Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Jak funguje bydlení ve Vídni, které je přístupné i mladým lidem, a proč dotované byty neznamenají automaticky nízký standard?
Michaela odešla jako studentka do Vídně s tím, že si život musí financovat sama. Nejprve bydlela v dotovaném bytě, který by podle ní většina lidí od běžné moderní novostavby nerozeznala. Společně s partnerem si pak koupila 66metrový mezonet a při studiu rozvíjí také vlastní startup, na který získala podporu přibližně 1,3 milionu korun.
Jak říká pro Refresher, při koupi nemovitosti hrály roli i podmínky, které byly v té době výhodnější než například v Česku. „Moje rodina řešila koupi bytu v Brně přibližně ve stejné době a rozdíl v úrokových sazbách byl citelný,“ popisuje.
V rozhovoru vysvětluje, jak funguje vídeňský systém městského a dotovaného bydlení, proč ve Vídni nebydlí v těchto bytech pouze lidé v těžké sociální situaci, jaké typy dostupného bydlení město nabízí a za jakých podmínek se k němu může člověk dostat.
„Je mi 22 let, moji rodiče mě vždy podporovali v rámci svých možností, ale studium v zahraničí je finančně náročné. Od začátku jsem věděla, že pokud chci odejít, budu si muset život financovat sama. Právě proto jsem si vybrala Vídeň. V Rakousku totiž mohou studenti po splnění zákonných podmínek získat státní sociální stipendium (Studienbeihilfe), které není půjčkou, ale příspěvkem. V kombinaci s možností pracovat při škole mi to umožnilo postavit se na vlastní nohy,“ říká Michaela.
Ještě stále studuješ a přesto jste si s partnerem koupili vlastní byt. Mnohým mladým lidem to může připadat jako nedosažitelný sen. Jak se vám to povedlo?
My jsme si zvolili trochu jinou cestu než většina lidí. Nešli jsme tou nejlevnější možností, kterou je například využití dotovaného bydlení, které se dá později odkoupit, ale rozhodli jsme se koupit vlastní nemovitost, kterou chceme v budoucnu využít i jako investici.
Náš plán je později koupit dům v okolí Vídně a využít při tom Wohnbauförderung, tedy státní podporu bydlení, při které může být úrok výrazně výhodnější. Tuto možnost je však možné využít pouze jednou, proto jsme se rozhodli nejprve koupit byt.
Jaké jste měli úrokové podmínky?
Přidej se do Refresher Clubu
Co se dozvíš po odemčení?.
Jaké mají náklady na bydlení.
Jak funguje vídeňský systém městských a dotovaných bytů.
Proč dotované bydlení ve Vídni neznamená automaticky starý panelák.
Jak se může student uživit v Rakousku bez finanční pomoci rodičů.
Velmi dobré, úroková sazba byla 2,69 procenta s fixací na 10 let, což bylo v té době výhodnější než sazby, které byly běžné například v Česku.
Vy jste si nakonec koupili mezonet s rozlohou 66 m². Jaké jsou reálné měsíční náklady na takové bydlení ve Vídni a jaká byla kupní cena takového bytu?
Měsíční náklady na bydlení včetně hypotéky, energií a poplatků vycházejí přibližně na 40 tisíc korun. Byt stál 8,2 milionu korun a máme k němu i dvě parkovací místa.
Zdroj: archiv Michaely/se svolením
Vídeň je známá svou dlouholetou bytovou politikou a systémem městského a dotovaného bydlení. Když ses s tímto systémem setkala osobně, překvapilo tě, jak v praxi funguje?
Nejvíce mě překvapilo, že bydlení ve Vídni není tak nedostupné, jak si mnoho lidí představuje. Samozřejmě, komerční byty a nájmy nejsou levné, ale velký rozdíl je v tom, že město již desetiletí aktivně pracuje na tom, aby bylo bydlení dostupnější.
Vídeň nevnímá bydlení pouze jako otázku trhu, ale sama do něj výrazně vstupuje prostřednictvím různých forem podpory. Proto dnes velká část obyvatel bydlí v městských nebo dotovaných bytech.
Funguje tu několik různých modelů, například obecní byty, takzvaný Gemeindebau, nebo Genossenschaft bydlení. Právě tento systém pomáhá udržovat ceny nájmů stabilnější a vytváří větší dostupnost bydlení ve srovnání s mnoha jinými evropskými městy.
Jak tyto formy bydlení fungují a kolik stojí?
Pokud člověk splní podmínky, městské byty, tedy Gemeindewohnungen, patří mezi nejdostupnější možnosti bydlení ve Vídni. Jednopokojový byt může vyjít přibližně na 8 500 až 12 tisíc korun měsíčně včetně energií, dvoupokojový přibližně 12 až 17 tisíc korun a třípokojový okolo 17 až 22 tisíc korun.
Tyto byty vlastní přímo město Vídeň a slouží především k dlouhodobému cenově dostupnému pronájmu. Na rozdíl od některých jiných modelů se nedají odkoupit.
Které se dají odkoupit?
Jsou to takzvané Genossenschaft byty. Ty nevlastní přímo město, ale veřejně prospěšní developeři, jejichž projekty město podporuje.
I tyto byty jsou cenově výhodnější než běžné tržní nájmy a u některých existuje možnost pozdějšího odkupu. Na začátku však člověk často musí zaplatit vyšší vstupní příspěvek, který může být ve výši stovek tisíc korun.
Dotované bydlení využívá velká část obyvatel města, nejen lidé s nízkými příjmy, ale i rodiny ze střední třídy, učitelé či další profese.
Představme si člověka, který se přestěhuje do Vídně za prací. Pokud by chtěl požádat o městský nebo dotovaný byt, co musí splnit?
Jako občané Evropské unie tuto možnost máme, ale samozřejmě je třeba splnit určité podmínky. U městských bytů musí člověk ve Vídni určitý čas žít, zpravidla alespoň dva roky, a následně může požádat o takzvaný Wohnticket.
Poté se zařadí do pořadníku, přičemž se zohledňuje například příjem, rodinná situace nebo další okolnosti.
Mnozí lidé si u městských nebo dotovaných bytů mohou představit horší byty. Vzhledem k tomu, že v nich však bydlí velká část Vídeňanů, jaká je realita? Jak tyto byty vypadají ve skutečnosti?
To byla právě jedna z věcí, které mě překvapily. Důležité je, že nejde pouze o staré paneláky nebo sociální bydlení. Ve Vídni se tyto projekty stále budují a často jde o moderní novostavby s vysokými energetickými standardy.
My jsme před koupí bydleli v novém pronájmu s podlahovým vytápěním, automatickými venkovními roletami a kvalitním vybavením. Takto vypadají i zmíněné dotované byty, nejde tedy o systém určený pouze pro lidi s nízkými příjmy. Je to jednoduše běžná součást trhu s bydlením ve Vídni.
Zdroj: archiv Michaely/se svolením
Při čtení diskuzí o městském nebo dotovaném bydlení jsem narazila i na negativní zkušenosti, například problémy se sousedy, nepořádek v společných prostorách či časté návštěvy policie. Jelikož jsi sama v takovém bytě bydlela, setkala ses s něčím podobným i ty?
Ano, myslím si, že hodně záleží na konkrétním domě a na lidech, kteří v něm bydlí. My jsme sice příspěvek na byt nepobírali, normálně jsme si ho platili, ale kolem nás byly i takové byty. Máme i nepříjemné zkušenosti.
Setkali jsme se se sousedy, kteří se příliš nestarali o společné prostory. Časem se objevily problémy s čistotou, zápachem na chodbách nebo zanedbané prostory, což bylo o to překvapivější, že šlo o novostavbu.
Měli jsme i nepříjemné zkušenosti v garáži a sklepních prostorách. Někdo se nám například vloupal do skladiště a vznikla škoda několika desítek tisíc korun naštěstí jsme byli pojištěni.
Sousedovi někdo poškodil auto a u našeho auta nám opakovaně mizely věci, které jsme měli odloženy v garáži. Později jsme proto nainstalovali alarm s pohybovým senzorem, který však někdo dokonce strhl ze zdi a zničil.
Byly i tyto zkušenosti jedním z důvodů, proč jste se později rozhodli koupit vlastní nemovitost?
Víceméně ano, nyní tyto problémy už naštěstí nemáme, protože tam, kde teď bydlíme, jsou pouze byty na prodej.
Studuješ architekturu. Díváš se proto na bydlení a fungování města jinak? V čem podle tebe Vídeň funguje?
Určitě ano. Při architektuře si člověk více uvědomuje, že město není jen o budovách, ale především o tom, jak se v něm lidem žije. Myslím si, že velkou výhodou Vídně je propojení bydlení, dopravy a služeb. Město dlouhodobě investuje do veřejné dopravy, cyklotras i rozvoje okrajových částí.
Velký rozdíl je v tom, že nemusíš bydlet přímo v centru, aby sis mohl*a užít kvalitní život. My bydlíme prakticky na okraji města, blízko hranice Dolního Rakouska, ale do centra se dostanu přibližně za 25 minut MHD. Za domem máme louky a přírodu, při běhání často potkávám srnky či zajíce, ale zároveň mám všechny služby a spojení s městem.
Vídeň podle mě dobře funguje i z hlediska rovnováhy mezi prací a životem. Mnozí lidé pracují na částečný úvazek, zejména když mají děti, přičemž díky platům si to mohou dovolit.
Když jsi zmínila, že jsi dokázala žít při studiu bez finanční pomoci svých rodičů, jak to vypadalo v praxi?
Moje zkušenost byla, že i při práci na částečný úvazek jsem byla finančně ve výrazně lepší situaci než mnozí lidé pracující na plný úvazek v Česku nebo na Slovensku. Mnoho lidí si myslí, že studium v zahraničí je jen pro bohaté, ale já jsem se po maturitě přestěhovala do Vídně a práci i bydlení jsem si zajistila ještě před začátkem studia.
Mnozí studenti i mladí pracující využívají takzvané WG, tedy sdílené byty, kde mají vlastní pokoj a sdílejí společné prostory. Takové bydlení může vyjít přibližně na 12 tisíc korun měsíčně.
O stipendium Studienbeihilfe může po splnění zákonných podmínek požádat každý student, přičemž konkrétní výše a přiznání podpory závisí na individuální situaci. Stipendium může přesáhnout 29 tisíc korun měsíčně.
Jelikož rakouské univerzity jsou flexibilní, většina studentů při škole pracuje, takže jejich měsíční příjem může dosáhnout přibližně 48 tisíc korun měsíčně.
Na Instagramu říkáš, že ses německy začala učit jen dva roky před maturitou, a dokonce sama.
Ano, většinu lidí to překvapí. Neměla jsem žádné jazykové kurzy. Učila jsem se sama doma. Za dva roky jsem se připravila na maturitu i jazykový certifikát potřebný k přijetí na vysokou školu.
Jak se dá za dva roky naučit jazyk?
Nejprve jsem se soustředila na slovní zásobu. Používala jsem metodu Gold List, při které si člověk pravidelně opakuje slovíčka v přesných časových intervalech. Gramatiku jsem řešila až později. Když člověk rozumí mluvenému jazyku, mnohem snáze pochopí i gramatická pravidla. Pak už stačí hodně poslouchat podcasty, sledovat filmy s titulky a jazyk přirozeně používat.
Němčinu jsem se naučila úplně sama, bez jazykové školy a bez kurzu. Za přibližně dva roky jsem se dostala na úroveň, která mi umožnila studovat architekturu ve Vídni v němčině. Dnes je němčina můj pátý cizí jazyk.
Právě proto jsem založila Instagram, kde pomáhám lidem učit se němčinu a ukazuji jim možnosti studia a života v Rakousku. Chci lidem ukázat, že problém často není talent, ale způsob učení.
Člověk se opravdu bez němčiny ve Vídni neobejde? Pokud by se tam chtěl náhodou přestěhovat...
Němčina je velká výhoda a čím lépe ji člověk ovládá, tím více možností má, při práci i v běžném životě. Bez ní se sice fungovat dá, zejména v gastro, obchodech či mezinárodních firmách, kde stačí angličtina, ale výběr pracovních příležitostí je výrazně menší.
Pro mě byla právě němčina klíčem k tomu, abych si ve Vídni vybudovala samostatný život. Když člověk jazyk ovládá, otevře se mu mnohem více možností.
Všimla jsem si, že na Redditu se často řeší i téma bezpečnosti ve Vídni. Cítila ses vždy bezpečně?
Ano, já jsem se ve Vídni vždy cítila bezpečně. Bydlela jsem už ve třech různých městských částech, většinou spíše na okraji města, a nikdy jsem neměla vážnější problém. Samozřejmě, je to velká metropole, takže jako v každém městě je třeba být opatrný, ale nikdy jsem neměla pocit, že by bylo město nebezpečné.
Vídeň je navíc velmi mezinárodní město, kde žijí lidé z různých zemí, takže přítomnost cizinců je tu zcela běžná. Jediná nepříjemná situace, kterou jsem zažila, se stala během dne v centru města a dokonce to nebyl žádný cizinec. Jinak mám s Vídní z hlediska bezpečnosti velmi dobrou zkušenost.
Zdroj: archiv Michaely/se svolením
Dnes při škole rozvíjíš i vlastní startup. Jak se ti podařilo získat podporu 1,3 milionu korun?
Přes program aws First Incubator od Austria Wirtschaftsservice. Poskytuje i měsíční příspěvek 14 500 korun na člena týmu během prvního roku, mentoring a odborné workshopy.
Vyvíjíme modulární nábytek z recyklovaného plastu jako ekologičtější alternativu ke klasickému nábytku z dřevotřísky. Velkou výhodou programu je, že člověk ještě nemusí mít založenou firmu, stačí dobrý nápad a tým, který na něm chce pracovat.
Když jsem se o tomto programu dozvěděla poprvé, myslela jsem si, že je to podvod. Nevěřila jsem, že stát může mladé lidi podporovat až takto.
Je něco, co se ti na Vídni nebo Rakousku nelíbí?
Pokud bych měla něco zmínit, tak v Rakousku jsou v neděli zavřené téměř všechny obchody. Člověk si na to musí zvyknout a nákupy si trochu lépe plánovat dopředu.
Překvapily mě i poměrně přísná pravidla pro řidiče. Při výrazném překročení rychlosti může člověk dokonce přijít o auto, které následně jde do dražby. Zároveň se pojištění na auto odvíjí i od výkonu motoru, čím více koní, tím vyšší náklady.
U našeho posledního auta jsme platili více než 12 tisíc korun měsíčně, i když šlo o letní auto a běžně jsou náklady nižší. Pro milovníky aut tedy Rakousko určitě není nejlevnější zemí.
