Které nejlepší filmy se za posledních 12 měsíců urodily na domácí půdě?
Stále vzpomínám na doby, kdy sestavit žebříček pěti a více nejlepších českých filmů byl docela náročný problém. Minimálně pro někoho, kdo preferuje originální příběhy, silnou vizuální stránku nebo aspoň nosné téma. Zatímco o romantické komedie nebo křečovitá dramata z období socialismu totiž nebyla za posledních 30 let nouze, kvalitní a progresivní tvorba, jakou se dnes mohou v Evropě chlubit už nejen severské země, tady zkrátka chyběla.
To se však v posledních letech mění a s příchodem nové generace filmařů a filmařek roste i ochota zkoušet dělat věci jinak, inspirovat se v zahraničí, nebát se přicházet s fresh nápady i tématy a následně to celé prezentovat takřka na světové úrovni. A jakmile máte tohle, můžete klidně sáhnout i po tom dramatu z období socialismu. O tom ale za chvíli.
Rok se s rokem totiž opět sešel a my ti teď přinášíme výběr toho nejlepšího z domácí tvorby, co jsme za poslední rok v kinech či jinde viděli. Detektivky vystřídaly silné lidské příběhy a pokud jsou poslední dva roky aspoň malým indikátorem toho, kam česká kinematografie kráčí, jsme z toho směru nadšení a těšíme se na budoucí projekty. Naši loňskou topku si můžeš připomenout tady.
5. místo – Amerikánka
Ačkoliv se Amerikánka v našem žebříčku neumístila na samotném vrcholu, asi by nikoho nepřekvapilo, kdyby řadu jiných ovládla. Příběh podle skutečných událostí se jako první dočkal divadelního zpracování s Terezou Ramba a Eliškou Křenkovou, až po úspěchu na prknech, která znamenají svět, jej režisér Viktor Tauš převedl i do filmu. Děj, jenž na svou stranu strhnul tolik lidí, pak vypráví o dívce Emě, se kterou se ve zkratce život vůbec nemazlil.
Narodila se za socialismu, kdy matka samoživitelka se sebedestruktivními sklony nezvládla svou roli a malá Ema se tak ocitla v péči pěstounů, později v pasťáku a nakonec na ulici. Spásou se jí mohl stát jedině otec žijící v Americe, kam Ema vybavená pouze vzpomínkami a jednou fotografií touží utéct.
Působivé drama zachycující bolestnou touhu po rodině a lepším životě si diváky získalo nejen svým syrovým zpracováním a citlivým přístupem k tématu, ale i nezvyklou audiovizuální formou, která tak představuje ojedinělý zážitek sama o sobě. Amerikánka je na tuzemské poměry výrazným dílem cementující komplikovanou pouť nejen hlavní hrdinky, ale i samotného tvůrce.
Hrají: Pavla Beretová, Julie Šoucová, Klára Kitto, Lucie Žáčková
Stopáž: 108 minut
4. místo – Rok vdovy
Zatímco Zápisník alkoholičky se stal v českých kinech jednou ze společenských událostí roku, kterou si málokdo nechal ujít (a díky čerstvému zařazení na Netflix si k němu najde cestu i ten zbytek), Rok vdovy pojednávající rovněž o hluboce bolestivém lidském tématu z pohledu komplexní ženské hrdinky v kinech vidělo sotva pět tisíc lidí. My se však nebojíme říct, že snímek Veroniky Liškové v hl. roli s Pavlou Beretovou je přitom ještě o fous lepší film.
Děj se točí kolem tlumočnice Petry, která se ve svých 40 letech nečekaně stává vdovou a záhy zjistí, že zármutek není to jediné, čemu musí čelit. Snímek definují emoce probublávající pod povrchem, tlumené herecké výkony a v neposlední řadě autenticita, s jakou zde nejen hlavní postava prožívá trýznivé okolnosti své náhlé ztráty.
Režisérka zde nezapře svůj dokumentární background, právě to však nejspíš filmu pomáhá najít jasný lidský rámec a držet se ho od začátku až do konce, aniž by sklouzával k melodramatičnosti nebo klišé. Zmínku si pak zaslouží taky kamera Dušana Husára, jehož intimní způsob snímání dává vzpomenout třeba i na pár let staré oscarové drama Otec s Anthony Hopkinsem. Za nás zkrátka jasné doporučení.
Hrají: Pavla Beretová, Julie Šoucová, Zuzana Kronerová, Tomáš Bambušek
Stopáž: 108 minut
