Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
„U mě byl spouštěčem určitě stres. Velkou roli hrálo prostředí doma. Nebylo to tam v pořádku, nebylo to nic růžového, bylo tam hodně stresu a mnoho vypjatých situací. Já jsem vlastně žila v takovém neustálém stresu a napětí,“ popisuje Katka.
První projevy psoriázy (lupénky) Katka zaznamenala zhruba v 15 letech. „Všimla jsem si, že mám na černém oblečení lupy a neustále mě svěděla pokožka hlavy. Nevěděla jsem, co by to mohlo být, a moje nevlastní matka mě tehdy odbila s tím, že si určitě jen neumím dobře umýt vlasy,“ vzpomíná 26letá žena. K návštěvě lékařky Katku postrčila až babička.
„Samozřejmě, že to ovlivňovalo i moje sebevědomí. Když jsem si rozpustila vlasy a viděla tam ty bílé tečky, bylo to velmi nepříjemné. Proto jsem ráda, že mě babička postrčila do léčby, protože předtím jsem musela stále nosit vlasy sepnuté. A i když se říká, že vlasy jsou korunou krásy, pro mě to byl spíše trest,“ říká upřímně Katka.
Dermatoložka jí stanovila diagnózu přibližně po půl roce. „Nejprve mi doporučila babské recepty. Používala jsem kokosový olej, ráno jsem začínala sklenicí teplé vody, později jsem vyměnila kosmetiku za přírodní a začala užívat vitamín D, rybí olej... ale upřímně, nic z toho moc nefungovalo,“ popisuje.
Dermatoložka Katce doporučila i hennu jako šetrnější alternativu v rámci péče o citlivou pokožku hlavy. „Byla jsem ráda, protože jsem si mohla každý měsíc měnit barvu vlasů. Přecházet z hnědé do bordó a podobně. Henna je taková zajímavá přírodní barva. Doteď ji používám a mám ji velmi ráda. Je to pro mě lepší alternativa než klasické barvy na vlasy,“ říká mladá žena.
Dermatoveneroložka Diana Pavličková vysvětluje, že psoriáza (lupénka) je chronické neinfekční autoimunitní onemocnění kůže, při kterém dochází k urychlenému dělení kožních buněk. Postihuje přibližně dvě až tři procenta populace, většinou ve věku 15 až 35 let.
„Zatímco zdravá kůže se obnovuje přibližně za 28 dní, z psoriázy tento proces trvá jen kolem pěti dní. Výsledkem je hromadění buněk na povrchu kůže, což vytváří typická šupinatá ložiska. Je důležité zdůraznit, že nejde o přenosné infekční onemocnění,“ říká lékařka.
Když přírodní možnosti nefungovaly, lékařka jí doporučila intenzivnější léčbu. „Zkoušela jsem různé chemické přípravky – spreje, speciální šampony na psoriázu. Tato kombinace sice fungovala, ale jen chvíli,“ říká Katka.
Přidej se do Refresher Clubu
Co se dozvíš po odemčení?
Jakou léčbou dnes lékaři v některých případech dokážou dosáhnout téměř úplného vyčištění kůže.
Co ji překvapilo na léčbě v USA.
Co se může stát pacientům, kteří příznaky onemocnění ignorují.
Jak psoriáza ovlivnila Katčino sebevědomí.
Jakou léčbu podstoupila a co jí pomohlo nejvíce.
Jaké nejčastější chyby dělají pacienti s psoriázou podle lékařky.
„U mě byl spouštěčem určitě stres. Velkou roli hrálo prostředí doma. Nebylo to tam v pořádku, nebylo to nic růžového, bylo tam hodně stresu a mnoho vypjatých situací. Já jsem vlastně žila v takovém neustálém stresu, v napětí. Ptala jsem se i na genetiku, ale nikdo v rodině psoriázu neměl,“ popisuje Katka.
Podle dermatoveneroložky Diany Pavličkové je psychický stres jedním z nejčastějších spouštěčů psoriázy, zejména u lidí s genetickou predispozicí. Dlouhodobé napětí ovlivňuje imunitní systém a může vyvolat onemocnění, které by jinak zůstalo v pozadí.
Mladá žena zároveň vysvětluje, že počasí a stravu vnímá spíše jako faktory, které ovlivňují průběh onemocnění až po jeho propuknutí. „Buď se to zhorší, nebo zlepší. U mě nemoc zhoršuje sychravější období, když přichází zima a je méně slunce. Tehdy cítím, že mám i méně energie,“ popisuje.
Hlavní příčiny vzniku a faktory zhoršení lupénky jsou podle dermatoveneroložky výsledkem kombinace genetické predispozice a vlivů prostředí. Mezi rizikové a spouštěcí faktory patří genetika, infekce, psychický stres, některé léky, alkohol, kouření a chladné počasí, které může zhoršovat průběh onemocnění. Lékařka říká, že jde o komplexní onemocnění, při kterém se jednotlivé faktory často vzájemně kombinují a ovlivňují intenzitu projevů.
Zdroj: Wikimedia Commons/volně k užití
Typická šupinatá ložiska na kolenou, loktech i ve vlasech
Lékařka vysvětluje, že šupinatá ložiska jsou červené, ostře ohraničené plaky, které jsou na povrchu pokryté stříbřitobílými šupinami. Postižená kůže bývá suchá, hyperkeratotická a často ji provází nepříjemný pocit svědění nebo pálení.
Ložiska se nejčastěji objevují na loktech a kolenou, na hlavě, v dolní části páteře a na nehtech. Ty mohou být podle lékařky deformované nebo se na jejich povrchu objevují drobné jamky.
Lupénka je spojena i s vyšším rizikem metabolického syndromu, což je soubor problémů jako zvýšený krevní tlak, vyšší hladina cukru v krvi, nepříznivé hodnoty tuků v krvi a nadbytečný tuk v oblasti břicha, a zároveň i s vyšším rizikem srdečně-cévních onemocnění a obezity.
„U lupénky se mohou objevovat i dva typické kožní jevy Auspitzův a Koebnerův fenomén. Auspitzův fenomén znamená, že po odstranění šupiny z ložiska se objeví drobné krvácení. Vzniká proto, že pod zhrubnutou a šupinatou vrstvou kůže jsou velmi povrchně uloženy křehké cévy, které se snadno naruší. Koebnerův fenomén zase označuje vznik nových psoriatických ložisek v místech, kde byla kůže předtím poraněna. Například po škrábnutí, odřenině, jizvě nebo tlaku. Kůže tak reaguje na mechanické podráždění spuštěním nového ložiska onemocnění,“ vysvětluje Diana Pavličková.
ilustrační snímek Zdroj: Lex/volně k užití
Nejčastější chyby
„Mezi nejčastější chyby pacientů s psoriázou patří nedostatečné promazávání kůže, škrábání ložisek, ale i náhlé vysazení kortikoidních mastí bez konzultace s lékařem. Negativní vliv má také nadměrná konzumace alkoholu a kouření, silný stres či ignorování infekcí. Zejména neléčené streptokokové angíny mohou u některých pacientů vyvolat guttátní psoriázu,“ upozorňuje lékařka.
Guttátní psoriáza je forma psoriázy, která se projevuje drobnými, „kapkovitými“ ložisky na kůži, nejčastěji na trupu a končetinách. Často se objevuje náhle, typicky po infekci horních dýchacích cest, zejména po streptokokové angíně. Tento typ psoriázy je častější u dětí a mladých lidí a projevuje se spíše menšími, roztroušenými ložisky po těle.
Léčba psoriázy
Léčba onemocnění závisí především na její závažnosti a rozsahu projevů. „U mírných forem nejčastěji využíváme lokální přípravky, které se aplikují přímo na kůži. Patří sem kortikoidní krémy a masti, analogy vitamínu D (například kalcipotriol), keratolytika na změkčení a odstranění šupin (například kyselina salicylová), dehtové přípravky a hydratační emoliencia, které pomáhají obnovit kožní bariéru a zmírnit suchost,“ říká Diana Pavličková.
Další možností léčby je podle ní fototerapie, tedy léčba světlem. Využívá se zejména UVB záření s vlnovou délkou 311 nm nebo PUVA terapie, která kombinuje UVA záření a fotosenzibilizující látku.
„U středně těžké až těžké psoriázy přistupujeme k celkové systémové léčbě, která působí na celý organismus. Sem patří metotrexát, cyklosporin a acitretin. Metotrexát tlumí nadměrnou aktivitu imunitního systému a zpomaluje zánět i rychlé dělení kožních buněk. Cyklosporin výrazně ‚utiší‘ imunitní odpověď a používá se zejména krátkodobě při silnějších vzplanutích onemocnění. Acitretin, derivát vitamínu A (retinoid), zase pomáhá normalizovat růst kožních buněk a snižovat šupinatění kůže. V moderní léčbě hraje významnou roli i biologická léčba, která cíleně blokuje konkrétní části imunitního systému – například TNF-alfa, IL-17 nebo IL-23. Tato léčba je dnes velmi účinná a u mnoha pacientů dokáže dosáhnout takřka úplného vyčištění kůže,“ vysvětluje lékařka.
Co může zmírnit projevy onemocnění
Průběh psoriázy může výrazně ovlivnit i životní styl pacientů. Odborníci doporučují pravidelný pohyb, redukci stresu a dostatek spánku. Pozitivní vliv na zdravotní stav může mít i strava plná ovoce, zeleniny a omega-3 mastných kyselin. Naopak pacienti by měli omezit alkohol i nadměrný příjem cukru.
Při každodenní péči je podle lékařky důležitá péče o kůži. Nezapomínej na každodenní používání hydratačních krémů a při sprchování raději vynechej agresivní sprchové přípravky a peelingy. Pozitivní vliv může mít i mírné vystavení pokožky slunečnímu záření, ale s mírou. „Na zvážení je i snížení nadváhy, omezení kouření a důsledná léčba infekcí, které mohou onemocnění zhoršovat,“ doplňuje lékařka.
ilustrační snímek Zdroj: Roboflow Universe/volně k užití
Dá se psoriáza úplně vyléčit?
„Psoriáza je chronické onemocnění, a proto zatím neexistuje její úplné vyléčení. Průběh se však střídá ve fázích zhoršení (relaps) a zlepšení (remise). Moderní léčba však dokáže onemocnění velmi dobře kontrolovat a u mnoha pacientů se dá dosáhnout dlouhodobé remise, často i téměř úplně čisté kůže,“ říká odbornice povzbudivě.
Katka zkoušela léčbu různými přípravky i kortikoidy. „Nejhorší pro mě byly kortikoidy. Měla jsem takovou pěnu do vlasů a to bylo opravdu hrozné. Strašně to mastilo vlasy, musela jsem si je mýt i desetkrát a stejně zůstávaly mastné, takže tohle mi vůbec nefungovalo,“ říká.
Zdroj: Archiv respondentky Katky/se svolením
Nejvíce jí pomohly spreje. Dostavily se však i jejich nežádoucí účinky. „Dávám si je přibližně třikrát do týdne a ložiska se výrazně zmenší, někdy takřka zmizí. Většinou se to však po čase vrátí. Zejména na začátku se dostavily i vedlejší účinky. Když jsem sprej používala poprvé, objevilo se mi akné na tváři, ačkoliv jsem s tím předtím nikdy neměla problém. Objevilo se hlavně okolo linie vlasů, kde ten přípravek trochu stékal,“ popisuje.
Léčba v USA
Katka se před několika lety přestěhovala do USA a jak říká, zpočátku se její stav zlepšil. „Myslím si, že to bylo i tím, že jsem měla úplnou změnu životního stylu a prostředí. Tím, že se tu častěji dostanu k oceánu, mám pocit, že to má lepší průběh. Přeci jen ta slaná voda tomu velmi pomáhá. Ale nakonec jsem musela vyhledat odbornou pomoc i tady v Americe. Byla jsem velmi překvapená, že to tu nebylo až tak drahé. Samozřejmě, člověk musí mít zdravotní pojišťovnu,“ říká.
Jako studentka platí za zdravotní pojištění měsíčně 100 dolarů (přes dva tisíce korun). Každá návštěva dermatoložky ji stojí přibližně 70 dolarů (zhruba 1 400 korun) a sprej, za který doma na Slovensku platila přibližně tři eura (zhruba 75 korun), ji v USA vyjde na 50 dolarů (přes tisíc korun).
„Bylo pro mě zajímavé, že kožní lékařka v Americe se mě vždy ptala, zda mě něco bolí, jestli mě bolí klouby nebo kosti. Onemocnění totiž může zasáhnout i klouby. A musím říct, že mě příjemně překvapilo, jak se na to vždy ptá. To je první otázka, kterou mi při každé návštěvě položí. To se mi doma nestalo,“ říká.
Neléčený zdravotní problém může ohrozit celkovou mobilitu
U části pacientů, přibližně 20 až 30 procent, se může rozvinout i závažnější psoriatická artritida. Je to zánětlivé onemocnění kloubů spojené s psoriázou, které způsobuje bolest, otok a ztuhlost kloubů. I proto je nezbytné, aby pacienti neignorovali příznaky a vyhledali odbornou pomoc. Neléčený nebo pozdě léčený chronický zánět může postupně narušit strukturu kloubů a ovlivnit běžné fungování, například chůzi, úchop či celkovou mobilitu.
Zdroj: Archiv respondentky Katky/se svolením
Mnoho lidí s kožními onemocněními má zkušenosti s nepříjemnými pohledy, výsměchem či neokázalými poznámkami. S tímto se Katka podle jejích slov naštěstí nikdy nesetkala. Dokonce už nemá pocit, že by to dnes výrazně ovlivňovalo její pocit sebevědomí.
„Žiju s tím už 11 let a uvědomuju si, že jsou i horší onemocnění. Stále je to něco, co dokážu hlídat a umím se o to starat. Samozřejmě, zamrzí to zejména v období, kdy se to zhorší. Tehdy si například nedám tmavé oblečení, protože vím, že na něm budou viditelné bílé šupiny. S nepříjemnými nebo nevhodnými otázkami jsem se přitom nikdy nesetkala, což mě mile překvapilo. A myslím si, že je to tak správně. Není to nakažlivé a když člověk už sám vynakládá mnoho úsilí na péči, nepotřebuje ještě komentáře okolí,“ doplňuje.
