Geniálních dětí, které svojí mimořádnou inteligencí nebo nadáním ohromily svět, nebylo v historii málo. Podívejte se s námi na desítku z nich.
Před několika málo dny jsme vám přinesli článek o teprve jedenáctiletém Danielovi, který díky své nadprůměrné inteligenci již v tomto útlém věku studuje na střední škole a kromě toho navštěvuje také univerzitní přednášky zaměřené na organickou chemii. A co víc, svým o poznání starším spolužákům zdvořile nabídl, že probíranou látku jim na požádání rád pomůže vysvětlit. Podobných příkladů dětských géniů bychom však v relativně moderní historii dokázali nalézt hned celou řadu, v následujícím článku se proto na deset z nich trochu blíže podíváme. Zaměříme se přitom na děti narozené v současném nebo minulém století, které vynikaly svým nadměrně vysokým IQ, neuvěřitelným hudebním nadáním nebo třeba schopností řešit i ty nejsložitější matematické příklady zpaměti.
Kim Ung-Yong se narodil 7. března (marec) 1962 v Jižní Koreji a údajně začal mluvit již v pouhých šesti měsících života, přičemž v době, kdy slavil teprve třetí narozeniny, dokázal číst kromě svého mateřského jazyka i v několika cizích jazycích, včetně Japonštiny, Angličtiny nebo Němčiny. Podle jeho otce, který byl vysokoškolským profesorem, malý Kim ve věku čtyř let znal zhruba dva tisíce slovíček v anglickém i německém jazyce. Kromě toho byl také zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako dítě s historicky největším naměřeným IQ s hodnotou ohromujících 210 bodů. Kategorie zaměřená na nejvyšší inteligenční kvocient však byla nakonec v roce 1990 z knihy rekordů vyřazena, jelikož IQ testy se zdály být jako nepříliš spolehlivým způsobem jak určit jednoho jediného rekordmana.
Později ve svém životě získal geniální Kim doktorský titul v oblasti inženýrství, stal se profesorem na univerzitě ve své rodné zemi a také viceprezidentem jednoho tamního výzkumného centra. V současné době je také otcem dvou synů.
Indka jménem Priyanshi Somani se narodila 16. listopadu (november) 1998 a již ve věku šesti let začala projevovat svoji schopnost řešení matematickým příkladů zpaměti. V necelých 12 letech se pak v roce 2010 jakožto vůbec nejmladší soutěžící zúčastnila světového šampionátu právě v této unikátní disciplíně, kde všechny své soupeře z celkem 16 různých zemí porazila a získala tak celkové prvenství. Svoji genialitu následně předvedla i v dalších ročnících soutěže a stala se tak jedinou účastnicí, která dosáhla stoprocentní úspěšnosti v řešení problémů zaměřených na sčítání, násobení nebo druhé odmocniny. V lednu (január) roku 2012 dokonce překonala světový rekord, který sama stanovila o dva roky dříve, když správně vypočítala druhou odmocninu desetimístných čísel jen za 2 minuty a 43 sekund.
Zajímavý příběh se váže také s americkou dívkou jménem Promethea Olympia Kyrene Pythaitha, která se narodila 3. března (marec) 1991. Zázračná Promethea začala číst už v jednom roce života, kalkulus neboli infinitezimální počty (což má problém běžný člověk vůbec vyslovit) na vysokoškolské úrovni řešila v sedmi letech a ve věku 13 let se stala nejmladší studentkou, která získala univerzitní titul v oblasti matematiky na Mantana State University. Její hodnota IQ byla naměřena na 173 bodů. Za zmínku stojí také skutečnost, že v roce 2004 si změnila své jméno podle postav s antické řecké mytologie, aby tím dala najevo své ambice a ideály.
Enormně vysoké IQ jedince se však ne vždy rovná životu se šťastnými osudy, čehož zářným příkladem je i Theodore Kaczynski. Ten se narodil 22. května (máj) 1942 ve Spojených státech amerických a v páté třídě na základní škole mu bylo v testu inteligence naměřeno IQ o hodnotě 167 bodů. V šestnácti letech pak byl přijat na prestižní Harvardovu univerzitu a později získal doktorát na univerzitě v Michiganu, kde jeho závěrečné práci měli problém porozumět i někteří profesoři. Na pozici profesora se pak v pětadvaceti letech dostal i sám Theodor, když na univerzitě v Californii začal pomáhat s výukou matematiky. Po dvou měsících však na post rezignoval a následně se krátce přestěhoval ke svým rodičům, nedlouho poté však odešel do lesního srubu bez tekoucí vody nebo elektřiny.
Do dějin se však Kaczynski na rozdíl od dalších dětských géniů zapsal černým písmem, jelikož během dvaceti let svého dospělého života v izolaci spáchal několik bombových úroků podomácku vyrobenými výbušninami, které důmyslně na své oběti nastražil nebo jim je odeslal poštou. Tím připravil o život celkem 23 lidí a další zranil. Za své činy si nakonec vysloužil doživotní trest odnětí svobody, který si dodnes odpykává ve vězení ve státě Colorado. Kaczynski je znám také svojí kritikou industrializace či moderních technologií.
Dětským géniem byl i Praveen Kumar Gorakavi narozený 24. května (máj) 1989, který si získal uznání zejména díky svým objevům a vynálezům v různých oblastech vědy a inženýrství. Ve 13 letech navrhl vlastní unikátní kalendář, v 15 letech vyvinul nízkorozpočtovou umělou dolní končetinu s možností ohybu v oblasti kolene a kotníku a v tomtéž věku vytvořil také speciální raketovou technologii. Kromě toho stojí za vznikem užitečných produktů zaměřené na čištění kontaminované vody, uskladnění potravin a je zodpovědný i za další vynálezy. V současné době pracuje na další technologii v rámci svého doktorského studia na univerzitě ve své rodné Indii.
Akim Camara je dětským géniem, který projevil své mimořádné nadání v oblasti hudebního umění, konkrétně ve hře na houslích. Narodil se 26. září (september) roku 2000 v německém Berlíně a na tento strunný smyčcový nástroj se začal učit hrát již ve dvou letech. Své první velké veřejné vystoupení pak absolvoval zhruba o rok později v prosinci 2003, když mu byly tři roky, na Vánočním koncertu. Od té doby si získal srdce nespočtu diváků a další koncerty rychle začaly přibývat. Akim také prokázal schopnost si dokonale zapamatovat hudební skladbu jen na základě poslechu.
Za hudebního génia je považovaný také Ethan Bortnick narozený 24. prosince (december) roku 2000. Jeho nástrojem je piano, na které dokázal bravurně hrát už ve třech letech, v pěti letech se stal i skladatelem a rok nato jako headliner vyprodal svůj první koncert. Svůj orchestrální debut si pak odbyl v osmi letech. Díky těmto výkonům se zapsal i do Guinessovy knihy rekordů. Na kontě má již také řadu televizních vystoupení, uskutečnil dvě velké tour a vydal album s názvem Anything is Possible, které je zároveň soundtrackem stejnojmenného filmu na motivy Ethanova života, v němž si chlapec dokonce zahrál v hlavní roli.
Ethan Bortnick složil také píseň na počest legendárního Muhammada Aliho
Akrit Jaswal z Indie, narozený roku 1993, je považovaný za génia v oblasti medicíny. Chlapci bylo naměřeno 146 bodů IQ (rekordně nejvíc v rámci jeho vrstevníků v celé zemi) a na popularitě získal zejména poté, co v sedmi letech provedl svoji první operaci, přičemž jeho pacientkou tehdy byla osmiletá dívka, jejíž rodiče si nemohli dovolit standardní lékařskou péči. Dívka utrpěla ještě jako batole těžké popáleniny a Akrit dokázal úspěšně oddělit její prsty, které byly vlivem poranění přirostlé k sobě. Ve 12 letech nastoupil mladý Ind na univerzitu a jako značně ušlechtilý cíl, kterého by chtěl ve své slibné medicínské kariéře dosáhnout, si vytyčil najít lék proti rakovině.
Jacob Barnett se narodil 26. května (máj) roku 1998 a ve dvou letech mu byl lékaři diagnostikován Aspergův syndrom, což je forma autismu. To podle doktorů mohlo kromě jiného znamenat, že Jacob bude mít v budoucnosti problémy s učením se číst a psát. Ve svých třech letech však Jacob tyto předpovědi vyvrátil, když dokázal zpaměti odříkat abecedu dopředu i pozpátku, v osmi letech pak začal navštěvovat několik univerzitních kurzů a v současnosti pracuje na dokončení doktorského studia. Jeho IQ dosahuje hodnoty 170, což je mimochodem více než inteligenční kvocient slavného vědce Alberta Einsteina.
Svoji genialitu světu demonstroval i Edmund Thomas Clint, který se narodil 19. května (máj) roku 1976 v Indii a svými rodiči byl pojmenován podle amerického herce Clinta Eastwooda. Malý Edmund však nebyl matematikem nebo hudebníkem, nýbrž malířem a v pěti letech vyhrál soutěž pro umělce do 18 let. V roce 1983 však rodinu zastihla tragédie, když chlapci náhle selhaly ledviny a on tak jeden měsíc sedmými narozeninami zemřel. I tak ale za sebou údajně stihl zanechat více než třicet tisíc obrazů.
Jeden z obrazů Edmunda Thomase Clinta
Pokud víte i o dalších geniálních dětech, ať už ze současnosti, nebo minulosti, kteří třeba nevstoupili do povědomí širší veřejnosti, podělit se o informace o nich můžete s námi a dalšími čtenáři níže v komentářích.
