Vědci využili přirozeného pohybu tuleňů.
V Antarktidě se od 70. let sporadicky objevují obrovské díry v ledové mase. Dlouho se nevědělo, co je způsobuje. Vědci nyní po letech zřejmě přišli s odpovědí. Asistovali jim netradiční pomocníci – tuleni se speciálními anténkami na hlavě.
Do výzkumu vzniku tzv. polynií se podle webu LiveScience pustili vědci z Washingtonské univerzity poté, co se polynie známá jako Muad Rise roztáhla ke konci roku 2017 do velikosti zhruba 800 tisíc kilometrů čtverečních. To je více než dvojnásobná rozloha Německa a zhruba desetinásobná rozloha České republiky.
Aby vědci neprobádaný jev rozlouskli, využili nejen robotických přístrojů, ale i přirozeného pohybu tuleňů ve vodě. Díky tomu se jim podařilo zmapovat prostředí v okolí polynie. Tuleňům prý antény na hlavách nijak v přirozeném pohybu nebránily. Výsledkem výzkumu je teorie, že za dírami v antarktickém ledu stojí bouře a sůl.
Polynie se prý formují jako následek krátkodobých nepříznivých změn počasí. I proto se opravdu velké polynie objevují skokově. Vědci zaznamenali jejich výskyt v letech 1974, 1975, 1976 a poslední začala vznikat v roce 2016. Klimatické podmínky tehdy způsobily větší salinitu oceánu, která v kombinaci s neobvykle rozsáhlými bouřemi zapříčinila pronikání teplé spodní vody na povrch. V důsledku toho zřejmě došlo k roztání ledu a vzniku polynie.
Problém vědci vidí v tom, že tyto vody pronikající na povrch jsou bohaté na uhlík, který uvolňují tlející těla podmořských živočichů. Kvůli tomuto faktu by polynie mohly přispívat ke klimatickým změnám. Zda tomu tak je a do jaké míry, musí vědci teprve zjistit. Momentálně nemají dostatek dat.
