Krása českých a slovenských žen je známá snad v každém koutě světa a skvělé jméno nám v zahraničí dělá i přitažlivá modelka Loli Laneová, která si i přes velké pracovní vytížení a neustálé cestování, našla chvilku času a poskytla nám zajímavý rozhovor.
V poměrně krátkém čase vám dnes opět přinášíme rozhovor s přitažlivou modelkou z našich končin, která se rozhodla zkusit hledat své štěstí v zahraničí. Pouze před 2 týdny jste měli možnost dozvědět se více o životě mladé krásky jménem Soňa Štefková v místy nebezpečném Mexiku a dnes nám přiblíží svůj život neméně krásná Loli Laneová z České republiky, žijící v metropoli východního pobřeží Spojených států, New Yorku. Tmavovláska s dokonalou figurou a se zajímavým jménem, která se aktivně věnuje i blogování, nám v odpovědích níže prozradí několik zajímavostí, ať už ze světa modelingu nebo i ze svého soukromí. Tak neváhejte a pojďte na to!
Ahoj, můžeš se prosím tě na úvod nám a našim čtenářům trochu blíže představit?
Ahojte, tak v první řadě jsem žena mnoha tváří. Pracuji jako modelka, díky čemuž jsem se dostala i do svého vysněného města New York, kde momentálně i žiji. Kromě modelingu taky vykonávám práci stylistky, píšu o módě, cestování a tak podobně na svém blogu (theloliland.com) a mojí nejnovější aktivitou je zastupování české značky nesoucí název Antipearle v právě výše zmíněné metropoli Spojených států. Vystudovala jsem anglo-americkou vysokou školu v Praze, konkrétně moderní a současné umění, přičemž jednoho dne bych určitě chtěla v tomto oboru i pracovat. Kromě módy je právě umění mojí druhou největší závislostí, za kterou následuje cestování, filmy, hudba a sport.
Jsi opravdu krásná, jak je možné, že jsme tě dosud neměli možnost vidět na stránkách známých magazínů? Nebo jsme jen nedávali dostatečný pozor?
Nevím, co máš na mysli pod pojmem „známý magazín", ale například v prosinci 2014 jsem se objevila na stránkách českého vydání magazínu Cosmopolitan. Také jsem teď hodně pracovala v Indii, kde mi vyšlo větší množství editorialu, ale chápu, že tam se asi nedíváte. A ve Spojených státech jsem pracovala spíše pro komerčnější klienty, jako je např. Saks nebo David's Bridal.
Kdy nastal ten zásadní zlom v tvém životě, kdy ses o módní dění začala zajímat intenzivněji a detailněji než ostatní lidé v tvém nejbližším okolí?
Žádný zásadnější zlom si nepamatuji, ale vím, že když jsem měla přibližně 4 roky, tak jsem si vzala nůžky a rozstříhala jsem si kolena na hnědých punčochách, protože jsem nesnášela tu barvu (což mi zůstalo dodnes) a chtěla jsem nosit jen ty červené. Ovšem jsem v tom věku nechápala, že za komunismu mohl být člověk rád, že ty punčochy vůbec má a natož, aby si vybíral i jejich barvu. K mé vybíravosti nejvíce přispěla moje maminka, která mě v oblékání výrazně hýčkala. Když jsme se později přestěhovali z malého města do Prahy, měla jsem 12 a po příchodu do nové třídy jsem schytala neskutečnou dávku šikany za to, že jsem nenosila vytahané svetry a k nim něco neforemného. Poté následovalo období, kdy jsem poznala Marilyna Mansona, do kterého jsem byla i platonicky zamilovaná a ve svých 14 letech jsem si našetřila na své první rifle značky Diesel, které v té době stály víc, než normální rodina utratila na potraviny za 2 měsíce, ale já jsem je prostě musela mít. Shrnula bych to asi tak, že už od malička jsem chtěla nosit něco „jiného" a nebylo mi jedno, co mám na sobě oblečené.
S jakou myšlenkou sis zakládala svůj vlastní blog? Pokoušíš se přiblížit nám, běžným lidem, život modelky žijící v zahraničí a vše s tím spojené, nebo v tom můžeme hledat i jiné, možná trochu hlubší poselství?
Prvním impulsem byla především smutná událost v podobě smrti mého oblíbeného návrháře Alexandra McQueena. V té době jsem žila v Praze a modeling jsem brala jako příjemné přivýdělky, takže přiblížení života modelky to určitě nebylo, celé to vzniklo jen díky mé lásce k módě. Někdy mi prostě chybí lidé, se kterými bych se mohla podělit o ty velké zážitky z týdnů módy nebo o své skromné názory z módní oblasti na nejnovější trendy a tak podobně. A k tomu je i blog určen, aby se na něm mohl člověk rozmluvit a sdílet své vášně. Je to moje osobní stránka a nejsem placená reklamou, takže si mohu dovolit říct, že nejnovější kolekce toho a toho designéra mi přijde odporná a neoblékla bych si snad ani jeden kousek z ní. V tom vidím i podstatu blogu, a tedy upřímnost, ne placené recenze nebo opatrné vychloubání, které často najdete v magazínech.
Po zhlédnutí tvého blogu usuzuji, že miluješ především kousky od známých módních domů a prestižnějších značek. Kterým kromě Alexandra McQueena patří v tvém žebříčku ty nejvyšší příčky, a ráda bys pro ně předváděla?
To se mění i podle designérů, předtím jsem nedala dopustit na francouzský módní dům Balenciaga, ale pod taktovkou Alexandra Wanga mě až tak příliš nebere. Jak jsem již zmínila, milovala jsem Alexandra McQueena, ale kousky od Sarah Burton mě nechávají poměrně chladnou. Přibližně poslední 2 sezóny se mi velmi líbí Chloé, Gucci a Saint Laurent. Pokud bych ale jmenovala pouze jednoho návrháře, jehož skutečně obdivuji, tak by to byl Tom Ford, který když na něčem pracuje, tak to je na 110 % a takové lidi já upřímně obdivuji.
Jak přibližně vypadá běžný den Loli Laneové?
Je to hrozně různorodé, tento měsíc jsem byla například pracovně v Paříži, příští týden znovu odlétám do Indie, ale pokud bych měla popsat svůj běžný den „doma" v NYC, tak každé ráno, ještě předtím než vyrážím na castingy/do práce, se snažím dát si dobré cappuccino v jedné z mých oblíbených kaváren. Ideální dopoledne je, když si můžu dopřát lekci pilates nebo zaběhnout do posilovny. Večer se ráda setkávám s přáteli, ať už při dobré večeři nebo drinku, protože mám spoustu oblíbených podniků v mém blízkém okolí, což je poměrně nebezpečné (smích). Pokud jsem příliš unavená a potřebuji vypnout, tak ráda sleduji různé televizní pořady, ale miluji i seriály, jako je například Mad Men nebo House of Cards.
Žiješ v jednom z nejkrásnějších míst na světě, stihla jsi už za tu dobu poznat všechny jeho kouty? Nezkusíš, prosím, našim čtenářům doporučit alespoň pár míst nebo podniků, které sice nejsou obecně tak známé, ale skutečně stojí za to je vidět/navštívit?
Určitě jsem ještě nepoznala všechny kouty New Yorku. Teprve nedávno jsme se s přítelem rozhodli zapůjčit si kola a rozhodli jsme se jet do Brooklynu. V jedné oblasti nebyla žádná stanice City Bike, tak jsme to zkusili kratší cestou k další stanici a procházeli jsme i čtvrtí, ve které kromě nás dvou byly jen ortodoxní zamračení Židé v tradičním černém oblečení. Tvářili se na nás dost nevraživě a celá ta scéna byla jako z velmi depresivního filmu. NYC je neskutečně rozmanitý a tamní čtvrti se mění téměř neustále, protože tam, kde kdysi bývaly bohémští umělci ve studiích, dnes najdete předražené apartmány určené pro rodiny. Mými oblíbenými částmi jsou Nolita a Soho. Mám tam poměrně velké množství svých oblíbených podniků, přičemž momentálně nedám dopustit na australskou kavárnu s názvem Two Hands, ve které kromě výborné ledové kávy s mandlovým mlékem dělají i nejlepší ricotta toasty s lesními plody. Večer mám ve zvyku chodit například do Balzemu, což je velmi příjemné místo k večeři (doporučuji salát s chobotnicí) nebo i na sklenici vína, neboť nabízený vinný lístek je široký. Místo, které mi vždy dokáže zvednout náladu, je Metropolitní muzeum, neboť je velmi rozsáhlé a člověk si tak vždy dokáže najít soukromí, přičemž si může všechno v klidu vychutnávat. Během letní sezóny určitě doporučuji i jejich střešní terasu, jelikož samotný výhled i koktejly stojí za to.
Dokážeš si představit, že se jednoho dne ještě vrátíš zpět do České republiky, nebo jsi už natrvalo rozhodnuta zůstat v metropoli východního pobřeží Spojených států?
To je těžké říct. Člověk by nikdy neměl říkat nikdy a já osobně vidím krásu v tom, když můžu poznat několik různých kultur, proniknout do jiné společnosti a zjistit, jak to tam funguje. Je to pro mě výzva, nesedět doma v České republice a nežít v již zaběhnutých kolejích. Pokud by mě ale potkala zajímavá pracovní nabídka doma nebo například v Asii, nebránila bych se. Všechno ale má svůj správný čas a já si chci ještě minimálně nejbližší 2-3 roky zůstat a užívat si v New Yorku.
Znáš, respektive stíháš sledovat vedle všech tvých pracovních aktivit i naši stránku? Pokud ano, tak která kategorie článků je tvoje oblíbená?
Předtím než jsi mě oslovil, jsem vaši stránku neznala, ale zpětně jsem se podívala především články o architektuře v kategorii umění a nejvíce mě zaujala rezidence z amerického Oregonu, jelikož tímhle bych chtěla více poznat Spojené státy a toto mě inspirovalo. Také se mi zalíbila i sekce Girls, protože dokážu ocenit ženskou krásu.
Kde vidíš samu sebe za například takových 5 let? Umíš si představit, že by ses v té době věnovala úplně jiné činnosti než teď? Respektive úplně mimo celého módního dění?
Jak jsem vzpomínala už na začátku rozhovoru, tak jen nedávno mě oslovila česká značka vyrábějící šperky Antipearle, jestli bych je nechtěla zastupovat právě v New Yorku. Strašně mě ten nápad nadchnul, a tak si pomalu, ale jistě plánuji, že v budoucnu bych chtěla zastupovat několik značek z České republiky a Slovenska na tomto trhu. Takže za těch 5 let se stále vidím v módním průmyslu, ať už jako stylistka, nebo právě zástupkyně talentů ze střední Evropy. Každopádně jednoho dne se chci přesunout k umění, protože to je moje vášeň a další ze světů, který mě fascinuje. Za takových možná 20 let se vidím jako kurátorka nebo nákupčí a následně prodejce umění.
Pokud se o módní dění zajímáš i blíže, tak určitě nezapomeň navštívit stránku Restyler, která ti poskytne vždy ty nejzajímavější informace z módního světa.
