Středa 17. 1. 2018 svátek má Drahoslav

hledej na refresheru

Pravčická brána patří k nejkrásnějším přírodním atrakcím u nás. Vydejte se na sever objevovat dokonalost Českého Švýcarska

Kde najdete největší skalní most v Evropě? No přeci u nás. To a mnohem více v našem nejmladším národním parku.

30. říjen 2017, 14:38
zdroj: Wikimedia Commons/Jürgen Regel, Marian
30. říjen 2017, 14:38

Americký spisovatel a dramatik Irwin Shaw kdysi řekl, že „cestování je krásná věc, jestliže máme domov a kam se vrátit.“ S čímž nelze nic jiného než souhlasit. O tolik krásnější tedy cestování může být, pokud jej spojíme s domovem přímo a vydáme se na poznávání krajiny, která je nám vůbec nejmilejší. Té půvabné české.

 

 

Sbalte si tedy teplé oblečení i pohodlné pohorky, protože na místě, jako je toto, je budete jistojistě potřebovat. Tentokrát se totiž podíváme do oblasti nekonečných skal, pískovců, stolových hor, hlubokých kaňonů a těch nejkrásnějších výhledů do okolí. České Švýcarsko patří odjakživa k nejoblíbenějším turistickým rájům u nás. A není se čemu divit. Tolik přírodních lákadel a atrakcí na jednom místě zkrátka potěší nejednu cestovatelskou dušičku.

 

 

České Švýcarsko je nejmladším ze čtyř národních parků v Česku. Vyhlášen byl před sedmnácti lety a za tu dobu už si dokázal utvrdit své místo mezi těmi nejkrásnějšími přírodními památkami u nás. Nachází se v okrese Děčín mezi obcemi Hřensko a Brtníky, na jihozápadě Šluknovského výběžku. Název byl odvozen od německé verze oblasti – Saské Švýcarsko. To dostalo své jméno od dvojice švýcarských malířů Adriana Zingga a Antona Graffa. Umělci působili na drážďanské Akademii a krajina v blízkosti labského údolí, kterou často zobrazovali ve svých malbách, jim tolik připomínala domovinu, že se rozhodli ji připodobnit jménem.

 

 

Co si zde tedy nenechat ujít? Hned v úvodu nesmíme zapomenout zmínit ten pravděpodobně největší a nejznámější unikát tyčící se nad lesnatými údolími Českého Švýcarska – Pravčickou bránu. A nejedná se o jen tak ledajaký unikát. V evropském měřítku je Pravčická brána tím největším přirozeným skalním mostem a zaslouženě je považována za samotný symbol Českého Švýcarska. 

 

 

Rozměry brány vás na vlastní oči vážně uchvátí. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m a šířka 7–8 m. Přímo k ní vystoupáte po stezkách značených červenou barvou, jejichž náročnost za pohled na tento skalní masiv rozhodně stojí. A na cestu zpátky se můžete posilnit vychlazeným zlatavým štěstím nebo něčím dobrým k snědku v místní hospůdce. Ale nezapomeňte, že od listopadu do března mají místní otevřeno jen o víkendech.

 

Příspěvek sdílený Tom Kuc (@kalimski),

 

 

Kdo si potrpí na romantiku, neměl by opomenout plavbu mezi soutěskami po říčce Kamenici. Příjemný čas strávený na loďce v obklopení fascinujících skalních zdí, tajemného rostlinstva i veselého převozníka, který zná zdejší prostředí jako své vlastní boty a dozvíte se od něho nejednu místní legendu, bude zanedlouho přerušen zimní sezonou. V době do 2. listopadu loďky jezdit nebudou. Pokud tedy máte chvilku volna, neváhejte příliš dlouho, protože další pramice se mezi Divokou a Edmundovu soutěsku vydají zase až v dubnu.

 

 

O kus dál, v blízkosti obce Tisá, zase najdete malebné městečko pískovcových skal Tiské stěny. V minulosti byl přístupné pouze turistům s průvodcem dnes už se do jeho srdce dostane také sami po vyznačených turistických cestách. Těšit se můžete na opravdové skalní divadlo. A na své si přijdou i milovníci nejrůznějších legend a babských povídaček. Nejznámější je tu ta o šlechtici Leduquinovi a zlých skřítcích.

 

 

„Za francouzské revoluce šlechtic jménem Leduquin uprchl ze své rodné Francie. Do Tiských stěn náhodou dorazil.  Přinesl si s sebou velký poklad, prý rodinný poklad to byl, mezi skalami ho zakopal. Po čase chtěl poklad vzít, ale v labyrintu skal poklad již nikdy nenašel. Hledal ho tam dlouhá léta, hledal a hledal, ale nenašel. Chudák se z toho pomátl. Potom prý, aby hlady neumřel, zadarmo sedlákům dobytek léčil. Legenda vypráví, že skřítkové zlý poklad hlídají. Kdo se poklad hledat vydá, tomu skřítkové do kapes bludné koření nasypou a již nikdy cestu z labyrintu ven nenajde. Proto bychom i my na pozoru měli být a držet se vyznačených stezek. Člověk nikdy neví.“

 

Pokud si potrpíte na romantické západy slunce nad krajinou osázenou vrcholky skal i kopci lesů, přesuňte se za německé hranice do Saského Švýcarska. Ve výšce 450 m.n.m tady na vás čeká zdejší usedlost Grosser Winterberg. Nahoru bohužel autem nevyjedete, ale zato si můžete udělat hezkou procházku po zelené stezce. Místní hotel a restaurace nabízí pohled na stylový interiér i výhled z vrcholu kopce. 

 

 

Při troše štěstí a hezkého počasí odsud dohlédnete až k Drážďanům. Mimo to si se svou drahou polovičkou můžete užít onu krajinu zalitou zapadajícím sluncem nad další přírodní zajímavostí – skalní útvary Schrammstein. Ráj horolezců, který údajně dostal své jméno podle jejich četných zranění, šrámů.

 

Ale Českosaské Švýcarsko nejsou jen skály, lesy a hory, ale také řada hradů a zámků či muzeí a rozhleden. Po cestě z Pravčické brány se zastavte třeba na zámku v Děčíně, Jílovském zámku, pevnosti Koenigstein nebo zámku Weesenstein

 

Schloss Wesenstein

Příspěvek sdílený Woutor (@thfcwoutor),

 

 

A na úplný závěr jsme si nechali už jen několik málo tipů na další různá místa, které by během výletu do Českého Švýcarska neměly uniknout vaší pozornosti. Co třeba podzemní muzeum letecké továrny v Rabštejně? Autentické vyprávění místního rodáka vás přenese zpět do časů 2. světové války a představí vám ta nejtajemnější zákoutí místní zbrojní výrobně. Otevřeno mají celý rok, návštěvu je zde ale potřeba vyjednat alespoň jeden den předem. 

 

Z dalších místních atrakcí stojí za zmínku také například Zoo Děčín. Ta chová přes 100 druhů zvířat, přičemž se jedná zejména o takové druhy, které jsou méně známé a v jiných zoologických zahradách je jen tak nenajdete. Funguje již od konce 40. let a v současnosti nabízí expozice přírodního výběhu medvědů grizzly, Ptačí dům, Jižní a Severní Ameriku, Indonésii, faunu Českosaského Švýcarska, kočkovité šelmy, horské kopytníky a mnoho jiných.

 

 

Po náročném výletu si samozřejmě zasloužíte také pořádnou dávku odpočinku a relaxace. Tu na německé straně národního parku nabízí termální lázně Toskana-Therme. Jejich koncept zní vcelku příznačně – „ponořit se do jiného světa“. Koupačka v místních slaných bazénech totiž představuje zážitek beztížného vznášení a snění pomocí techniky Liquid Sound, barev, světla a tónů a vůní. Nad vodou je nainstalovaná kopule, která připomíná planetárium a na kterou jsou promítány variace barev a geometrických struktur. Místo jako stvořené pro meditaci.

 

Příspěvek sdílel uživatel @irhenka,

 

Vyjádři svůj názor na článek
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Odpad Méně takových článků
Super! Více takových článků
Řekni nám, proč se ti článek nelíbí:
Děkujeme za tvůj názor!
Pomáhá nám i autorům při zkvalitňování obsahu na stránce.
Odebírej REFRESHER videa