Služba na poskytování ubytování se bude omezovat, nespokojených rezidentů totiž přibývá.
Airbnb se z malého startupu brzy rozrostlo do jednoho z hlavních webových poskytovatelů krátkodobého ubytování. Díky této službě mohou převážně mladí lidé cestovat za menší peníze, než by dali v hotelu, svoje místo si tu našli později také turisté s vyššími nároky na luxusní byty.
Oproti hotelům si uživatelé pochvalují vstřícnější a zejména transparentnější přístup krytý jednou komplexní platební platformou. Nyní je Airbnb ve více než 190 zemích světa a ubytovalo přes 200 milionů lidí. Všechno by se mohlo jevit jako ideální. Jenže není. Pohled na prvně sympatickou službu využívající principy sdílené ekonomiky se začal o něco ztrpčovat.
Problémy Airbnb
1. Nepořádek
Majitelé domů a zejména sousedé pronajímaných bytů se totiž v masivnějším měřítku začali setkávat s neohleduplnými hosty, kteří během své návštěvy dělali hluk, poničili společné prostory, případně zaneřádili okolí popelnic. Pokud se podobný problém stane s dlouhodobějšími nájemci, tak ho lze většinou řešit domluvou, ale co dělat v případě, že za týden už v bytě může být host slušnější (ale případně také ještě více neohleduplný)?
2. Čtvrtě přichází o rezidenty
Do Prahy přijelo za minulý rok přes 7 milionů turistů. Ještě před rozšířením této služby v roce 2013 to bylo 5,8 milionu, takže další hosté neustále přibývají. Čtvrtě s velkým turistickým ruchem se ale příliš nerovnají dobrému místu k dlouhodobému životu. Může za to touha po co „nejlokálnějším zážitku“ bohužel vykoupena faktem, že lokálních rezidentů už příliš nezbývá.
Turistické čtvrtě v Praze, jakými je třeba okolí Starého města, přichází o své krajany. Majitelům se vyplatí pronajímat svoje byty na Airbnb a ne dlouhodobým nájemcům. Dostávají za to mnohem více peněz a pro ně osobně se toho zase tolik nemění. V celé Praze je pak znát za poslední roky obrovský nárůst cen nájmů. Turisté za kratší dobu jednoduše platí víc, než našinci, kteří by byt měli v užitku delší dobu.
Redukovat Airbnb se rozhodl už New York nebo Berlín, kde se oficiálně můžou pronajímat jen pokoje (avšak v nabídce jsou i přes zákaz stále celé byty i domy, jen ve velmi omezené míře). Kdyby nedocházelo k omezení těchto služeb, mohlo by dojít k tomu, k čemu v poslední době dochází v Benátkách, totiž že už se celé město transformovalo v turistickou past.
3. Daně
Posledním problémem, se kterým se muselo Airbnb potýkat, je placení daní a poplatků. Finanční správě se nelíbilo, že je většina poskytovatelů neplatí, nebo je platí nesprávně. V Praze je okolo 3500 ubytování, ale jen 500 platí poplatky městu. Finanční správa požadovala nahlížet na tuto službu jako na jakéhokoliv jiného poskytovatele ubytovacích zařízení. To pochopitelně vítají i hotely, které všechny poplatky s tímto spjaté platit musí, a kterým kvůli Airbnb mizí zisky.
Nyní si však začala brousit zuby i na tyto služby a vydala dokument, který dává pronajímatelům návod, jak správně danit. Právě tato přísná pravidla (která jsou však v podstatě jen narovnání podmínek ubytovatelů) by mohla tento nekontrolovaný a nekontrolovatelný růst Airbnb zamezit. Už nebude mít taky velký vliv na ceny nemovitostí a nájmů.
Jak dál?
Když nyní vidíme problematiku Airbnb více do hloubky, můžeme pochopit důvody, proč je správné ji nějakým způsobem regulovat. Zákonodárci nyní vymysleli způsoby, kterými by se to mohlo povést. V jejich návrzích je např toto:
1. Sdílení dat ze strany platforem směrem k městům
2. Vyšší daně a poplatky
3. Posílení pravomoci vlastníků bytů, kteří žijí ve stejném domě
4. Společenství vlastníků bytů bude moci službu v jejich domě úplně zakázat
Přílišné omezování této služby by ale mohlo mít negativní důsledky na město. Kvůli úbytku turismu by přicházela o peníze jak samotná Praha, tak i větší či menší podnikatelé, kteří díky turistickému ruchu vydělávají peníze.
