Které nejlepší filmy se za posledních 12 měsíců urodily na domácí půdě?
Ačkoli je český film mnohdy vysmíván pro přetlak romantických komedií, zejména těch s Jiřím Langmajerem v roli „popr*ávače“ (už na to vznikají i samostatné žebříčky...), v posledních pár letech jsme se naučili domácí tvorbu nepodceňovat.
Kousky jako Vlny, #annaismissing, BANGER., Přišla v noci nebo třeba Úsvit se totiž české klasice dost vymykají, a o to větší radost pak máme, když se ukáže, že to vede k originální a zábavným podívaným. No a přesně takových se hned několik urodilo také letos.
Rok se s rokem opět sešel a my ti tak přinášíme naši topku nejlepších českých a slovenských filmů za uplynulých 12 měsíců. Souhlasíš s výběrem, nebo bys to poskládal*a jinak? Dej nám vědět v diskusi. A naši loňskou topku si můžeš prohlédnout zde.
Kritici zvolili nejlepší filmy roku 2025. Souhlasíš s jejich výběrem?
4. prosince 2025 v 9:53
5. Sbormistr
Začneme asi nejkontroverznějším českým filmem roku. A to především proto, že i když se tvůrci snažili vyhnout osobě Bohumila Kulínského mladšího, na jehož kauze byl děj postaven, stejně se jim to tak zcela nepovedlo a nyní čelí nejen oni, ale i další společnosti s filmem spojené obří žalobě od jedné z obětí, která může podle informací serveru Borovan.cz ohrozit velkou část celého filmového průmyslu v Česku.
Na druhé straně byl film ale kontroverzní také tím, jak vlastně téma sexuálního zneužívání dětí pojal. Pro některé to nebylo dostatečně doslovné, pro jiné to zase zejména v závěru nabralo obrysy až příliš temné. Jedna věc je ale jistá, Sbormistr režiséra Ondřeje Provazníka se mohl chlubit extrémně dobrým řemeslem, mimořádně obětavými hereckými výkony, zejména od mladičké Kateřiny Falbrové, a samozřejmě i výtečnou hudební stránkou. Hlavně ale vyvolal konverzaci, kterou společnost potřebovala a stále potřebuje, protože téma zneužívání dětí je bohužel nadále vysoce aktuální a bolestivé.
4. Franz
Agnieszka Holland by opravdu mohla natočit film o tom, jak dvě hodiny schne barva na zdi, a my bychom nejspíš tleskali. V případě Franze, životopisného snímku o jednom z nejznámějších německy píšících českých autorů historie, to ale naštěstí byla přece jen výrazně zajímavější podívaná.
V podání Idana Weisse jsme dostali křehký, mozaikovitý portrét citlivého umělce a člověka, který nejenže předběhl svou dobu, on by dost možná byl napřed i v té dnešní. A přesně to se Holland povedlo do filmu převést takřka dokonale, byť to samozřejmě znamenalo, že snímek nebyl až tolik divácký, jak bývá u biografií zvykem. Pokud se však řadíš k fandům*fanynkám díla Franze Kafky, budeš snímek milovat a hlavně v tobě bude žít ještě dlouho poté, co jej uvidíš.
3. Stvůry
Ano, i detektivky se nám v posledních letech daří nadmíru skvěle. Stále jich tu sice nevzniká tolik, většina žánru se objevuje v televizi zpravidla s mnohem nižšími produkčními hodnotami (čest výjimkám jako Hojer či Devadesátky). O to víc nás tak potěšila letošní adaptace románových Stvůr spisovatelky Kristýny Trpkové od režiséra Jana Těšitele.
Ta totiž nabídla suverénní hlavní hrdiny, strhující zápletku s mrazivými okolnostmi, uvěřitelný svět i motivace postav, parádní gradující tempo příběhu a hlavně zvraty, které nešly tak snadno prokouknout, spolu s pečlivě zpracovanou procedurální stránkou, jaká se právě vidí jen v těch nejlepších detektivních seriálech posledních let. I proto jsou Stvůry v zásadě světového formátu, a hravě se tak mohou rovnat s tím nejlepším, co v žánru za poslední roky vzniklo. O to větší škoda, že si k nim cestu v kinech našlo tak málo lidí. Snad to v budoucnu nějaká Netflix premiéra napraví.
