Pobavili jsme se s dvěma muži, kteří se podělili o své zážitky a zkušenosti z ohledu sugar daddyho.
Před téměř dvěma lety jsme vám přinesli rozhovor s Denisou, která si v Dánsku vydělávala jako sugar babe. Článek vyvolal zajímavou diskusi ohledně jejího neobvyklého povolání, a proto jsme byli zvědaví, jaké budou reakce, když se mince obrátí.
Napadlo nás, že se podíváme na tento neobvyklý „pracovní“ vztah i z té druhé strany. Vyzpovídali jsme dva pány, kteří se ve svém životě někdy ocitli v pozici sugar daddyho.
- co Marka a Jana vedlo k tomu, aby se z nich stali sugar daddies;
- jaké výhody a nevýhody viděli na tomto neobvyklém vztahu;
- co všechno museli platit a zda si myslí, že se takovýto vztah vyplatí;
- kolik peněz za společnici utratili.
Marek a Jan jsou dva muži, kteří toho nemají mnoho společného. Mají různá povolání, věk a také životní příběhy. Jediná věc, která je spojuje, je, že se oba rozhodli okořenit si svůj soukromý život placenou společnicí. Tento vztah stál nemalé peníze a my jsme byli zvědaví, co všechno je vedlo k tomu, aby vstoupili do zvláštní pracovní smlouvy.
Ahoj, mohli byste se trochu víc představit? Kolik vám je a v jakém sektoru pracujete?
Jan: Jsem obyčejný chlap, je mi 48 let a pracuju jako konstruktér ve strojírenství.
Marek: Je mi kolem třiceti, věnuju se podnikání. To, v jakém odvětví, si už ale radši nechám pro sebe.
Nazvali byste sami sebe sugar daddies?
Jan: Ano, nazval. Imponuje mi, když mám po ruce inteligentní a pěknou ženu. Asi jsem dost samolibý a dělá mi dobře pocit, že si za peníze dokážu koupit i takovouto pozornost.
Marek: Možná ano, možná ne. Je to celkem zajímavý pojem. Ale ano, měl jsem podobný vztah s jednou dívkou, které jsem za její společnost prakticky dával všechno.
Dost lidí sugar babes považuje za prostitutky. Vidíte v tom rozdíl, nebo to máte stejně?
Jan: Nepovažuju ji za prostitutku, mám ji rád, záleží mi na ní. Lidé jsou ale závistiví a asi se jim nelíbí, že mám u sebe tak mladou, hezkou dívku. A naopak jim na ní vadí, že si toho tak mladá žena může tolik dovolit a kdeco zažít.
Marek: Ne, nepokládám ji za prostitutku. Nebyla taková, měla jen mě. Teda aspoň doufám. A rozdíl v tom podle mě je. Já jsem jí dával jen to, co chtěla, resp. potřebovala. Byla zaměstnaná a studovala, takže si nějaké peníze vydělávala i sama.
Za malé peníze můžu trávit čas s krásnou, mladou a inteligentní ženskou.
Z čeho všeho se skládala kompenzace?
