Úžas asi není slovo, kterým bychom popsali pocit, se kterým jsme si nové Sheenovo album poslechli. Čekali jsme jen to nejlepší, což jsme dostali.
Možná se trošku rozněžníme. A to nad tím, jak český rap povyrostl. Fanouškovi tohoto žánru, jenž poslouchá rap desítky let, musí dnešní doba připadat jako sen. Není nutné, aby dělal hluboké průzkumy všech možných zákoutí webů nebo obchodů s cédéčky k nalezení české (a kvalitní) rapové desky – stačí mít internet a skáče to na něj samo od sebe.
Nemusí se ale jednat pouze o prvoplánové trendy na sezónu, hip hop v Česku už bude podle všeho napořád. Čas ukázal, že i u nás rostou interpreti, kteří přináší kvalitní texty z nezaprášených škatulek, jejichž sdělení má dokonce i váhu. A dokonce už dnes také není třeba, aby raper ohlašoval drop alba půl roku dopředu kvůli tomu, aby se o něm vědělo a mělo nějakou poslechovost.
Že nehraje v nejposlouchanějších rádiích? Že neplní titulky na webech? Nevadí. Fanoušci vědí, co je dobré. Příkladem je i nová tvorba Viktora Sheena.
My jsme minulý rok vyhlásili album Barvy deskou roku. Viděli jsme jej jako posun. „Volné pokračování“ dvojnásobně platinového alba Černobílej svět v nás opravdu zanechalo odstíny veškerého hudebního koloritu, které jsme od něj vlastně úplně nečekali. Protentokrát jsme již byli připraveni. Přestože přišel release neočekávaně, věděli jsme, co dostaneme.
V první řade to byl úspěch, který je měřitelný. Potvrdil jej zvukový inženýr David Kopecký na Twitteru, v němž zveřejnil sázku, která mluvila ne o tom, jestli, ale kdy dosáhnou Příběhy a sny milionu přehrání na Spotify. Trvalo to pouhých 18 hodin a 30 minut.
