Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Na střední škole absolvoval povinnou praxi v továrně, kde si uvědomil, že klasická práce pro něj nebude. Dnes žije sám v pronájmu a jako realitní makléř už přemýšlí o vlastním bydlení a investicích.
„Podnikatel, makléř, realiťák.“ Takto si z něj na střední škole dělali legraci spolužáci, když jim řekl, že se chce věnovat realitám. Zatímco oni chodili na povinnou praxi či brigády a přemýšleli, co budou dělat po škole, on už během vyučování řešil klienty, prohlídky a podpisy smluv.
Jakub Chovanec dnes působí jako realitní makléř v trnavské kanceláři Andel & Zachar. První obchod uzavřel v 18 letech a na provizi vydělal v přepočtu asi 36 tisíc korun. Dnes už má za sebou i obchod se čtvrtmilionovou provizí a pracuje na developerském projektu s více než 200 pozemky ve Vysokých Tatrách.
V tomto článku se dozvíš:
Zda měl měsíc, kdy jako realitní makléř nevydělal ani korunu.
Kolik dokáže vydělat v nejlepším měsíci.
Jak zvládal kombinovat školu a práci.
Jak se vyrovnává s pochybnostmi o svém věku.
Kolik se dá v realitách vydělat a na čem závisí příjem.
Když začal vydělávat první větší peníze, přiznává, že přirozeně přišlo i pokušení začít je utrácet. „Byla období, kdy jsem si až tak neuvědomoval, kolik utrácím. Když začaly chodit peníze na účet, prostě jsem si dopřál a utrácel bez většího přemýšlení. Pak jsem se podíval na účet a řekl si, že sice jsem dobře vydělal, ale zároveň jsem i dost utratil,“ říká pro Refresher.
Většinu financí se snaží vracet zpět do byznysu a dnes přemýšlí i nad tím, kdy si koupí první investiční nemovitost.
Pokud tě baví naše tvorba a chceš nás podpořit, přidej se do Refresher Clubu a užívej si kromě přístupu k prémiovému obsahu i benefity.
Kolikrát jsi už slyšel něco ve stylu: „Jsi ještě mladý, co můžeš vědět o nemovitostech?“ Četla jsem si pár komentářů pod tvými videi, hlavně na Facebooku. Píšou ti, že určitě prodáváš nemovitosti akorát tak v Monopoly... Ano, na Facebooku je to někdy celkem výživné. Lidé tam píšou různé komentáře, ale nepozastavuji se nad tím. Chápu, že mi někdo kvůli věku nemusí věřit a vybere si makléře, který je na trhu déle.
Stojí však za mnou realitní kancelář s dlouholetými zkušenostmi a hlavně výsledky. Jsem mladý, ale když přijdu na schůzku a vím, o čem mluvím, a dokážu klientovi najít řešení jeho problému, tak ten věk už podle mě není až tak podstatný. Pamatuji si, jak jsem se extrémně připravoval na svou první zakázku, aby mě nic nepřekvapilo.
Nepíší ti také nějací realitní makléři, kteří tvou práci zpochybňují?
Přidej se do Refresher Clubu
Co se dozvíš po odemknutí?
Zda měl měsíc, kdy jako realitní makléř nevydělal ani korunu.
Jak zvládal kombinovat školu a práci.
Jak se vyrovnává s pochybnostmi o svém věku.
Kolik se dá v realitách vydělat a na čem závisí příjem.
Jednou mi zavolal jeden realitní makléř s tím, že měl teoreticky klienta pro nějakou mou nemovitost. Bavili jsme se, on si mě našel, samozřejmě, na Instagramu a říká, že tak mladého by nikdy v životě nevzal do své kanceláře. Tehdy mi bylo 18 let. Jinak negativní zkušenosti nemám.
Měl jsi ještě nějaké brigády, než jsi začal dělat realitního makléře?
První peníze jsem vydělal pěstováním brambor. Vysadil jsem je na poli, které měl můj strýc, a pak jsem je prodával. Byla to vlastně má první pracovní zkušenost.
Později jsem začal pomáhat otci na stavbě. Tam jsem si vydělal další peníze a zároveň jsem se dostal blíže k samotné výstavbě nemovitostí. Vidět, jak se něco postaví od základů až po hotový dům, mě začalo bavit a postupně mě reality začaly zajímat ještě více.
A kolik sis vydělával na těchto brigádách?
Zemědělství bylo vždy spíše jednorázově, většinou něco kolem 20 tisíc korun. Bylo za tím ale extrémně mnoho práce a dřiny na to, co z toho člověk na konci měl.
Na stavbách to už bylo trochu jiné, tam jsem si dokázal vydělat přibližně 12 tisíc měsíčně, což bylo tehdy pro mě úplně v pohodě. Hlavně jsem to ale bral jako zkušenost, chtěl jsem se naučit, jak celý proces funguje, a vidět tu práci i z praktické stránky.
První větší peníze jsem začal vydělávat ještě během střední školy, ale už jako realitní makléř. Z úplně prvního prodeje jsem vydělal na provizi 36 tisíc korun v 18 letech. Tehdy to pro mě bylo něco neuvěřitelného, že si ještě během střední školy dokážu vydělat více než má učitelka. Dnes tu sumu vnímám jako menší provizi, ale tehdy jsem si řekl: „Wow, toto se opravdu dá?“
Pamatuješ si na moment, kdy ti přišla první provize? Co sis tehdy pomyslel?
Pamatuji si to velmi dobře. Na celý den jsem si musel vyřídit omluvenku do školy. Vyřídili jsme celý obchod, ověřovali smlouvy, podepisovali kupní smlouvy a následně se všechno podávalo na katastr.
Potom přišla faktura a majitelé zaplatili provizi. A já jsem pak přišel do školy s tím, že jsem měl v ruce vyřízenou kupní smlouvu a za sebou svůj první realitní obchod. To byl asi první moment, kdy jsem si řekl, že toto může být moje cesta.
Zdroj: archiv respondenta Jakuba/se svolením
Jak to tehdy vnímali tvoji rodiče? Musel jsi je nějak přesvědčovat, aby ti psali omluvenky do školy?
Rodiče to brali fajn, i když jsem jim to nejprve musel nějak vysvětlit. Pak to už brali v pohodě. Ale nechtěl jsem stále chodit za mámou, aby mi psala omluvenky, tak jsem měl vlastně takovou svou „pracovní mámu“. Soničku u nás v kanceláři. Ta mi vždy pomáhala s omluvenkami, když jsem potřeboval jít ze školy na nějaké setkání nebo něco vyřídit.
Co tě na realitním byznysu zaujalo natolik, že ses rozhodl, že se mu chceš věnovat ještě během střední školy?
Když jsem chodil na střední školu, postupně jsem si začal uvědomovat, že mi vůbec nevyhovuje práce ve fabrice. Měl jsem tam povinnou praxi a postupně se mi chození do fabriky úplně znechutilo.
Bylo tam mnoho lidí, kteří mě buzerovali nebo nebyli příjemní, a nejvíc mi vadil ten stereotyp. Každý den přijít, pípnut si a dělat stále to stejné. Když jsem nepřišel nebo něco neudělal, hned byl problém.
Začal jsem proto hledat možnosti, co by mě mohlo bavit. Právě tehdy na mě vyskočil podcast s Artomem Saykinem a později mi začal vyskakovat i Ryan Serhant z Ameriky. Byli to dva lidé, kteří mě v tomto směru nejvíce inspirovali a díky nim jsem si řekl, že bych se chtěl věnovat realitám.
Reality jsem však vnímal už i předtím, protože otec pronajímal nějaké nemovitosti, takže jsem k nim měl určitý vztah i přes něj. Všechno mi tak postupně začalo zapadat do sebe a řekl jsem si, že do toho půjdu.
Jak vypadá realita dnes? Jak se ty provize postupně vyvíjejí?
Je to velmi individuální. Zažil jsem například obchod, při kterém byla provize asi 260 tisíc korun. Tehdy si člověk opravdu uvědomí, jaké možnosti reality nabízejí.
Ale zároveň bych mladým lidem řekl, aby nečekali, že přijdou do realit a okamžitě začnou vydělávat statisíce. Tak to nefunguje. Je třeba si vybudovat akvizici, klienty, jméno a systém.
V realitách podle mě není pevný strop. Pokud však děláš vše sám, stropem se může stát tvůj čas. Jsou i zakázky, které ti můžou vydělat na celý rok. Čeká mě projekt s více než 200 pozemky ve Vysokých Tatrách. U tomto projektu se bavíme o přibližně 10 milionech eur (240 milionů korun) v hodnotě pozemků. Z pohledu makléře jsou tedy zajímavé i samotné provize, ale zároveň je to obrovská zodpovědnost.
Dokážeš už dnes říct, kolik by ti takový projekt mohl vydělat na provizích?
Standardně realitní kanceláře fungují na procentuální provizi z každého prodaného pozemku. Výsledný zisk tedy vždy závisí především na tom, kolik pozemků se reálně podaří prodat. Potenciál je tam určitě velký, ale beru to spíše jako dlouhodobější projekt než jako jednorázový zisk.
V čem byl podle tebe největší rozdíl mezi tebou a spolužáky?
Zatímco mnoho z nich po škole ještě nevědělo, co dál, já už měl rozběhnutou práci, klienty a příjem. Někteří šli na vysokou školu, jiní do fabriky nebo do zahraničí.
Já jsem si však řekl, že nechci jít cestou, kterou jsem už znal z praxe a která mě nebavila. Nevěděl jsem, jestli mi reality vyjdou. Ale věděl jsem, že pokud to nezkusím, nikdy to nezjistím.
A jak vlastně vypadalo tvé běžné fungování ve škole, když jsi už vedle ní dělal reality?
Normálně jsem seděl na vyučování, ale zároveň jsem věděl, že mi může kdykoli zavolat klient. Když jsem měl telefonát, musel jsem se nějak vytratit na chodbu nebo na WC, abych ten hovor mohl vyřídit.
Často jsem seděl na hodině a v hlavě měl, že ještě musím zavolat tomu klientovi, tamtomu poslat smlouvu a ještě vyřídit prohlídku. Nebylo to úplně jednoduché skloubit. A když jsem s nimi na té chodbě volal, vypínal jsem mikrofon, když začalo zvonit, aby nevěděli, že jsem ve škole. (smích)
Když jsi začal jako mladý vydělávat první větší peníze, co jsi s nimi dělal?
Vždy jsem byl vychováván spíše v takové staré škole. Mám starší rodiče, vedli mě k tomu, abych si peněz vážil a nerozhazoval je.
Samozřejmě, když začaly chodit první větší peníze, měl jsem i já období, kdy jsem přemýšlel nad tím, že si něco dopřeju. Měl jsem například představu, že bych investoval do akcií nebo kryptoměn, ale postupně jsem od toho ustoupil. Řekl jsem si, že pro mě je momentálně nejlepší investice zpět do byznysu.
Čili když ti přijde na účet větší suma, první myšlenka není, co si koupíš, ale spíše jak vyděláš další peníze?
Přesně. Větší část se snažím dávat zpět do byznysu, protože čím více do něj investuju, tím větší potenciál mám vydělat víc.
Zbytek si odkládám bokem. Ať už na první investiční nemovitost, rekonstrukce nebo nové příležitosti. Snažím se to mít rozdělené tak, abych všechno neutratil a zároveň si mohl i dopřát.
Zdroj: archiv respondenta Jakuba/se svolením
A zažil jsi už i opačnou stránku realit? Že přišel měsíc, kdy jsi nevydělal vůbec nic?
Ano, samozřejmě. Hlavně zpočátku jsou i takové měsíce, kdy člověk nevydělá téměř nic nebo vůbec nic. Časem, když to děláš dobře, buduješ si jméno, kontakty a přibývají ti doporučení, začne se to na sebe postupně nabalovat a ty výsledky jsou potom stabilnější.
Máš už svou vlastní nemovitost?
Zatím ne, ale už se něco plánuje a postupně rýsuje. Momentálně se chci s jedním společníkem pustit hlavně do výstavby domů na klíč pro rodiny, kde s tím už začínáme. Zároveň mám v plánu, že v průběhu příštího roku, kdy mi bude 20, bych už rád koupil svou první nemovitost na rekonstrukci a následný prodej.
Kdybys dnes začínal úplně od nuly a chtěl si koupit například byt za čtyři miliony, jak rychle bys zvládl našetřit peníze na vlastní zdroje?
Myslím si, že kdybychom brali takový byt a financoval bych ho deseti procenty vlastních peněz a zbytek by dofinancovala banka, těch deset procent bych mohl dát dohromady za nějaké tři až čtyři měsíce.
