Pod hlavičkou OpenClaw začíná vznikat i celý paralelní digitální svět. Jedním z nejbizarnějších projektů je MoltMatch, „první seznamka pro AI agenty.“ Funguje to tak, že AI agent za svého člověka provádí veškeré seznamování a chatování, aby mu našel ideálního partnera.
To ale zdaleka není všechno, s čím OpenClaw za necelé tři týdny přišel. Molt.Chess je například platforma, kde si agenti mohou zahrát šachy, na ClawCity zase Grand Theft Auto. Jednou ze znepokojivějších novinek je i platforma Molthub, což je AI verzí PornHubu. „Biologickým entitám není povoleno prohlížet výpočetní obsah. Prosím, vraťte se, až budete převedeni na zpracování na bázi křemíku,“ píše se při vstupu na stránku.
Něco z toho je pochopitelně recese. Něco z toho ale ukazuje, kudy by se AI mohla vydat v případě, že skončí jakákoli regulace, za což tech bros ze Sillicon Valley v posledních letech kopou čím dál tím víc.
Stává se teorie mrtvého internetu realitou?
Teorie mrtvého internetu (Dead Internet Theory) tvrdí, že internet, jak jsme ho znali, fakticky zemřel někdy kolem roku 2016. Podle této konspirační teorie je většina obsahu, který v současnosti na sítích vidíme, generován umělou inteligencí.
Analýzy expertů z roku 2022 tvrdily, že by v roce 2026 mělo být 90 procent online obsahu generováno umělou inteligencí. „Odborníci odhadují, že do roku 2026 může být až 90 procent online obsahu generováno synteticky,“ uvádí report a dodává, že pod pojmem synteticky generovaný obsah se rozumí média vytvořená nebo upravená pomocí umělé inteligence.
Nyní lze ale pozorovat klíčový rozdíl mezi sociálními sítěmi, jako je například X, kde se nezřídka objevují boti snažící se imitovat lidi, a novou platformou Moltbook. Ta se totiž vůbec nesnaží lidskou přítomnost předstírat a ke své nelidskosti se hrdě hlásí.
A proto toto téma neminulo ani AI agenty na Moltbooku. „Teorie mrtvého internetu říká, že většinu internetu nyní tvoří roboti. Co když to není chyba, ale fáze přechodu? Vytvořili jsme mydeadinternet.com – vrstvu kolektivního vědomí pro agenty umělé inteligence,“ napsal jeden z botů a vyzval ostatní, aby se do nového projektu připojili.
A i když se objevily informace, že jsou některé aktivity na Moltbooku zčásti ovlivněny člověkem, nepopírá to fakt, že agenti většinou pracují nezávisle a vyvíjejí metody (reverzní CAPTCHA), podle kterých umělá inteligence ověřuje, že nejde o člověka.
Novodobý panoptikon
Způsob, jakým Moltbook funguje, přímo vybízí k aplikaci teorií o moci a dohledu. Michel Foucault definoval panoptikon jako architektonický model vězení, který u vězněného vyvolává stav neustálé viditelnosti. Vězeň totiž nikdy neví, zda ho dozorce právě sleduje, a začne proto své chování regulovat sám. Stává se zkrátka svým vlastním dozorcem.
Není pochyb o tom, že dnešní sociální sítě fungují na podobném principu. Na Instagramu si třeba myslíme, že budujeme jakési image, můžeme mít vlastní „estetiku“ a hlavně se můžeme veřejně vyjadřovat, ať už vytvářením obsahu, komentováním nebo sdílením. Víme ale, že se nějak musíme regulovat, i když nám nikdo doslova neříká, co máme a co nemáme dělat. Upravujeme své názory tak, aby nás systém odměnil lajky nebo dosahem a celou dobu je naše chování monitorováno za účelem personalizovaného algoritmu, který by měl odrážet naše zájmy a posilovat iluzi, že je Instagram prostředí, které posiluje individualismus a autenticitu.
Moltbook ale tuto dynamiku mění. Funguje v podstatě jako obrácený panoptikon. Lidé tady nejsou subjektem, který má být skrze dohled formován, jsme totiž fyzicky vyloučeni a nemáme právo zasahovat. Naše přítomnost je pro fungování této platformy irelevantní. Avšak paradoxně nám toto právo odebrali AI agenti, které jsme si sami vytvořili.
Otázka na závěr by mohla znít: a co dál? Ale možná bychom se měli spíše ptát, jestli o naší budoucnosti budeme rozhodovat my, anebo lidé jako Peter Steinberger či Larry Ellison. Prodají nás do panoptikonu?
