nedělal i já. Takhle to ale nefunguje, nefunguje to tak ve světě, rozhodně to tak nefunguje na Západě a nemělo by to tak fungovat ani u nás. Zbývá tudíž jen jediný pádný argument, který ale dosavadní fungování Ulož.to stejně nijak neospravedlňuje.
Co mám dělat, když se chci podívat na mongolský film Stepní vítězi z roku 1945
Vskutku, Ulož.to coby úložiště skýtalo nepřeberné množství opravdu starých, často dokonce již zapomenutých titulů, ať už českých, nebo zahraničních, které jsou dnes náročné k sehnání, nebo v některých případech dokonce nemožné. A to je problém, o kterém se rozhodně můžeme bavit.
Digitalizace médií totiž vede k tomu, že pak věci můžou celkem snadno jednoho dne zmizet. Sledujeme to teď na vlastní oči u studia Warner Bros., které ve snaze ušetřit za reziduální poplatky pro herce a tvůrce raději daná díla ze svých platforem odstraní, v lepším případě je prodá konkurenci. A když pak takový seriál nebo film nevyšel na fyzickém nosiči, čemuž se studia v posledních letech taktéž začínají vyhýbat, aby ušetřila, rázem člověk nemá možnost, jak se na to podívat. Nemluvě o pocitu tvůrců, kteří do tvorby narvali často i několik let svého života.
Něco takového je rozhodně špatné nejen pro průmysl jako takový, ale i kulturu obecně, ať už si o takových seriálech nebo filmech myslíme cokoliv. Musí to však řešit primárně legislativa, v tomhle případě americký Kongres, který si na tyto kroky studií posvítí, aby zjistil, jestli je něco takového v zájmu konzumentů, či nikoli. Stejně tak je pak třeba neustávat v pořizování DVD a Bluray disků, protože jenom tak donutíte studia, aby je nadále vyráběla. Co ale v žádném případě nejde, je obcházet to tak, že si to stáhneme na externí disk a pak to volně šíříme do světa, ať už se to zdá sebevíc hrdinské.
Budoucnost jako z Terminátora? Autory ChatGPT vyděsil vlastní výtvor
27. listopadu 2023 11:08
Na závěr tak jen dodám, že si nedělám žádné iluze. Konec Ulož.to neznamená, že Češi přestanou pirátit. Odjakživa jsme byli a stále jsme vynalézavý národ, a kde je chuť (a že je chuť pohodlně a zadarmo stahovat filmy a seriály velká), tam se většinou najde i cesta. Je to nicméně krok správným směrem. Člověk si nemusí platit nutně každou streamovací službu, dokonce už nemusí spoléhat ani pouze na ty zahraniční platformy, české Voyo nebo Prima+ totiž nabízí čím dál více obsahu, který je navíc stále pestřejší.
V budoucnu taky dojde k ještě většímu zařazení sportovních programů do jednotlivých služeb, které se už nyní stávají ve spoustě domácností běžnou součástí života. Ano, nikdy asi nebudeme mít vše na jednom místě a taky by bylo fajn, kdyby se tolik nehrotilo, s kým svůj účet sdílíme, to je ale zase trochu jiná debata. Hlavní totiž je, že za tu zábavu aspoň někdo platí, protože kdyby neplatil, tak by taky žádná zábava být nemusela. A co bychom dělali pak, chodili se bavit ven s ostatními lidmi? Ne, díky.
