O práci, jejích tetováních i o budoucnosti s umělou inteligencí s Nikol Kalašovou. „Fotografové mi vždycky říkají, proč to nemám, že bych si tam mohla hrozně vydělat,“ říká na téma OnlyFans.
Na instagramu je známá pod přezdívkou tristis009, má 73 tisíc sledujících a dalších 15 tisíc fanoušků na facebooku. V roce 2022 pak vyhrála titul miss tattoo. Spolupracovala s řadou známých fotografů a fotografek a kvůli práci jezdí i do zahraničí. Jak se vlastně ke kariéře fotomodelky dostala a jaká úskalí taková práce zahrnuje? Na to a další věci jsme si nedávno sedli s Nikol, jejíž otevřenost a upřímnost byly během rozhovoru mnohdy odzbrojující.
V kolika letech ses vlastně k fotomodelingu dostala a jaké byly tvé začátky?
Šla jsem na svůj první casting v 16 letech. Můj přítel byl tehdy fotomodel, a jak jsem to viděla u něho, přišlo mi to zajímavé. Taky mi přátelé říkali, že jsem hezká, že to mám zkusit. Ale na začátku mě od toho moji rodiče odrazovali, protože brali, že studium je důležitější než focení. A tak vznikla taková další věc, protože když mi někdo řekne, ať něco neudělám, tak přesně to udělám. Takže jsem šla na ten casting a začala jsem fotit.
Ty se soustředíš především na akty a polonahé fotky. Čím to, že tě baví právě tenhle typ focení?
Pravděpodobně to bude tím, že nahé tělo nevnímám jako něco erotického, ale že je to součást každého z nás a není důvod se za něj stydět. Moc ráda si i prohlížím aktové fotografie jiných lidí. Takové fotky mě baví více než oblečené. Líbí se mi vyjádření umění skrze tělo.
Můžeš trochu popsat ten proces, jak takové focení probíhá?
V ideálním případě se vše domluví předem, ať se to neprotahuje. Fotograf mi napíše, co chce nafotit a do jakého termínu, co konkrétně si představuje za lokaci apod. a zároveň i honorář. Hlavní však je, aby to probíhalo v přátelském duchu.
Odmítl ti někdy fotograf zaplatit?
Jo, to ještě souvisí s těmi začátky. Během jednoho focení na mě fotograf vyjel. Přitlačil mě na zeď a chtěl po mně něco, co já jsem nechtěla. Takže jsem ho odstrčila, ať mi dá pokoj, a on mi na to řekl OK, tak v tom případě nedostaneš fotky ani zaplaceno. Tak jsem mu řekla fajn, tak já odcházím. Čili to jsou takové nepříjemnosti, co se můžou stát.
Zároveň teď, jak začal instagram a tahle éra OnlyFans a podobně, tak s prominutím každá druhá holka si myslí, že je fotomodelka a že fotí, ale většinou si za to nenechá zaplatit. Což zase komplikuje moji práci, protože když mi někdo nabídne nějaké focení a já si řeknu o honorář a tomu člověku se to nelíbí, začne argumentovat tím, že někdo jiný to udělá zadarmo. Takže ty holky by si měly uvědomit, že když už se tím chtějí živit, měly by si říkat o honoráře, ať mají samy nějakou svoji hodnotu a taky nesnižují hodnotu ostatních.
Stalo se třeba někdy něco, po čem by sis řekla, že tohle dál dělat nechceš?
Hele, nestalo se to úplně na začátku, ale až asi okolo mých 21, možná 22 let. To bylo něco, co bylo teda hodně nepříjemné. Vlastně nevím, jestli to říct, ale… Asi všichni víme, k čemu dochází tady v těchto branžích, a přesně to se mi stalo, že mě jeden fotograf znásilnil, a tak jsem si říkala, jestli s tím skoncovat, nebo ne. Nakonec jsem se nějak přes to přenesla a pokračuju dál.
V tuto chvíli pozastavuji záznam a ptám se Nikol, jestli je v pořádku, jestli chce v rozhovoru pokračovat a jestli souhlasí s tím, že se jí zeptám, co se dělo v návaznosti na tento incident. Souhlasí a po chvilce dalšího ujišťování, že se cítí komfortně o tom mluvit, pokračujeme.
Jak jsi to řešila?
Bohužel jsem s tím neudělala vůbec nic, protože jsem byla ještě mladá a styděla jsem se za to, že se to stalo. Ale kdybych to mohla vrátit, tak bych šla na policii a byla bych ráda, kdyby tento člověk byl za to nějakým způsobem potrestaný. Takže to je takový trošku apel na ostatní lidi, kterým by se stalo něco podobného, ať se nestydí a jdou to nějak řešit.
Takže nebyl nikdy potrestán?
Ne.
To byl poměrně silný úvod, za který ti děkuji. Nenavazuje se na to lehce, nicméně pojďme se na to zkusit podívat z opačné strany. Máš i nějaký krásný zážitek, který jsi získala právě díky modelingu?
Hele, popravdě, já to celé nakonec beru pozitivně, protože pořád poznávám nějaké zajímavé lidi, ať už jsou to fotografové, fotografky, modelky a modelové, ale nevím. Asi je na tom zajímavé i to, že mě pak lidé poznávají třeba na ulici a jsou rádi, že se se mnou můžou vyfotit, trošku se mnou pokecat, takže to je na tom to hezké.
Máš třeba i nějakého oblíbeného fotografa či fotografku, se kterým/kterou ráda spolupracuješ?
Tak třeba Lukáše Boulera nebo Ladislava Mercanta. Jako je jich hodně, ale tihle mi přijdou zajímaví jak svou tvorbou, tak i tím, že jsou to velice dobří lidé. Jsou to umělci, kteří dokáží z mála vytáhnout maximum. Tam, kde by někdo jiný neviděl vhodné místo pro focení, oni udělají nádherné výsledné fotografie. Navíc jejich fotky mají nápad a jiskru. Sami se přesvědčte a koukněte se na jejich tvorbu.
Pamatuji si správně, že jsi byla i u Tomáše Třeštíka na balkóně? Jak se stalo tohle?
Tom mě sám oslovil skrze sociální síť s nabídkou focení a já ji přijala. Při prvním focení jsme si sedli a ozval se mi poté ještě kvůli dalšímu focení a natáčení videa.
Asi bychom měli zmínit, že ty máš hodně tetování. Souvisí to s modelingem, nebo bys do kérek šla, i kdybys dělala v životě něco jiného?
Tak tady bude asi zase úplně jiná odpověď, než jsi čekal. Tetování mám kvůli tomu, že mám jizvu na břiše a chtěla jsem ji nějak překrýt, takže jsem si tam nechala udělat tetování.
Nikol se mi později svěřila, že jizva vlastně není jedna, ale má jich více přes celé břicho kvůli několika operacím v rámci Crohnovy choroby, kterou trpí od svých 18 let. Bylo jí odebráno celé tlusté střevo a pár měsíců měla i umělý vývod.
Od toho to pak pokračovalo dál, protože se mi to zalíbilo. Ale v plánu to původně nebylo a vlastně jsem si i myslela, že tím skončím s focením, protože v té době to nebylo nějak v kurzu, ale naopak se to celé otočilo a teď modelky, co mají tetování, jsou většinou žádanější než ty bez tetování.
A víš, kolik tetování máš tedy celkem na těle?
Nikol si vyhrnuje rukáv, aby mi ukázala, jak má mezi jednotlivými kérkami zároveň vytetovanou spoustu teček.
(smích) Mám počítat každou zvlášť?
A bez nich víš?
Ne, nevím vůbec. Já vždycky říkám, že to může být, já nevím, 85 procent těla, možná trochu víc.
No a prozradíš, kde to bolelo nejvíc?
Myslím si, že nejvíce bolela dlaň. Asi protože tam je hodně těch nervových zakončení a zároveň se tam musí jít hodně do hloubky, aby vydržela barva.
Jaké tetování sis nechala dělat naposledy?
Ty tečky. Doplňujeme je postupně.
Líbí se ti, když má někdo pokryto inkoustem 100 procent těla? Šla bys do něčeho podobného?
Nějakým způsobem to obdivuji, takže jo, líbí se mi to. Není to něco, čeho bych asi já chtěla úplně docílit, ale je to zajímavé.
Na kolika procentech se tedy plánuješ zastavit?
Já bych ti ráda řekla nějaká možná procenta, ale já mám pocit, že nikdy nevím dopředu, jak to dopadne. Takže možná teďka říkám, že nechci 100 procent, ale je klidně možný, že to bude těch 100.
A co třeba další modifikace těla, mám na mysli i nějaké extrémy jako rohy či useknutý nos. Šla bys někdy do něčeho takového ty sama?
Je to každého věc, když někdo chce, ať do toho jde. Pokud to teda nezasahuje nějak do zdraví toho člověka. Mně přišlo zajímavé akorát, ono to ale zase souvisí spíš s tetováním, potetované bělmo. Ale to už je dost hardcore, i kvůli zdravotním rizikům, protože můžeš oslepnout. Jinak ale nemám zájem o podobné modifikace.
Co přítel, jak tě vlastně podporuje on ve tvé kariéře modelky? Kromě toho, že ti jako profesionální tatér dělá právě ty kérky.
Tak už když jsme spolu začali, tak já jsem fotila a rovnou jsem mu řekla, že moji bývalí partneři s tím měli problém a že bych nechtěla, aby to dopadlo stejně. On mi na to řekl, že to takhle určitě nebude, že mě bude podporovat, a to se přesně stalo.
Takže žádné hádky nebo spory kvůli focení?
Tak každý je nějakým způsobem žárlivý, takže i tady bylo pár sporů, ale všechno jsme si vždycky vyříkali a jsme v pohodě. Tohle je důležitá věc, komunikace mezi lidmi.
A jak to bere rodina? Co říká na tetování a co říká na dráhu modelky?
Jak jsem říkala, ze začátku to byla věc, od které mě odrazovali. Ale potom pochopili, že zvládnu dělat školu i tuhle práci, a už jim to vůbec nevadilo, naopak mě taky začali podporovat. A ještě k tomu, jaké fotky vlastně fotím – akty a polonahé fotky. My to od začátku máme v rodině tak, že už jako dítě jsem se chodila opalovat nahoře bez, což dělám doteď, takže tohle máme v rodině takové trošku otevřenější. Neřešíme tu nahotu tak jako možná ostatní. Čili o to přirozenější je to i pro ně, když fotím podobné věci.
Tetování na druhou stranu, to byl větší oříšek pro ně, aby to skousli. Pokaždé, když jsem měla nové tetování, tak mě máma prosila, abych si už nic dalšího nedělala. I na Vánoce to bylo často její jediné přání. No bohužel jsem jí to nikdy nesplnila.
A vnímáš to tak, že jsi úspěšná? A vidí to tak i tví rodiče?
Hmm, já jsem velice sebekritická, ale jo, myslím si, že jsem to dotáhla už daleko, a jsem na sebe nějakým způsobem hrdá. A myslím si, že i oni.
V dnešní době se dá na internetu prezentovat různými způsoby. Jedním takovým je například streamování. Neuvažovala jsi třeba o této cestě?
Popravdě vůbec ne. Neláká mě to a spíš se dívám směry, kde bych naopak vypadla z dohledu, ve smyslu, že netoužím po větším zviditelnění, ale spíše po posílení těch oblastí, kterým už se věnuji. Netoužím dělat to, co dělá skoro každý.
Navazující otázka, protože další způsob, který mi připadá blízký, je právě OnlyFans, které jsme již nakousli. Je tohle něco, nad čím jsi už přemýšlela?
Nad tím uvažuji asi už tři roky, ale doteď jsem se nedostala k tomu, abych si to založila.
A znáš třeba někoho ve svém okolí, kdo by se tím živil a zkoušel tě k tomu zlákat, případně máš v tomhle směru nějakou inspiraci?
Právě fotografové, se kterými fotím, mi vždycky říkají, proč to nemám, že bych si tam mohla hrozně vydělat. A fakt už několikrát jsem některému fotografovi slíbila, že si to teda založím, ale pak se nad tím pokaždé zamyslím a nechce se mi do toho, protože mi vadí právě to, jak je to více spojené s komunikací s těmi lidmi. S těmi chlapy, kteří by po mně chtěli ty fotky. Ještě kdybych je pro ně měla dělat sama třeba doma.
Takže to není kvůli tomu, že by ses bála ztráty určité intimity?
To asi ne. Ale nevylučuji, že si ho v budoucnu opravdu nezaložím. Nicméně necítím, že by tohle byl teď směr, kterým se ubírat.
Ty jsi to sama do jisté míry nakousla. S touhle prací se do nějaké míry pojí i nechtěná pozornost od určitých lidí. Mám na mysli posílání dickpiců, stalkování apod. Jaké máš s tímto zkušenosti?
Popravdě, já jsem docela ignorant. Takže když mi někdo píše a já toho člověka neznám, a ještě navíc mi píše nějaké hloupé věci, tak si to sice přečtu, ale nereaguji na to. To je takové moje řešení téhle věci. Někdy se nad tím ještě pobavíme, když to ukážu dalším přátelům, aby všichni věděli, když mi někdo píše nějaké zajímavé věci.
Stalking asi úplně ne. Maximálně mi lidi píšou, že mě někde viděli, ale to neberu jako stalking. Teď si tedy vzpomínám na jeden takový nepříjemný zážitek, kdy mi nějaký kluk posílal dickpicy a já si z toho udělala srandu a zasdílela jsem to k sobě na instagram s tím, že jsme tam překreslili nějakou okurku přes ten obrázek. On mi na to napsal, že to je super sranda, jestli mi můžou svoje fotky poslat i jeho kámoši. Já to dál neřešila a zablokovala si ho, jenže on si založil další účet a psal mi znovu a znovu. A potom mi začali psát lidi na facebooku, na e-mail i právě na instagramu a posílali mi, jak si honí a tyto věci, a zjistila jsem, že jsem na nějaké erotické seznamce. On mi tam udělal účet, protože se mi chtěl nějak pomstít, že jsem zasdílela ten jeho obrázek. Tak jsem to šla oznámit na policii, no a skončilo to tak, že oni vlastně nic nevyřešili.
Jako že s tím nedokázali nic udělat?
Oni řekli, že toho člověka najdou, ale nakonec ho nenašli. Takže já pak akorát napsala na tu seznamku, ať stáhnou ten inzerát, že to nejsem já, což potom udělali. Vtipné na tom bylo, že mi pak psal nějaký další kluk, že by si to se mnou chtěl rozdat, že viděl ten můj inzerát a že mě zná, protože mě viděl venčit psíky i s přítelem. A já na to, že to nebyl můj inzerát, že to byl fake. No a on, že to je hrozná škoda, že je náš soused. Takže i potom, co jsem mu to vysvětlila, tak mi ještě psal, že to je škoda…
Dívala ses, jestli někde nejsi stále na takových stránkách?
Občas mi někdo napíše z lidí, co mě sledují, že našli nějaký můj účet někde jinde, tak já se vždycky podívám, pak to začnu nahlašovat, ale jinak to moc nehlídám. Stejně s tím nic moc neudělám.
Dobře, tak to zase trochu odlehčíme. Ty jsi na fotkách a reelskách často obklopená pejsky a ve svém domově zase pro změnu kytičkami. Máš hodně blízko ke zvířatům a přírodě obecně?
Jojo, určitě.
Blíž než k lidem?
To si myslím, že ne. Dřív jsem měla za to, že ano, ale pak jsem zjistila, že mám naopak lidi až moc ráda, takže spíš mi z nich je občas smutno. Což je takové zvláštní… Každopádně doma mám tři psy, všichni jsou adoptovaní z útulku, pak mám teda i hodně kytek, které nejsou adoptované. A ještě k těm lidem, tak chodívám vařit pro lidi, kteří jsou bez domova.
To byl přesně můj další dotaz. Jestli bys mi mohla říct něco málo ke svým vedlejším aktivitám a charitativním činnostem.
Tak hlavní je tedy to vaření, kdy spolupracuji se spolkem Food Not Bombs, kdy například pořádáme koncerty a vybíráme z nich peníze, za které pak nakupujeme jídlo. Je to neplacená skupina, jsme tam povětšinou přátelé. V Praze máme dvě místa, kam se lidi za námi můžou přijít najíst, náměstí Winstona Churchilla a holešovické nádraží. Zároveň chodím očkovat psy od lidí v nouzi s organizací Psí život, což je taky skvělý spolek.
Taky jsi mi přinesla kalendář, povíš něco k němu?
To je kalendář, který už dělám vlastně pátým rokem. Začalo to, když jsem si adoptovala svého prvního psa a zjistila, jaké poměry panují v tom útulku, odkud je. Tehdy jsem si řekla, že chci nějak pomoct. Protože mi lidi neustále psali, jestli mám nějaké to OnlyFans nebo jestli neprodávám nějaké svoje nahé fotky, že by za to zaplatili. Tak mi došlo, že můžu udělat kalendář, kde budou moje polonahé fotky, lidi si ho koupí a já pak můžu výtěžek věnovat na útulek.
A další merch?
Jo, měla jsem trička, mikiny, čepice a ponožky. Tohle na rozdíl od kalendáře chci prodávat celoročně, chystá se i nějaký nový design a tak.
Vy jste s partnerem zároveň oba vegani, jak vlastně přišlo tohle?
Ano, jsem veganka už 16 let. Začalo to někdy v mých 17, moje rodina, respektive babička, totiž chovala králíky a já viděla, jak je zabíjí. Tehdy mi začalo docházet, že mi to vadí. Pak jsem to maso nechtěla jíst a spojila jsem si s tím, že nechci jíst ani krávy, protože je pokaždé musí někdo zabít. Přítel je taky vegan, kratší dobu než já, ale byl už předtím, než jsme spolu začali chodit.
Projevuje se nějak tvůj aktivismus i v této oblasti?
Teď naposledy jsme byli na protestu v kravíně. Snažíme se být trochu aktivní, takže nejenže nejíme maso a mléčné výrobky a podobně, ale jít i touhle cestou.
Máš teď nějaký budoucí projekt, se kterým by ses chtěla svěřit?
Asi nic konkrétního, domlouvám se na jednom charitativním focení, ale to ještě není hotové. Já si totiž přes zimu dávám takovou menší pauzu, abych si za ten celý rok oddychla.
Ještě by mě zajímalo, s nástupem umělé inteligence se hodně řeší, kdy a která povolání by mohla nahradit. Na instagramu se v poslední době taky objevuje spousta influencerek, které jsou dílem právě AI a nejsou ve skutečnosti pravé. Jaký na to máš názor?
Nějak jsem se nad tím více nezamýšlela, doufám, že lidi pořád více zajímají reálné postavy než uměle vytvořené. Nicméně já mám hrozně ráda roboty, takže já se toho zase tolik nebojím, naopak jsem pro nějaký pokrok.
Dokážeš si představit, že by ti třeba nějak usnadnila práci?
Kdybych například teoreticky založila to OnlyFans, tak za mě může nějaký robot odpovídat těm lidem, tohle už existuje. Ale sama nevím, jestli bych toho chtěla využít.
Kdyby v budoucnu byla možnost nechat se za peníze naskenovat, aby AI nebo někdo jiný generoval tvé fotky a ty jsi pouze brala pasivně příjem, šla bys do toho?
To je docela zajímavá myšlenka, ale ne. Stále to beru tak, že já chci dělat svoji práci, a ne aby to za mě dělal někdo jiný. Nebylo by to skutečné. Pro mě je to občas zároveň i oddech, možnost poznat nové lidi a taky mě to udržuje v nějaké kondici.
Což mě přivádí na moji závěrečnou otázku. Jak se vlastně udržuješ takhle fit, chodíš třeba cvičit?
Nemám ráda chození do fitka a tak, takže to, co mě udržuje v kondici, je ta moje veganská strava plus fakt, že mám tři psy a musím s nimi každý den chodit na dlouhé procházky.
