Vybrali jsme pro tebe šest knih, které můžeš číst v létě, ale i během roku. Hranice mezi přátelstvím a nenávistí, drogy, squatting, queer tématika, sebeláska nebo traumata. Mix všeho, co aktuálně hýbe literární scénou, potažmo celou společností.
Jsme v půlce léta a jelikož knihy nebudou nikdy out, je potřeba si updateovat reading list toho, co stojí za to číst. Rozhodla jsem se do tohoto seznamu zařadit i knihy, které nejsou žhavými novinkami, nicméně jejich sdělení je nadčasové a jen tak neopadne.
1. Když nám bylo míň (Oliver Lovrenski)
Syrový román norského autora Olivera Lovrenskiho, který vydal tuto knihu v pouhých devatenácti letech, se stal v Norsku okamžitým bestsellerem. Příběh se odehrává uprostřed Osla a sleduje partu kamarádů, kteří si nerozumí s rodiči, nenávidí policajty, berou drogy, potulují se po ulicích a jsou plní úzkostí, ale i naděje a lásky. V knize se prolínají témata kriminality jako dealování drog, ale také otázka utlačování marginalizovaných skupin, tedy lidí na okraji společnosti. Vše tragické balancuje bratrská láska mezi kamarády a snaha nezklamat poslední rodinné příslušníky, kteří nad nimi zatím nezlomili hůl.
Tento román získal v Norsku hned několik ocenění. Celá kniha vznikla na iPhonu v aplikaci Poznámky. Najdeš v ní i pouliční slang Osla, který proplétá norštinu s arabskými, somálskými či anglickými výrazy. Kniha je doplněna i malým slovníkem, aby ti neunikla žádná pointa. Tempo je rychlé a zaručuju, že tuhle knihu dáš na dva nádechy.
2. Krev, Kruh, Černá (Radek Wollmann)
Autobiograficky laděný dokumentární román Krev, Kruh, Černá s podtitulem O squatech, antifě a Palestině vyšel v Nakladatelství Alarm a otevírá méně známou tvář porevolučního Česka. Radek Wollmann nám poutavým způsobem přibližuje témata pouličních bojů proti neonacismu na konci 90. let a nultých let, kde a jak se zrodila antifa, co pro tuto komunitu znamenal squating, jaké přelomové protesty a aktivismus probíhaly a jaký to má přesah do současnosti a Palestiny.
Slyšel*a jsi někdy o Ladronce, Miladě nebo Klinice? Řeč je o nejznámějších squatech v Česku, které fungovaly jako mezinárodně známé autonomní sociální a kulturní centra, ve kterých se konaly koncerty, divadla a výstavy. I o historii těchto míst se můžeš v knize dočíst. Doporučila bych ji všem – ať už podporovatelům antify, nebo naopak lidem, kteří s ní moc nesouzní. Je velmi osobitá, poetická a zároveň syrová a ukazuje všechna tato témata z jiného úhlu pohledu a perspektivy insidera.
3. Medúzy (Jakub Stanjura)
Psychologický román Jakuba Stanjury jde po jeho velmi úspěšné prvotině Srpny naprosto jiným směrem. Krimi až hororové prvky v knize Medúzy jsou opřeny o hlavní příběh, který se odehrává mezi dvěma nejlepšími kamarádkami. Kromě toxického přátelského vztahu, který osciluje mezi dojemným vztahem, nenávistí a závistí, se do popředí dostávají také témata zdraví, zdravotnického systému, společenské povrchnosti nebo duševního zdraví.
Stanjura vědomě nabourává veškerá tabu, která máme jako společnost v sobě zakořeněná. Například se nebojí vylíčit detaily žaludečních problémů a komplikací s nimi spojených, stejně tak se pouští i do popisu veškerých myšlenek protagonistek, které se možná někomu z nás někdy honily hlavou, ale nikdy jsme je nepojmenovali nahlas. Stejně jako jeho předchozí kniha, ani tato nám nenabízí vřelé pohlazení a komfort, ale zato v nás vyvolá emoce a drží nás v napětí do poslední chvíle.
4. Spoušť: příběhy o lásce a nenávisti (Marek Hudec)
V říjnu roku 2022 se stala v bratislavském podniku Tepláreň tragická událost, která pohla nejen LGBTQIA+ komunitou, ale celým česko-slovenským prostorem. Slovenský novinář a spisovatel Marek Hudec tento teroristický útok zmapoval do knihy Spoušť. Od knihy můžeš očekávat hluboký lidský dokument. Hudec dává obětem Jurajovi a Matúšovi tvář a hlas. Kniha je propletena desítkami rozhovorů, archivními materiály a osobními svědectvími, které postupně skládají mozaiku toho, co této tragédii předcházelo a co následovalo.
Autor se dívá také na to, jak se ve společnosti rodí radikalizace, jaký podíl na ní mají veřejní činitelé, jako například politici a političky, média a další veřejné osobnosti, které několik let šířily homofobní rétoriku. Přibližujeme se aktuální situaci na Slovensku a tomu, proč stále více (nejen) queer lidí z této krajiny odchází někam, kde se budou cítit bezpečněji. Z knihy místy až mrazí, je ale důležitým svědectvím a rukopisem pro queer komunitu a jiné marginalizované skupiny.
5. Jméno (Constance Debré)
Závěrečný díl volné radikální trilogie Constance Debré Jméno navazuje na tituly Playboy a Love Me Tender. V předchozích knihách se Debré vyrovnávala s odchodem od manžela, advokacie a bojem o péči o syna, ve Jménu se pouští do zúčtování se svými kořeny, elitářským původem a vlastním rodovým jménem. V knize se skloňuje hned několik témat – smrt blízkých a to, jak se s ní vyrovnává sama autorka nebo její sestra, odmítnutí privilegia a původu, vlastního jména, které nese historii a očekávání, ale třeba i zbavení se jistot a následování heteronormativních vzorců.
Pro jazyk této autorky je typická přímost a absolutní upřímnost. Je ve sděleních úderná a zkratkovitá. Popisuje svá traumata z dětství, ale servíruje nám je jako pouhá fakta, nijak se nad nimi nerozlítostní. Touží po úplné svobodě – od pohodlí, statusu, vztahů i rodiny. Pouští se do témat spojených s drogami, nedostatkem rodičovské pozornosti, lásky nebo touhy. Kniha je krátká, ale zato obsahově bohatá.
6. Svoja (Ema Müller)
Ucelený příběh o dospívání, hledání sama sebe, sebelásky i přijetí vlastních chyb seskládaný jako deníkové zápisy. Ema Müller pravidelně píše svůj sloupek o životě v Paříži pro Vogue CS a právě tyto poupravené texty se rozhodla vydat jako knihu. Mapuje svůj život, pocity, vztahy i hledání identity – své, Paříže, přítele, svého bytu. Jak sama Ema v knize popisuje, tvorbu knihy pojala jako umělecký projekt a sebevyjádření se od A do Z. Přes výběr barev, papíru, vazby, fotek nebo rukou napsaných vzkazů.
Jazyk knihy je velmi uvolněný, mluví k tobě jako k bohyni a přímo tě oslovuje – jako by sis psala s kamarádkou. Jedná se o odlehčenou knihu, která tě obejme a dodá ti sílu i energii. Ukáže ti také to, že i samotná Ema občas struggluje, má imposter syndrom nebo úzkosti, ale nakonec ti vždy dá nějaký pozitivní twist, se kterým můžeš knihu zavřít a další den opět otevřít. Manifest dobré nálady a komunity podporujících se žen, ale samozřejmě i mužů.
