Nová studie zjistila, že neandertálci se rádi odreagovávali konzumací psychoaktivních drog.
Důkazy o tom, že pravěcí lidé užívali drogy, přinesl nález pramenu lidských vlasů z doby bronzové na pohřebišti na španělské Menorce, konkrétně v jeskyni Es Càrritx. Jejich analýza odhalila přítomnost psychoaktivních alkaloidů pocházejících z rostlin.
Durman s atropinem nebo chvojník s efedrinem
Jeskyně Es Carritx, kde se zbytky lidských vlasů našly, byla poprvé osídlena asi před 3 600 lety a nacházela se v ní komora používaná jako pohřebiště. Podle dřívějších studií bylo v této komoře pohřbeno asi 210 jedinců. Některé vlasy zde pohřbených lidí byly obarvené na červeno a vložené do dřevěných a rohovinových zdobených nádob. Vědci je našli v samostatné uzavřené komoře.
Analýzou těchto vlasů vědci zjistili, že mezi rostliny, které pravěcí lidé užívali, patřil například durman obecný, blín bílý nebo mandragora podzimní. Ty obsahují skopolamin a atropin způsobující halucinace, vzrušení a přechodné psychické změny. Další užívanou rostlinou byl chvojník křehký. Ten pro změnu obsahuje alkaloid jménem efedrin – stimulant, který se později začal používat na výrobu pervitinu.
„Zajímavé je, že tyto psychoaktivní látky nejsou vhodné ke zmírnění bolesti spojené s těžkými paleopatologickými stavy doloženými u populace pohřbené v jeskyni Es Carritx, jako jsou periapikální abscesy, těžké zubní kazy a artropatie,“ uvedli autoři studie. Drogy mohly být podle vědců používány jako součást rituálních obřadů. Užití drog vyžadovalo podle vědců specializované znalosti. Těmi obvykle disponovali šamani, kteří byli schopni vedlejší účinky rostlinných drog ovládat.
Na nádobách, v nichž se pozůstatky našly, byly nakresleny soustředěné kruhy. Podle vědců by mohly znázorňovat oči a symbolizovat vnitřní vidění související se změněným stavem vědomí, které vyvolávaly právě drogy.
Podle nich jsou tyto nálezy prvním přímým důkazem užívání drog v Evropě v dávných dobách. Předchozí důkazy o pravěkém užívání drog v Evropě byly založeny spíše na nepřímých důkazech – nálezu opiových alkaloidů v nádobách z doby bronzové nebo uměleckých vyobrazeních rostlin obsahujících psychedelické látky.