Kolegyni uškrtil podprsenkou, znásilnil nebo zabil minimálně 15 žen. Teď je „sosnovský rozparovač“ na útěku

Protože nepatřil k fyzicky nejsilnějším, útočil především na drobné dívky, které kráčely samy a neměly šanci se ubránit. Své oběti vyhledával a přepadával na území Sosnovského parku v ruském Petrohradu.

Andrej Kijko téměř vždy sázel na moment překvapení. Využil toho, když ženy ze strachu ztuhly a donutil je splnit jeho příkazy. Paralyzované oběti odvedl do lesa, kde je znásilnil a okradl. Brutalita jeho útoků neustále gradovala.

Zobrazit galerii

(4)

Neslitoval se ani nad ženou v osmém měsíci těhotenství, kterou s nožem přitlačeným k zádům nutil ujít pět kilometrů pěšky přes les až do jeho bytu ve městě, kde ji opakovaně znásilňoval.

Rusa nakonec za zločiny odsoudili na 25 let ve vězení s maximálním stupněm střežení. V polovině roku 2024 se však z vězení přihlásil do války na Ukrajině. Na podzim 2025 se zranil na frontě a utekl z nemocnice. Od té doby je na svobodě a pátrá po něm policie.

Od dětství se mu zjevoval tajemný přízrak ženy

Andrej Olegovič Kijko se narodil v roce 1985 v Leningradě, dnešním Petrohradu. O jeho dětství víme jen velmi málo. Podle ruského deníku Komsomolskaja pravda se jeho rodiče rozvedli a od pěti let ho vychovávala pouze matka.

Ve škole byl velmi tichý a nekonfliktní žák. Učitelé si však všimli, že byl při každé potyčce mezi spolužáky. Ačkoliv on sám se bitek nezúčastňoval, často končil v ředitelně s agresory, kde se musel obhajovat, že nic neprovedl. Podle pedagogů, kteří ho učili, rád sledoval konflikty jiných dětí.

Násilí ho začalo fascinovat poté, co utrpěl těžký úraz hlavy. Od té doby prý vídal siluetu ženy, která se mu zjevovala v tlumeném světle pouličních lamp. Někdy dokonce slyšel, jak se za jeho zády ozývá zvuk kroků ženy na podpatcích. Chlapec tehdy přidal do kroku, protože si myslel, že ho pronásleduje. Často se také v noci budil s nepochopitelným strachem a úzkostí.

Po škole chvíli pracoval v květinářství. Na podzim 2004 musel práci opustit, protože ho naverbovali na povinnou vojenskou službu. V březnu 2005 ho však z vojny předčasně propustili, protože trpěl psychickými problémy. Po návratu do Petrohradu se přestěhoval do bytu na ulici Sireněvého bulváru, vzdáleného čtyři bloky od Sosnovského parku.

Jeho známí a sousedé o Kijkových problémech s duševním zdravím nic nevěděli. Popisovali ho jako přátelského a uzavřeného muže, který svým vzhledem i v dospělosti připomínal nesmělého středoškoláka.

Byl velmi tichý a bál se komunikovat se ženami. Když s nějakou vedl konverzaci, pletl se mu jazyk a nevěděl, co říct. I proto si nikdy nenašel partnerku.

Znásilnil kolegyni a pak ji uškrtil podprsenkou

Andrej Kijko lovil své oběti v okolí Sosnovského parku v Petrohradu. Nejčastěji útočil o víkendech. Zaměřoval se především na mladé, atraktivní a útle dívky, které se po parku procházely samy. Některé odchytil na ulici, jiné na autobusových zastávkách, píše ruský portál Fontanka.

„Sosnovský rozparovač“ měl vždy stejný modus operandi. K obětem se nejprve přiblížil zezadu a začal je škrtit, nebo jim k hrudi přiložil nůž. Protože se na ženy nalepil do těsné blízkosti, kolemjdoucí, kteří útok viděli, si mysleli, že se dívají na objímající pár.

Mnohé z obětí po útoku ztuhly. Paralyzované strachem splnily vše, co od nich Andrej Kijko žádal. Odešly s ním do lesa, kde je znásilnil, okradl a potom utekl. Ty, které se bránily, zavraždil. Nebylo to tak však od úplného začátku.

Kijko zpočátku své oběti neznásilňoval, jen okrádal. Svoji první oběť nalákal do parku pod záminkou, aby se spolu šli projít. Když byli sami, prohledal jí kapsy a vzal peníze. Potom ji pustil, píše deník Komsomolskaja pravda.

Další žena, kterou napadl a okradl, ho dokonce přesvědčila, aby jí vrátil mobilní telefon. Ačkoliv původně plánoval ukrást i ten, nakonec souhlasil a spokojil se s drobnou hotovostí z její peněženky. Nakonec ji propustil s tím, že jí nezkřivil ani vlas na hlavě.

Později soudním psychiatrům přiznal, že mu na začátku mu stačilo, když měl nad ženami kontrolu. Jakmile měl oběť ve svých rukou a věděl, že si s ní může dělat, co se mu jen zachce, ztratil o ni zájem a utekl. Postupně se však stával brutálnějším.

Mnohem méně štěstí než předchozí oběti měla 29letá květinářka. S Andrejem Kijkem se znali z práce. V srpnu 2004 přepadl ženu ve stánku s květinami a násilím ji odvedl na hřiště do nedaleké sportovní haly, kde ji znásilnil a poté uškrtil. Podle některých zdrojů ji uškrtil její vlastní podprsenkou, podle jiných tkaničkami od bot.

Krátce po vraždě 19letého Andreje Kijka povolali do vojenské služby, a proto si musel dát od útoků nucenou pauzu. Hned jak se z vojny vrátil, však pokračoval přesně tam, kde skončil.

Vzrušovalo ho, když se ho oběti bály

Krátce po návratu z vojny – ještě v březnu 2005 – napadl pouze 15letou žačku. Setkal se s ní po cestě do školy a násilím ji zatáhl do lesa. Chystal se ji znásilnit, ale odradil ho nezvyklý zip na kalhotkách dívky, který nedokázal rozepnout. Když se sklonil, aby ho násilím odtrhl, dívka utekla do parku mezi lidi a Kijko se ztratil v lese.

O měsíc později, v dubnu 2005, zaútočil na svou další oběť, 27letou Tatianu, která se v parku plánovala setkat s kamarádkami. Kijko se k této vraždě přiznal až dodatečně v roce 2022 a vyšetřovatelům při rekonstrukci na místě činu detailně popsal, jak ji připravil o život.

Kijko dívku potkal, když se chystala přejít přes rušnou silnici do lesoparku. Nabídl se, že jí pomůže: „Přibližně někde tady jsem na tu dívku zaútočil. Pravou rukou jsem ji chytil kolem krku a levou kolem pasu,“ řekl Kijko podle ruské televizní stanice TV SPb policistům.

Když však vykročili na cestu, vytáhl na ni nůž. Potom kráčeli objímající se jako pár až do lesa, daleko od civilizace. Ačkoli vedle projížděla auta, nikdo si nevšiml ničeho podezřelého.

„Dívku držel kolem krku velmi pevně. Když se pokusila křičet ze strachu, zesílil tlak a přiškrtil ji loktem,“ řekl pro televizi vedoucí vyšetřovatel Kijkova případu Anton Breido.

Tatiana se však navzdory strachu nevzdávala. „Aktivně se bránila lokty. Musel jsem jí pravou rukou ještě silněji sevřít krk, abych překonal její odpor,“ vzpomíná Andrej Kijko.

Vrah během rekonstrukce vraždy vyšetřovatelům prozradil, že ho nevzrušovalo specifické oblečení jeho obětí, ani jejich barva očí či vlasů. Stačilo mu, že cítil jejich strach.

Tatiana byla jedna z mála obětí, které Andrej Kijko neznásilnil. Ačkoliv to nikdy nepřiznal, vyšetřovatelé se domnívají, že to měl v plánu. Nakonec to však nedokázal, protože se příliš aktivně bránila. Když nezvládal její odpor, uškrtil ji. O několik dní později její tělo našel v parku kolemjdoucí, který tam venčil psa. Kijko po sobě nezanechal žádné stopy.

Po zatčení se ke všemu přiznal

V srpnu 2005 si Andrej Kijko domluvil schůzku s bývalou spolužačkou ze školy. Nejdříve ji vylákal k sobě domů a pak vzal na procházku do Sosnovského parku, kde ji utopil v jezeře, píše Komsomolskaja pravda.

Mezi prosincem 2005 a lednem 2007 znásilnil a okradl dalších 11 mladých žen. Neslitoval se ani nad 18letou dívkou v osmém měsíci těhotenství, která musela s nožem přitlačeným k zádům ujít pět kilometrů pěšky přes les až do jeho bytu ve městě, kde ji několikrát znásilnil. Když skončil, pustil ji na svobodu.

Andrej Kijko se bál, že se nakazí pohlavní chorobou, a proto při sexuálních napadeních používal kondomy. Právě jeho ostražitost komplikovala práci policistům, kteří ho nedokázali identifikovat pomocí DNA a vzorků spermatu jako jiné sexuální útočníky.

Ve snaze dopadnout „Sosnovského rozparovače“ opakovaně prohledávali park, prováděli noční razie, kontrolovali „objímající se páry“ a prohledali desítky míst, které ve svých výpovědích zmínily přeživší oběti. Bohužel, marně.

Zlom v případě nastal v lednu 2007, když policisté vyslechli Kijkovu poslední oběť –17letou mladou ženu. Útočník studentku přepadl na ulici nedaleko lesoparku. Potom ji násilím odvedl do lesa, kde ji znásilnil. Poté ji unesl k sobě domů, kde jí zakryl oči rukou a podruhé ji zneužil. Dívku pustil na svobodu až druhý den ráno. Její první kroky vedly na policejní stanici.

Přestože byla velmi traumatizovaná, přesně si zapamatovala, kde útočník bydlí. Detailně popsala cestu z parku do bytu pachatele policistům, kteří už za pár hodin klepali Kijkovi na dveře. Ten nekladl odpor a po zatčení se ke všem zločinům přiznal, píše ruský portál NEWSru.

Měl být ve vězení, ale běhá na svobodě

V rámci přípravy soudního dokazování Andreje Kijka vyšetřovali forenzní psychiatři, kteří zjistili, že je nepříčetný. Soudkyně se s tímto verdiktem neztotožnila a proto požádala o analýzu dalších znalců. Podle nich byl „Sosnovský rozparovač“ v době vražd sice příčetný, ale trpěl několika duševními potížemi, píše Fontanka.

První rozsudek si Andrej Kijko vyslechl 4. prosince 2008, když ho Petrohradský městský soud uznal vinným ze dvou vražd – z vraždy květinářky a bývalé spolužačky – a 11 sexuálních napadení. Odsoudili ho na 22 let vězení s maximální ostrahou.

Poté, co se v roce 2022 přiznal k třetí vraždě, si vyslechl rozsudek 25 let za mřížemi, který si měl odpykat souběžně s původním trestem. V polovině roku 2024 se však z vězení přihlásil do války na Ukrajině. V té době mu do konce trestu zbývalo sedm let.

Po zranění na frontě se ve vojenské nemocnici v ruském Kronštadtu podroboval rehabilitaci, odkud utekl na podzim 2025. Ministerstvo obrany začalo po 41letém Kijkovi pátrat až v červnu 2026. Do té doby ruská vláda jeho útěk tajila a záměrně o něm neinformovala policii. V současnosti po Andreji Kijkovi pátrají v obci Ropša v Lomonosovském okrese v Rusku. Pátrání vedou jednotky ministerstva obrany a regionálního policejního ředitelství.