Nejnovější data z rozsáhlého výzkumu PAQ Research a Českého rozhlasu ukazují znepokojivý trend. Symptomy deprese a úzkosti hlásí nejvíce lidí od jara 2020. Aktuálně se s nimi potýká 18 procent dospělých.
Ekonomická past
Duševní zdraví v Česku v posledních dvou letech neurčovaly jen viry, ale především inflace a strach z budoucnosti. Výzkum ukazuje, že klíčovým faktorem není jen samotná výše platu, ale zbytkový příjem, tedy to, co domácnostem zbude po zaplacení všech nutných výdajů.
Lidé s rezervou do 3 000 korun na osobu jsou v extrémním riziku. Zhoršení finanční situace u těchto lidí dopadá na psychiku čtyřikrát až šestkrát silněji než u bohatších vrstev. Jedinou skupinou, která se propadu duševního zdraví vyhnula, jsou domácnosti s příjmy nad 150 procent mediánu.
Ohrožené skupiny: Mladí, ženy a pracující třída
Krize nedopadá na všechny stejně. Nejsilněji zasahuje ty, kteří mají nejméně obranných mechanismů nebo jsou pod největším tlakem povinností.
Jde o mladé dospělé, kteří čelí nejistotě a kumulaci krizí v době, kdy si budují zázemí. Dále také o samoživitelky a samoživitele. Tato skupina dlouhodobě balancuje na hraně chudoby a vyčerpání. Řadí se sem také ženy s dětmi, které hlásí potíže výrazně častěji než muži ve stejné situaci. A na závěr tu máme pracující třídu. Zde došlo k šokujícímu nárůstu, výskyt symptomů je u nich až pětinásobný oproti předpandemickému stavu.
Začarovaný kruh, ze kterého není úniku
Problémem není jen jednorázový výkyv nálady. Celých 11 procent populace reportuje symptomy středně těžké deprese opakovaně. Tím se roztáčí nebezpečná spirála. Zhoršený psychický stav vede k nižší pracovní výkonnosti, což prohlubuje finanční tíseň, která následně dál ničí duševní zdraví.
„Symptomy deprese nebo úzkosti nejsou jen čísla v tabulce. Jsou to probdělé noci, podrážděnost a neschopnost zvládat každodenní aktivity, které se dříve zdály banální,“ zní z výzkumu.
Nárůst hlášených symptomů v dotaznících potvrzují i data z terénu. Ambulance psychiatrů praskají ve švech. Nejde jen o to, že bychom se o duševní zdraví více zajímali (vyšší záchyt), ale o reálný nárůst nemocnosti v populaci. Pokud se nepodaří stabilizovat ekonomickou situaci nejohroženějších rodin, hrozí, že se současná „epidemie úzkosti“ stane novým, bolestivým standardem české společnosti.
