Makedonec Vlado Taneski patřil po celý život mezi respektovanou novinářskou smetánku. Ve skutečnosti žil dvojím životem.
Když makedonský novinář Vlado Taneski popisoval brutální vraždy, které se odehrály v malém městečku Kičevo, pohroužil se do nebývalých detailů. Sloupek, v němž popisoval okolnosti brutálního usmrcení tří postarších žen, byl plný explicitních popisů hrůz z místa činu a spekulací jak a proč k takovému činu došlo.
Jako by ho snad opovrženíhodné vraždění fascinovalo. Jeho cit pro detail přitahoval čtenáře, kteří po negativních zprávách prahnou jako včely po medu. Pozornost ale vzbudil i tam, kde to zřejmě neplánoval.
Policejní složky samozřejmě situaci monitorovaly a se zaujetím sledovaly i Taneskiho články. Jeho přehled o zločinech byl podezřelý a buďto pocházel z uniklých interních spisů, nebo měl novinář s vrahem něco společného.
Vlado Taneski se narodil v roce 1952. Se svou rodinou neměl ideální vztahy už od dětství. S matkou měl neustále vypjaté poměry a jeho otec dokonce v roce 1990 spáchal sebevraždu.
Taneskimu selhal i vlastní rodinný život. Manželka, s níž měl dvě děti, jej opustila a osamělému muži zbyl jen vztek a novinařina, které se věnoval už od svého mládí.
Po drtivou většinu svého života psal o běžných událostech, které se odehrávaly v Kičevě, v němž žilo něco přes 20 tisíc obyvatel. Největšími zprávami byly novinky ohledně místních kulturních akcích, občasných loupežích a dopravních nehodách.
V roce 2005 se však nad Kičevem objevil stín strachu. Postarší dáma z města, která se živila úklidem, zmizela beze stop, načež bylo její tělo nalezeno zabalené v plastovém pytli za městem. Před smrtí byla znásilněna.
Kičevo v roce 2006
Vlado Taneski jako zkušený reportér na případu pracoval od začátku, od policejních složek dostával informace a veřejnost informoval o postupech ve vyšetřování. Vše vystihoval s neobvyklým citem pro detail.
Vrah se však nenašel. V průběhu dalších tří let se začaly pohřešovat dvě další ženy. Byly nalezeny za městem, přičemž jejich těla byla zamaskována stejným způsobem jako mrtvola nalezená v roce 2005. Bylo tedy zřejmé, že se v Kičevě pohybuje sériový vrah.
Vlado Taneski ve svém pravidelném sloupku opět detailně popisoval průběh vyšetřování a místo činu. Policejní složky však v jeho textech našly cosi, co jim nesedělo. Veřejnosti a novinářům totiž prozradily, že oběti byly před smrtí znásilněny a uškrceny, nespecifikovaly však, čím je měl vrah škrtit.
Jediný novinář, který odhalil, že byly uškrceny telefonním kabelem, byl Vlado Taneski.
K takové informaci však neměl přístup. Strážci zákona tak došli k přesvědčení, že se Vlado Taneski dokázal s vrahem nějakým způsobem zkomunikovat, aby mohl profitovat z exkluzivních informací. Pozvali si jej tedy na stanici, kde jej podrobili výslechu.
To, co vyšlo najevo, bylo daleko mrazivější, než kdokoli z nich očekával. Novinář plátků Nova Makedonija a Utrinski Vesnik žil totiž po celou dobu dvojí život. Před manželkou a kolegy vystupoval jako nenápadný a citlivý chlapík, za jejich zády se měnil v monstrum, které snilo o brutálních činech, jenž nakonec proměnilo v realitu.
Po výslechu dostali policisté povolení k domovní prohlídce, která jim poskytla náhled do jeho zvrácené mysli. V jeho pracovně nelezli řadu důkazů, jež jej spojovali s vraždami, které několik let sužovaly Kičevo. Kromě jeho násilných snů přenesených na papír objevili také sadomasochistickou pornografii a detailní poznámky o provedených vraždách.
Motiv jeho činů nebyl nikdy prokázán, ačkoli existují vodítka, podle nichž lze domýšlet, co jej k činům vedlo. Všechny čtyři zavražděné ženy – Mitra Simjanoska (64), Ljubica Licoska (56), Zivana Temelkoska (65) a čtvrtá ztracená žena ve věku 78 let – byly uklízečky, stejně jako jeho matka.
Kvůli tomu, že nebyl podroben psychologickému přezkoumání, můžeme o motivech jeho činů jen spekulovat, velmi pravděpodobně však šlo o výsledek niterních problému Taneskiho, který měl se svojí matkou intenzivní vztah.
Napovídají tomu i slova jeho manželky, se kterou žil 31 let: „Vždy byl tichý a milý. Jediná doba, během níž jsem ho viděla agresivního, byla, když jsme žili s jeho rodiči.“
To, že o svých vraždách tak detailně informoval, mohlo dle psychologa značit, že ve skutečnosti podvědomě chtěl, aby jej policejní složky dopadly. O motivech jeho činů se ale už nikdy nedozvíme.
Poté, co policie identifikovalo jeho DNA na tělech obětí a vznesla proti němu obvinění, spáchal sebevraždu v cele. Nalezen byl ve věznici Tetovo 23. června 2008. Utopit měl sám sebe v kbelíku s vodou.
