Recenze filmu V síti.
„Nevadí, že je ti dvanáct. Chceš ho vidět? Hladíš se tam dole? Už sis to někdy dělala?“ I takové zprávy mohou dostat dvanáctileté děti přímo na displeji svého telefonu. Následuje prosba o videohovor, když je oběť sama doma, pak o nahou fotku a pokud se kolotoč morálního dna včas nezastaví, žádost osobního setkání. Na něm se už pak může stát naprosto cokoli.
Internetoví predátoři se nebojí používat ty nejodpornější metody vydírání. Dlouhá léta jim to procházelo bez většího zájmu médií. Temnému zákoutí českého internetu se nyní věnuje nový dokument V síti. Poukazuje na jeho odpornost, ale také až příliš snadnou proniknutelnost do spárů čirého zla.
Vít Klusák je pozoruhodný filmař. V roce 2004 se mu povedlo upozornit na masivní vliv reklam a „českého hypermarketového chování“ snímkem Český sen, drolící se tuzemskou společnost pak zachytil v dokumentech Hledá se prezident a Matrix AB, přičemž předloni zaujal kontroverzní sondou do duše prostého neonacisty z Prostějova ve Světu podle Daliborka.
Novým filmem zachází společně s Bárou Chalupovou ještě dál. Pronikají totiž do pokojíčků dvanáctiletých dívek. Právě tam, ve zdánlivě nedotknutelném světě oblíbených plyšáků, růžových stěn a plakátů s oblíbenými idoly, se děti chytají do nebezpečné sítě internetových predátorů.
