Mateje tížila situace na Slovensku a pak se na výletě zamiloval do Madeiry. Slovo dalo slovo a za pár měsíců se už s manželkou a malým Mišem stěhoval na ostrov v Atlantiku.
Matej Jurášek se s rodinou před pár týdny přestěhoval z Bratislavy na exotický ostrov Madeira uprostřed Atlantského oceánu. „Nakonec padlo rozhodnutí, že byt prodáme, vezmeme peníze a začneme od nuly jinde. Jednou jsem přišel domů z práce a ve schránce jsem našel papírek, že někdo chce koupit byt v naší lokalitě. Vyklubala se z toho realitka, ale souhlasili jsme, nafotili ho a nastalo čekání,“ vysvětluje Matej, jak se jeho plán před pár měsíci dal do pohybu.
Už po třech dnech na Madeiře, kdy tam s rodinou byl na prvním delším výletě, věděl, že si tam dokáže představit žít. „Na Madeiře je obrovské množství lidí z celého světa a nikdo tady nezpochybňuje, zda by tu někdo z nich měl, nebo neměl být,“ objasňuje, co ho spolu s manželkou Andreou a malým synem Mišem nejvíce okouzlilo.
Nám v rozhovoru popsal, jak probíhalo rozhodování, zda odejít z Bratislavy, kolik stojí na Madeiře živobytí, jak si našli ubytování či to, proč doma na Slovensku svůj byt rovnou prodali místo toho, aby jej pouze pronajímali.
Vzpomínáš si na moment, kdy se to v tobě zlomilo a uvědomil sis, že by bylo nejlepší, kdybyste Slovensko opustili?
Těžko říct. Neřekl bych, že se to zlomilo, přicházelo to postupně. Nebylo to tak, že jsme se rozhodli pro stěhování, protože by se zničehonic něco stalo. To rozhodnutí v nás postupně rostlo a definitivní se zdálo být až v momentě, kdy jsme poprvé navštívili Madeiru.
Už během pandemie jsme začali pociťovat, jak moc se názorově odlišujeme od lidí na Slovensku. Tedy ani ne tak od naší bratislavské bubliny, v ní jsme se cítili dobře a bezpečně, ale s manželkou pocházíme oba z regionů.
Já jsem z Martina, manželka je z Nového Mesta nad Váhom. Vždy, když jsme se v poslední době vraceli domů za přáteli, známými či dnes již bývalými přáteli, ty rozdíly mezi námi se jevily jako čím dál propastnější. Neměli jsme si už moc co říct, stále méně jsme nacházeli řeč ve společných tématech a začalo to právě covidem.
Když už koronavirus ustupoval, přišla válka na Ukrajině.
Když začala válka na Ukrajině, jen to eskalovalo. Měl jsem pocit, že se mezi námi a celou společností propast akorát zvětšila. I proto jsme se rozhodli, že chceme víc cestovat a zkusit něco nového. Navíc jsme stále měli strach z války.
Když jsem se 24. února vzbudil, řekl jsem si, že to Rusko nemůže myslet vážně. Bál jsem se, že pokud to Ukrajinci neudrží, Rusové časem přijdou i k nám. Mám syna, manželku, nemovitost. Ptal jsem se sám sebe, co budeme dělat. Budeme muset odejít?
Po nějaké době jsme zjistili, že Rusko nemá takovou moc, jak se nejdřív myslelo, a Slovensku nutně nehrozí válka. Přesto jsme s manželkou chtěli víc poznat Evropu. Na cestách jsme si uvědomili, že často máme názorově blíž k cizím lidem na zastávce nebo v kavárně než k našim tehdy nejbližším.
Pokud jsi turista, zaplatíš víc, ale pokud jsi místní a znáš místní restaurace a podniky, najíš se ještě líp než v drahých restauracích.
Když jsem dělal rozhovor s Radem Ondřejíčkem, který se rovněž přestěhoval na Madeiru, konstatoval, že mu stačily tři dny na to, aby věděl, že na tomto ostrově chce žít. Jak to probíhalo u vás?
Pokud řekl Rado tři dny, pak s ním musím souhlasit. I mně to zabralo přesně tři dny. Procházeli jsme se po promenádě ve vesničce Jardim do Mar, kde momentálně také žijeme, a přemýšlel jsem, jak manželce říct, že si tu po třech dnech umím představit život.
Nakonec jsem se odhodlal, sedli jsme si a já jí říkám: „Proč bychom odsud měli odjíždět? Vím, že jsme tu jen tři dny, ale podívej se kolem, všude je nádherná příroda a skvělí lidé.“ Opravdu tomu tak bylo. Na Madeiře je obrovské množství lidí z celého světa a nikdo tady nezpochybňuje, zda by tu někdo z nich měl, nebo neměl být.
Za ten první měsíc, co jsme tady byli, jsem nezpozoroval žádné výrazné pnutí ve společnosti. Naopak mám pocit, že si tu lidé uvědomují, že každý svým způsobem zdejší ostrov obohacuje. Je tady klid. Nikdo se v kavárně neptá, jestli ti dva chlapi, co sedí vedle u stolu, nejsou náhodou teplí, jako se to děje na Slovensku. Svět tady je pro všechny a mně se nechce čekat na to, až u nás k tomuhle dospějeme teprve s další generací.
Jak to na Madeiře vypadá s náklady na život? Daly by se srovnat s Bratislavou?
Co se dozvíš po odemčení?
- Jaké ceny jsou na Madeiře, kolik tam stojí život a jak je drahé bydlení.
- Proč Matej nakonec prodal svůj byt v Bratislavě namísto toho, aby ho pronajímal.
- Jak se nyní na Madeiře plánuje živit.
- Zda si umí představit, že si jednou bude přivydělávat jako influencer na Instagramu.
