„Naplnili ho odpadem, jako by byl koš,“ Kendricka našli v srolované žíněnce, v těle chyběly orgány

„Miloval fotbal. Už jako dvouletý ho hrál se svým otcem a bratry. Když byl dost starý na to, aby ho pustili na hřiště, začal trénovat v klubu. Měl tehdy jen čtyři roky,“ řekla Jacqueline Johnson v rozhovoru pro The Guardian.

Kendricka neopustila láska k pohybu ani v teenagerském věku. Na střední škole hrál fotbal, basketbal a aktivně se věnoval i běhu.

„Právě fotbal zůstal jeho životní vášní. Starší děti k němu vzhlížely, protože často říkával: ‚Jednoho dne v tomto sportu něco dokážu, uvidíte,‘“ vzpomíná chlapcova maminka.

Všechny sny o úspěšné sportovní kariéře syna se Jacqueline rozplynuly 11. ledna 2013, když učitel spolu se žáky našli Kendrickovo tělo v tělocvičně střední školy Lowndes High School.

Jako první si ho všimly dvě studentky, krátce po desáté hodině dopoledne. Jedna z nich tělocvikáře upozornila, že ze žíněnek za tribunou vyčuhují lidské nohy v bílých ponožkách.

Učitel se okamžitě snažil dostat k žákovi v nouzi. Když konečně převrátil poslední žíněnku, našel v ní nehybné tělo 17letého chlapce. Po několika sekundách si uvědomil, že je mrtvý, a přivolal policii.

Nešťastná nehoda: šerif podezřele rychle uzavírá případ

Policisté dorazili na místo činu o půl jedenácté. Zatímco vyslýchali svědky, forenzní specialisté se snažili opatrně vysvobodit tělo tak, aby nepoškodili další důkazy. Měli to o to náročnější, že učitel při manipulaci se žíněnkami neúmyslně znehodnotil část stop.

Podle policejní zprávy měl Kendrick ruce nepřirozeně vystřené před sebou, jako by se těsně před smrtí po něčem natahoval nebo ho někdo do otvoru násilím vtlačil. Jelikož byl hodiny zaklíněný hlavou dolů, nahromadila se mu v ní krev, což způsobilo výrazný otok a deformaci obličeje.

Vyšetřovatelé našli na místě činu i chlapcovy bílé tenisky Adidas: jednu měl vedle stehna, druhá ležela na dně žíněnky těsně při jeho hlavě a zakrývala zaschlou krvavou skvrnu. Další krvavé stopy objevili na stěně, jen několik metrů od tribuny, ale šerif se jimi nijak zvlášť nezabýval, protože už měl vlastní teorii, co se chlapci stalo.

Jeho kolegové během výslechu svědků zjistili, že žáci si běžně ukládali tenisky do srolovaných kotoučů, aby nemuseli platit za skříňky. Žíněnky v tělocvičně většinou skladovali ve vodorovné poloze, ale před vánočními prázdninami je v rámci úklidu učitel opřel nastojato o stěnu za tribunou, aby nezabíraly moc místa.

„Učitel pravděpodobně přemístil žíněnku i s chlapcovými botami, které skončily někde uprostřed kupy. Sportovní podložky byly příliš těžké, aby s nimi pohnul, a proto mu nezbylo nic jiného, než se na ně vyšplhat,“ vysvětlil svou teorii šerif Chris Prine z Valdosty pro místní noviny.

Podle ní se chlapec zasekl v žíněnce během toho, jak se snažil dosáhnout své tenisky. Jelikož jeho verzi potvrdila i předběžná pitva se závěrem, že Kendrick zemřel na „polohovou asfyxii“ – udusil se v nepřirozené poloze těla – vyloučil cizí zavinění a případ uzavřel jako nehodu ani ne 24 hodin od nálezu těla.

Rodiče Kendricka měli od začátku pochybnosti o vyšetřovacích postupech šerifa Chrisa Prinea. Nerozuměli, proč ve svém vyšetřování zcela ignoroval krvavé stopy na stěně a na podlaze tělocvičny, které podle výsledků DNA analýzy nepatřily Kendrickovi. Šerif sice argumentoval tím, že byly „zjevně staré a nesouvisející s případem“, ale neměl pro toto tvrzení žádný důkaz.

Pohřební ústav vyplnila tělo chlapce novinami

Když ani ne po 24 hodinách uzavřel případ jako nehodu, najali si soukromého detektiva a podnikli vlastní vyšetřování. Jen měsíc po pohřbu požádali o povolení k exhumaci pozůstatků svého syna a nezávislou pitvu soukromým patologem Williamem Andersonem.

Během pitvy lékař zjistil, že z těla chlapce někdo odstranil vnitřní orgány a hrudní koš vyplnil starými novinami. Podle Williama Andersona i dalších odborníků z oblasti patologie šlo o velmi „neobvyklý postup“. V běžné praxi patologové po pitvě vnitřní orgány vracejí zpět do těla v plastových sáčcích a tělo následně zašijí. To, co udělali Kendrickovi, bylo podle pozůstalých velmi neuctivé vůči jeho památce.

„Naplnili ho odpadem, jako by byl odpadkový koš,“ rozhořčila se Jacqueline Johnson. Hněv stejně ovládl i jejího manžela: „Znovu nás zklamali. Když jsme pohřbili svého syna, mysleli jsme si, že pohřbíváme Kendricka, ne jen jeho polovinu.“

Co se stalo s Kendrickovými orgány, bylo zpočátku záhadou. Úřady a pohřební ústavy na sebe ukazovaly prstem, ale rodiče nedostali žádné smysluplné vysvětlení, proč zmizely. Nakonec majitel pohřebního jejich právníkovi napsal, že se „znehodnotily přirozeným procesem pro polohu Kendrickova těla v čase smrti“ a prokurátor je nechal zlikvidovat.

Soukromý patolog William Anderson však během pitvy přišel k ještě jednomu, nejzásadnějšímu zjištění. Na krku chlapce si všiml stopu po úderu tupým předmětem a zpochybnil původní příčinu smrti.

„Toto zranění si s největší pravděpodobností nezpůsobil sám, ale způsobila mu je nějaká jiná osoba. Je na policii, aby to prošetřila a začala vyšetřovat případ jako vraždu,“ řekl pro CNN William Anderson.

Někdo vymazal nebo poškodil kamerové záznamy

Rodiče chlapce byli v tomto bodě přesvědčeni, že jejich syna někdo zavraždil a šerif to snaží zatajit. Vyžádali si proto od úřadu šerifa kamerové záznamy z 10. ledna 2013 – posledního dne, kdy byl chlapec naživu.

Věřili, že na nich najdou něco, co by jeho smrt objasnilo, namísto toho zůstali ještě více znepokojeni. Čtyři kamery v tělocvičně zachytily pouze jeden jediný pársekundový záběr Kendricka, jak se prochází. Na videozáznamu bez časové značky se studenti chaoticky objevovali a mizeli, což v rodičích vyvolalo podezření, že s materiálem někdo manipuloval.

Ředitel celý čas trval na tom, že video je „surový záznam bez úprav“. Úřad šerifa také odmítal, že by jakkoliv upravoval soubory.

Portál CNN nechal celých 290 hodin videomateriálu z 35 bezpečnostních kamer přezkoumat forenzním videoanalytikem a konzultantem FBI, Grantem Fredericksem. Odborník chaotické změny na záběrech nejprve odůvodnil tím, že nahrávání kamer spouštěl pohybový senzor. Po podrobné analýze ovšem přišel k šokujícímu závěru: chyběla nejméně hodina videa ze všech čtyř kamer v tělocvičně.

„Tyto soubory nejsou originální soubory. Vyšetřovatelé by se na ně neměli spoléhat. Videozáznam z bezpečnostní kamery byl upravován různými způsoby, zejména v kvalitě obrazu a pravděpodobně i ve ztrátě informací,“ řekl Grant Fredericks pro CNN.

Rodiče Kendricka museli zaplatit stotisícové odškodné

Rodiče Kendricka s podporou médií a veřejnosti bojovali, aby postup šerifa prozkoumaly federální úřady. Zažalovali dokonce i střední školu Lowndes High School za manipulaci s kamerovými záznamy a porušování jejich občanských práv.

Když jim soud nakonec žalobu neuznal a federální úřady řekly, že šerif nepochybil, mysleli si, že smrt jejich syna neberou vážně, protože byl tmavé pleti. Poté se však od spolužáků dozvěděli novou informaci, kterou šerif údajně záměrně přehlédl a vše jim do sebe zapadlo.

Kendrick se rok před smrtí pobil s dalším studentem a hráčem amerického fotbalu, Brianem Bellem. K potyčce došlo v školním autobusu během cesty na sportovní zápas. Podle svědků nešlo o běžné strkání se teenagerů, ale o tvrdou bitku, kterou ukončil až trenér. I když se incident udál dávno, napětí mezi chlapci podle několika spolužáků nikdy nepřestalo.

Rodiče se domnívali, že jejich syna zavraždili Brian Bell se svým bratrem Brandom. Jelikož jejich otec Rick Bell byl vlivný FBI agent se silnými kontakty v policii, byli přesvědčeni, že mohl manipulovat vyšetřování a postarat se o to, aby zmizely klíčové kamerové záznamy.

Nakonec tuto verzi předložili médiím a zažalovali všechny tři členy rodiny Bellových: otce i oba bratry. Ti se bránili protiútokem a na Johnsonovy podali žalobu za pomluvu a křivé obvinění.

FBI případ znovu otevřela a prošetřila. Podle agentů měli oba bratři neprůstřelná alibi – Brian se nacházel v jiné části školy a Branden cestoval na fotbalový zápas v jiném městě – a nakonec žaloby Johnsonových zamítli. Naopak, Bellovi vyhráli a rodiče Kendricka jim museli zaplatit odškodné ve výši 300 tisíc dolarů.

„Celá moje rodina je zraněná, protože se k nám chovali, jako bychom byli ti, kteří spáchali zločin, ale my jsme byli oběťmi,“ stěžovala si Jacquelyn Johnson v roce 2021 pro The Guardian.

V tomtéž roce naposledy případ otevřel nový šerif města Valdosta. Po roce ho však také uzavřel jako nehodu. Kendrickovi rodiče naopak dodnes věří, že jejich syn se stal obětí vraždy. I když se už aktivně nesoudí, založili Nadaci Kendrika Johnsona, která podporuje všechny lidi usilující se o odhalení pravdy Kendrickovy smrti, stejně jako jiné rodiny zasažené podobnou tragédií. V roce 2021 k případu vznikl také dokument Finding Kendrick Johnson.