Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Pondělí 17. 6. 2019 svátek má Adolf

hledej na refresheru

Odteď si můžeš článek
uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.
Doporučujeme zapnout browser notifikace, pokud budeš přihlášený na Refresheru na tomto zařízení.
Zajímavosti - Lidé
1
Kateřina Lukášová
31. červenec 2018, 16:50

Existují vlkodlaci v reálném životě? Člověk s klinickou lykantropií je přesvědčen o tom, že je vlk

Klinická lykantropie je vzácný psychiatrický syndrom, který postiženého mučí bludným přesvědčením, že je vlkodlak.

Kateřina Lukášová
31. červenec 2018, 16:50
Existují vlkodlaci v reálném životě? Člověk s klinickou lykantropií je přesvědčen o tom, že je vlk
Zdroj: Pixabay, mohamed_hassan
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
1
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Úplněk. Vytí vlků. Volání rodu. Cítí, že tělo se začíná pomalu měnit. Bolí to. Je to nepříjemné. Ale nedá se s tím nic dělat. Místo tenkých chloupků začíná po celém těle rašit hrubá zvířecí srst. Prořezávají se tesáky schopné během okamžiku zardousit hrdlo mladé panně i otylému starci. Nehty se protahují do ostrých smrtonosných pařátů. Místo hlasu vychází z hrdla bolestný sten oznamující, že kdo býval člověk, je nyní zvířetem nebezpečným všem, i sobě samému…

Příšera z dávných příběhů. Existuje?

Vlkodlak. Mytická postava objevující se v řadě dávných pověstí i současných příběhů s hororovými prvky. Věrně ztvárněná Jackem Nicholsonem v dechberoucím filmu Vlk, kde mu po boku stanula půvabná Michelle Pfeiffer. Pro některé lidi je ale tento horor reálným životem.

 

Klinická lykantropie je totiž skutečné onemocnění, či spíše psychiatrický syndrom, jehož nositel je přesvědčen o tom, že je vlk. Co asi taková domněnka může udělat s křehkou lidskou psychikou? Pořádně s ní zamávat, to je jasné. Klinická lykantropie se většinou neobjevuje sama, ale společně s jinými závažnými psychiatrickými poruchami, jako je schizofrenie, psychotická deprese nebo bipolární porucha osobnosti.

 

Existují vlkodlaci v reálném životě? Člověk s klinickou lykantropií je přesvědčen o tom, že je vlk

Od roku 1850 se objevilo 56 zvířecích lidí

Doktor Jan Dirk Bloom, odborný asistent psychiatrie na univerzitě v Groningenu v Nizozemsku, se zabýval léčbou pacienta, který se domníval, že je vlkodlak. Případ jej zaujal natolik, že se pustil do zkoumání psychiatrických archivů, aby zjistil, jak moc je či není tato bizarní porucha vzácná.

 

Zjistil, že od roku 1850 bylo popsáno 56 případů lidí, kteří věřili, že metamorfovali do zvířete. Mezi záznamy se ale objevily zprávy o 13 případech diagnostikované klinické lykantropie. Tímto termínem se označují bludy vnucující pacientovi představu, že se mění ve vlka. Přídavné jméno „klinická“ se pak užívá ke zdůraznění skutečnosti, že se nejedná o skutečnou lykantropii, známou z dávných pověstí a mýtů.

Vlk v zrcadle

Ačkoliv je myšlenka lidí měnících se ve vlka známa již od starověku, klinické lykantropii se v porovnání s jejím studiem podle Blooma věnuje jen málo pozornosti. Z toho důvodu je pak v klinické praxi mnoho takových případů přecházeno, protože odborníci v této oblasti neberou dostatečně na vědomí existenci a jedinečnost této poruchy, která se většinou objevuje jako doprovod jiných vážných psychiatrických onemocnění, včetně těžké deprese.

 

Po pečlivém přezkoumání všech 56 případů bludné metamorfózy do zvířete Bloom zjistil, že 25 % pacientů bylo diagnostikováno schizofrenií, 23 % psychotickou depresí a 20 % bipolární poruchou osobnosti. Mezi pacienty pak bylo 34 mužů a 22 žen, jejichž příznaky trvaly od jedné hodiny až po několik desetiletí.

 

Existují vlkodlaci v reálném životě? Člověk s klinickou lykantropií je přesvědčen o tom, že je vlk

První případ klinické lykantropie byl popsán roku 1852

První případová zpráva o klinické lykantropii byla publikována v roce 1852 a popsala muže, který se objevil v azylovém domě v Nancy ve Francii a tvrdil, že se stal vlkem. Když byl dotázán na důkaz, který by potvrdil jeho slova, odhrnul prý pomocí prstů rty, aby odkryl zuby a tvrdil, že tam jsou vlčí tesáky. Stěžoval si také, že má celé tělo pokryté hustou srstí. Řekl, že chce jíst jen syrové maso, a když mu bylo doneseno, odmítl jej, protože nebylo dostatečně hnilobné.

 

Iluze o změnách vzhledu se u dalších pacientů velice podobají. Jeden viděl vlčí hlavu, když se na sebe díval do zrcadla, jiný byl přesvědčen, že jeho kostra se stala více robustní a další zase cítil, jak mu místo nohou rostou drápy.

Mozek, který vidí vlka

Ačkoliv vysvětlení klinické lykantropie dalo lidstvu během celých tisíciletí zabrat, nakonec přišli odborníci s vysvětlením celkem logickým, pro běžnou populaci poměrně uklidňujícím. A sice takovým, že bludné představy zapříčiňuje chorý mozek.

 

Během uplynulých desetiletí ukázaly četné studie specifické oblasti mozku, které se zdají být nezbytné pro vytvoření pocitu fyzické existence a vnímání našeho tělesného schématu. Tyto oblasti mozku zahrnují oblasti mozkové kůry, jeho vnější vrstvy, které jsou zodpovědné za pohyb a pocity.

 

Pacienti, kteří se domnívají, že se mění ve vlka, tedy dle jejich mozku skutečně vnímají změny fyzického vzhledu. Protože mají zřejmě nějak narušena místa, která toto vnímání zpracovávají. Někteří si tak mysleli, že jejich ústa a zuby mění tvar, jejich hrudník se rozšiřuje, nebo naopak zmenšuje, jiní pociťovali v oblasti břicha a stehen pálení.

 

Lékaři dnes mohou tyto patologické změny vyšetřovat pomocí elektroencefalogramu (EEG) nebo jiných technologií zobrazování mozku.

Ohodnoť článek
41
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
NAHORU
Jako neregistrovaný jsi tento měsíc přečetl už 1/40 článků. Přihlas se pro neomezený přístup. Jako neregistrovaný jsi přečetl už 1/40 článků za měsíc. PŘIHLÁSIT / REGISTROVAT PŘIHLÁSIT
Nejčtenější
Záleží nám na soukromí čtenářů. I z toho důvodu ti poskytujeme detailní informace o tom, jak využíváme soubory cookies a jiné technologie zabezpečující správné fungování a vývoj stránky. Pro víc informací si přečti naše Zásady ochrany osobních údajů , kde najdeš, jak používáme soubory cookies, případně se seznam s Podmínkami užívání portálu platnými od 24. 5. 2018. Zpracování cookies můžeš zabránit nebo změnit své preference v nastaveních internetového prohlížeče. Pro detailnější nastavení klikni na víc možností níže.
Upozornění na právo nastavení ochrany osobních údajů na Refresheru

Vzhledem k existujícím i chystaným změnám v zákonech ti dáváme možnost detailního nastavení zpracování osobních údajů a preferencí spojených s jejich zpracováním.

Přečti si možnosti, posuň zobrazení níže, nastav si své preference a klikni na tlačítko Souhlasím, když budeš chtít pokračovat na Refresher. Soubory cookies jsou důležitou součástí technologie v tvém prohlížeči. Jsou natolik důležité, že je budeme muset použít pro zapamatování si toho, že jsi toto okno potvrdil/a, v opačném případě bychom ti ho museli zobrazovat znovu a znovu.

Údaje, které zpracováváme, když používáš Refresher
Ze strany Refresheru sbíráme tyto osobní údaje:
  • Když navštívíš Refresher, uchováváme informace o tom, které články sis přečetl, identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy nebo IP adresu v případě přihlášení, soubory cookies a polohu.
  • Při přihlášení do účtu e-mailovou adresu.
Proč sbírá Refresher tyto údaje:
  • Ke zlepšení kvality našeho webu a vývoji nových webových služeb.
  • K provádění analýz a měření s cílem pochopit, jak je náš web využíván.
  • K tomu, abychom nezobrazovali obsah, který jsi už viděl.
  • Pro zobrazování přizpůsobeného obsahu, jako jsou například relevantnější články.
  • Pro schopnost identifikovat tě jako uživatele při přihlašování do svého účtu.
Sbíráme údaje pro partnery a reklamní sítě:
  • Identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy, soubory cookies a poloha.
Proč sbíráme tyto údaje pro partnery, třetí strany a reklamní sítě:
  • K tomu, aby mohli fungovat a zobrazovali relevantnější a užitečnější reklamy.
Seznam reklamních sítí a nastavení reklam

Nevyhnutelné osobní údaje – cookies – pro zobrazování reklam sbíráme pro následující společnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
formulář kontakt v souvislosti s osobními údaji >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

 

Možnost vypnout si personalizování reklam a sbírání osobních údajů pro jednotlivé partnery:

Upravit nastavení typů reklam Google - personalizování od společnosti Google

Upravit nastavení typů reklam AdForm - personalizování od společnosti AdForm

 

Svá nastavení pro všechny ostatní reklamní sítě, i ty, které na Refresheru nenajdeš, si můžeš prohlédnout na stránce youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Měření a analýza návštěvnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránek používají ke zlepšení funkčnosti svých stránek údaje shromážděné službou Google Analytics. Shromážďování údajů můžete deaktivovat tak, že si stáhnete a nainstalujete doplněk pro svůj prohlížeč.

Stáhnout doplněk pro prohlížeč

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Společnost Gemius podobně jako služba Google Analytics vyhodnocuje a měří návštěvnost na některých webových stránkách. K měření využívá Cookies, které si můžeš deaktivovat ve svém prohlížeči.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využíváme k analýze návštěvnosti a chování uživatelů. Vytváří nám mapu aktivity návštěvníků, a to na webových stránkách, které vizualizuje a vyhodnocuje. Tyto informace nejsou sbírány vždy, nikde nejsou spárovatelné s aktivitami uživatelů a není tedy možné identifikovat jednotlivce, ale Hotjar ti může nastavit soubory cookies.

Ovládací prvky související s prohlížečem

Nastavení souborů cookies

Soubory cookies jsou životně důležitou součástí technologie ve vašem prohlížeči a slouží ke zlepšení prostředí při používání internetu.

Pokud například na určitém webu nastavíte předvolený jazyk, soubory cookies pomohou prohlížeči zapamatovat si tuto volbu. Některé nebo všechny soubory cookies můžete též zablokovat, to ale může vést k narušení fungování některých funkcí na internetu.

Mnoho webů například vyžaduje zapnuté soubory cookies, když se chcete přihlásit.

Zásady ochrany osobních údajů
Další informace o tom, jak Refresher používá cookies ke zlepšení služeb
  • Přihlašování – pro účely přihlašování potřebujeme tvoji e-mailovou adresu.
  • Přizpůsobení – pro zjištění toho, co tě zajímá, vytváříme tvůj unikátní profil. Pokud nějaké informace posbíráme, najdeš je ve svých nastaveních soukromí a profil můžeš upravit, změnit nebo celé personalizování vymazat.
Jak změnit nastavení zpracování osobních údajů?

Pokud změníte názor, kdykoliv můžete tyto údaje změnit na adrese https://refresher.cz/nastavenia/sukromie.
Pokud toto okno nechceš vídat, když nás navštívíš z jiného zařízení nebo prohlížeče, přihlas se a tvé preference si zapamatujeme.