Honba za dokonalostí je zrádná. Na ochranu obyvatelstva země dokonce vznikají „no-selfie zóny“.
Focení selfies jako by se v posledních letech stalo sportem. Je to způsob, jakým se mladá generace v současné době sebevyjadřuje.
Přispívá k tomu rozmach sociálních sítí, kde je na mladé lidi vyvíjen mnohem vyšší tlak ostatních uživatelů, ale jak zjistili výzkumníci na Syracuse University, může za to také prostý narcismus, jenž v nás dřímá. V roce 2015 bylo uploadnuto na Google Photos 24 miliard selfies.
Oblíbená činnost se však stala také rizikem, při kterém jde o život. Jak jinak si vysvětlit, že v šesti zkoumaných letech (mezi říjnem 2011 a listopadem 2017), kdy si lidstvo v masivním měřítku fotilo samo sebe, zemřelo na 259 osob právě v důsledku focení selfie. Honba za co nejlepší kompozicí může být totiž zrádná.
Na tento fenomén se zaměřila nová studie „Selfies: Požehnání či prokletí“ lékařů z indického Institutu lékařských věd v Novém Dillí. Odhalili mnoho lidí, kteří se udusili, vybourali, spadli nebo spálili během focení selfie.
| Důvody úmrtí | Počet mrtvých |
| Zvířata | 8 |
| Utopení | 70 |
| Elektrický proud | 16 |
| Pád | 48 |
| Oheň | 48 |
| Střelná zbraň | 11 |
| Doprava | 51 |
| Ostatní | 7 |
| Celkem | 259 |
Nejčastěji se lidé během dělání selfies topí, když je unesou vlny na moři, při převrhnutí lodi během veslování, když neumí plavat a ignorují varování. Dávat pozor by si měli na horských vrcholech a vysokých budovách.
Zvýšené riziko hrozí milovníkům fotek na nádražích, když si dělají selfie před jedoucím vlakem. Není překvapením, že smrt střelnou zbraní v největším zastoupení pramení ze Spojených států. Průměrný věk zemřelých byl 22,94 let, z čehož 72,5 % tvořili muži a 27,5 % ženy.
Nejvíce incidentů zaznamenali výzkumníci v Indii, Rusku, USA a Pákistánu.
Vznik „no-selfie zón“
Počet obětí, už tak nemalý, může být ve skutečnosti ještě vyšší, protože některé nehody nemusejí být ve výzkumu zaznamenány. Možná i tento fakt dal za vznik tzv. „no-selfie zón“ v indické Bombaji již v roce 2016, které mají dalším nehodám zabraňovat.
Autoři studie se zamýšlí nad tím, zda by na další turistických lokacích, které jsou něčím nebezpečné, (tedy např. na střechách výškových budov či na vrcholcích hor), neměly podobné zóny také vyrůst.
Odkázat se dá na letošní pád turisty ze skály v Yosemitském národním parku. „Mladiství často touží po tom být cool, nahrávat své fotografie na sociální sítě a získávat za to odměnu ve formě lajků a komentářů,“ píše se ve studii.
„Selfies samy o sobě nejsou škodlivé, ale lidské chování, které jde ruku v ruce s touto touhou, je nebezpečné. Lidé by měl být v této oblasti vzděláváni, kde můžou autoportréty dělat a kde už je to nebezpečné.“
