Festival NeverMore 68 připomene 21. srpna pod mottem „Příběhy těch, kteří tu chyběli“ osudy tisíců lidí, kteří po roce 1968 odešli za možností žít svobodný život.
Už popáté se Výstaviště Praha stane dějištěm největší občanské připomínky událostí srpna 1968. Letošní ročník nabídne pohled na jeden z nejzásadnějších důsledků okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy – odchod statisíců lidí do exilu. Jejich nepřítomnost ovlivnila nejen jejich rodiny, ale také československou kulturu, vědu, vzdělávání i celou společnost.
Prázdná místa, která se nikdy nezaplnila
„Pátý ročník NeverMore 68 připomíná příběhy lidí, kteří po roce 1968 zmizeli z našich ulic, škol, divadel, redakcí nebo laboratoří. Ne proto, že by chtěli odejít, ale protože jim režim nedal jinou možnost. Jejich odchod zanechal prázdná místa, která se nikdy nepodařilo zaplnit. Právě proto je důležité si jejich osudy připomínat, a to nejen jako součást historie, ale i jako varování, jaké důsledky má ztráta svobody a vzdělanosti. NeverMore 68 je místem, kde se historie propojuje se současností a kde si znovu připomínáme hodnoty, na kterých stojí demokratická společnost,“ říká Tomáš Hübl, šéf Výstaviště Praha.
Debaty, výstavy i film Miloše Formana
Letošní program nabídne debaty s historiky a historičkami, publicisty a publicistkami, pamětníky a pamětnicemi, tematické výstavy, dokumentární i filmové projekce a živé vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál. Významnou součástí programu budou příběhy lidí, kteří po okupaci odešli do exilu, ale také reflexe toho, co jejich odchod znamenal pro Československo.
Výraznou připomínkou samotné okupace bude tank T-55, který se objeví u Křižíkova pavilonu B. Návštěvnictvo tak uvidí přímo v prostoru Výstaviště jeden ze symbolů vojenské invaze, která v srpnu 1968 zásadně změnila život tehdejšího Československa. V samotném Křižíkově pavilonu bude probíhat celodenní program iniciativy Dárek pro putina.
Na Výstaviště dorazí také bibliobus Matylda Městské knihovny v Praze. Od 15:30 nabídne tematickou literaturu věnovanou roku 1968, exilu, totalitním režimům a moderním dějinám.
Součástí letošního programu bude i premiéra CzeXperimentu, Národní konstelace rok 1968, která rozšíří kulturní a společenskou část festivalu.
Hlavní body programu festivalu jsou:
-
Debatní podcast stage s historiky*historičkami, pamětníky*pamětnicemi a odborníky*odbornicemi
-
Speciální vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál
-
Tematické výstavy věnované nejen emigraci po roce 1968
-
Interaktivní instalace Mapy okupace a Mozaika příběhů
-
Dokumentární pásma a projekce
-
Večerní projekce filmu Taking Off Miloše Formana
Výstavy připomenou osudy pronásledovaných
Po celý den budou návštěvnictvu přístupné tematické výstavy připomínající osudy československých emigrantů a emigrantek i lidí pronásledovaných komunistickým režimem. Post Bellum představí příběhy významných exulantů a exulantek, Muzeum paměti XX. století výstavu Tigrid: Novinář, exulant a politik, ÚSTR přiveze výstavu Špioni! Kulaci! Fašisti! Češi a Čechoslováci v hledáčku sovětské tajné policie, Člověk v tísni představí příběhy lidí, kteří přišli o život na cestě za svobodou, a nebude chybět ani interaktivní instalace Mapy okupace či Mozaika příběhů, která návštěvníkům a návštěvnicím přiblíží osobní osudy emigrantů a emigrantek.
Novinkou letošního ročníku je mezinárodní výstava Russian Brotherhood běloruského grafického designéra Artura Vakarova, která prostřednictvím deseti plakátů připomíná různé podoby ruského imperialismu a propojuje zkušenosti Československa s dějinami Polska, pobaltských států, Gruzie, Moldavska, Ukrajiny a Běloruska.
Odchod, který ovlivnil generace
„Migrace je kvůli dramatickým dějinám Československa nedílnou součástí naší historie i kultury. Zároveň je to téma bolestné a pro mnohé dodnes rozporuplné. Osudy emigrantů a exulantů ukazují, o co československá společnost přišla – nejen o členy rodin a místních komunit, ale také o statisíce lidí, mezi nimiž bylo mnoho osobností, které odmítly přizpůsobit své životy a hodnoty totalitnímu režimu. Jejich odchod ovlivnil podobu naší společnosti na dlouhá desetiletí. Právě proto bychom si měli připomínat nejen jejich osobní příběhy, ale i okolnosti, které je k odchodu z vlasti přiměly,“ doplňuje autorka projektu Barbora Šubrtová.
Festival vzniká ve spolupráci s organizacemi a spolky: Díky, že můžem, Dárek pro Putina, Paměť národa, Muzeum paměti XX. Století, Ústav pro studium totalitních režimů, Příběhy bezpráví, Národní filmový archiv, Kancelář demokratických sil Běloruska, Gulag.cz, Memorial Česká republika, Političtí vězni a Dekomunizace.cz
