TikTokem se šíří nový trend. Mladí lidé si přiznávají, že zatímco dřív měli desítky koníčků, teď přijdou po práci nebo škole domů a doomscrollují. A mají toho dost.
Celé hnutí odstartovala jedna věta ve virálním videu:
„Vyjmenuj mi svoje tři koníčky, které nesouvisí s konzumací obsahu.“
Uživatelé a uživatelky v komentářích si společně začali přiznávat, že zatímco dříve měli záliby a koníčky, díky kterým se něco učili, nyní tráví hodiny denně konzumací obsahu na telefonu a svých zájmů se úplně vzdali.
Kam se nám vytratily koníčky? A je to vůbec naše chyba?
Koníčky jako status symbol
Někteří tvůrci*tvůrkyně obsahu tvrdí, že v roce 2026 bude status symbol „být offline“. Nejen proto, že v dnešní době je luxus moct si dovolit nebýt neustále na příjmu, ale také proto, že uchovat si záliby dnes vyžaduje velkou dávku disciplíny. V minulosti jsme za status symbol brali materiální věci. Ty ale kvůli konzumnímu obsahu ztrácí na exkluzivitě. To, co je dnes skutečně exkluzivní, je vzdělání, unikátní schopnosti a výjimečná osobnost. Tu si totiž za peníze koupit nemůžeme.
Hot girls have hobbies
Záliby jsou právě to, co nás dělá jedinečnými osobnostmi. Právě proto se objevují videa hlásající například, že „hot girls mají koníčky“. A nemluví o běžných volnočasových aktivitách, jako chození do posilovny. Zejména se vyzdvihují aktivity, které jsou specifické, které nás vzdělávají a díky kterým se z nás stává zajímavý člověk. V době, kdy můžeme jednoduše outsourcovat přemýšlení nebo dokonce kreativní tvorbu přes umělou inteligenci, je čím dál více fascinující potkat se v reálném životě s někým, kdo tuhle pomoc nepotřebuje a rozhodl se, že bude dál trénovat svůj mozek, i když přemýšlení a vlastní tvorba zabere více času než promptování AI.
Proč nás už koníčky nebaví?
Žijeme v neustálém zahlcení obsahem, který nám servíruje dopamin s pomocí algoritmů optimalizovaných tak, abychom ho konzumovali co nejvíce v co nejkratším čase. Algoritmy vidí, jaký obsah se nám líbí, a tak jakmile skončí jedno video, začne druhé, vybrané přesně pro nás. Neustále konzumujeme dopaminovou dietu nachystanou pro nás osobně, přímo na míru.
Nekonečný cyklus odměn nám potom ničí schopnost soustředit se delší dobu na něco, co nám nepřináší okamžité uspokojení. Koníčky vyžadují určitou míru trpělivosti a vůle se zdokonalit v něčem, co nám hned nejde. Místo toho je mnohem jednodušší zvolit si rychlý dopamin ve formě doomscrollingu.
Hobby jako nedostupné zboží
Další potíží je nejspíš i fakt, že koníčky jako takové se rebrandovaly. Jako dospělí si nemůžeme zkusit balet. Musíme se přidat k exkluzivní komunitě trendy pop-up barre konceptu.
Snaha firem o poskytnutí luxusního (a fotogenického) zážitku přichází s finančním břemenem, které může od aktivit odradit mnoho mladých lidí, kteří teprve studují, nebo jsou na začátku kariéry. Dříve nám byly koníčky mnohem dostupnější, a to nejen finančně, ale i fyzicky.
Jako děti jsme dostávali od škol letáky na zápis do kroužků, které provozovaly buď přímo školy hned po výuce, nebo nedaleké volnočasové centrum. Pokud se ale chceme přihlásit k nějaké aktivitě jako dospělí, musíme vyvinout iniciativu a sami si takovou aktivitu najít. Mimo to jsou některé aktivity dospělým téměř nepřístupné. Například sehnat lekce hry na hudební nástroj v dospělém věku není žádná jednoduchá záležitost, pokud si nemůžeš dovolit soukromé lekce.
Jak z toho ven?
A teď to nejzásadnější. Co s tím? Každý problém má (nebo v to alespoň věříme) své řešení. A tak jsme se zamysleli a přišli s následujícími možnostmi. Je jich víc, protože žádná jedna konkrétní nebude nikdy univerzální pro všechny, pokud ale hledáš inspiraci, nebo třeba jen tip, kde začít, jsi na správném místě.
- Vrať se ke kořenům
Zkus se zamyslet nad tím, co jsi rád*a dělal*a v dětství. Jako děti jsme impulsivní a tíhneme k tomu, co nás baví. Pokud tě něco bavilo v dětství, je dost možné, že tě to bude bavit i teď, klidně v pozměněné podobě. Jako bonus, koníčky z dětství ti půjdou lépe, než kdybys začínal*a s něčím úplně novým, a tím pádem tě hned v úvodu neodradí neúspěch.
- „Make shitty art“
Tahle revoluční fráze mi změnila život k lepšímu. Často na sebe klademe až příliš vysoké nároky a myslíme si, že když v něčem nejsme hned nejlepší, nemá cenu se dál snažit.
Každá tvorba je lepší než žádná tvorba. A když je blbá? No a co. Dovol si tvořit špatné umění. Přijmi to, že na začátku nebude všechno perfektní a zlepšíš se dřív, než si to uvědomíš.
- Předplať si kurz
Nejen, že tě finanční stránka donutí jít, i když by se ti zrovna nechtělo. Dá ti taky jeden specifický den a hodinu v týdnu, kdy musíš aktivitu dělat. Navíc pravděpodobně potkáš komunitu lidí se stejnou zálibou, se kterou se budeš vídat na týdenní bázi a najdeš si tak možná i nové kamarády*kamarádky.
- Low-stake koníčky
Zkus si jednoduché koníčky, které ti nahradí scrollování a ostří mozek, ale nepotřebuješ u nich nutně podávat žádné extrémní výkony. Gen Z miluje sudoku, háčkování nebo omalovánky. Alternativně zkus vyměnit doomscrolling na telefonu za hry, které rozvíjí nějaké schopnosti. Kvízy, jazykové aplikace nebo klidně únikové hry. Knowledge is sexy baby!
- Zkus neobvyklé aktivity, které tě někam posunou
Pokud ti přijde, že tě běžné koníčky nudí, zkus je vyměnit za netradiční aktivity, které tě posunou stejným směrem. Pokud třeba chceš nabrat svaly, ale chodit do gymu tě nebaví, můžeš zkusit například závěsnou akrobacii a spojit náročný workout s kreativním vyjádřením. Chceš se vzdělávat, ale nebaví tě self-help knížky? Zkus si přečíst nějaký deepdive na substacku nebo si pustit videoeseje na YouTube.
Netradiční aktivity jsou zábavné ze dvou důvodů. Překvapí tě, naučí tě něco aniž si to uvědomíš, a navíc, dají ti zajímavé téma k hovoru.
