Mnozí z nás považují péči o duševní zdraví za nadstandard, na který v uspěchaném světě nezbývá čas. Přitom statistiky varují, že úzkostmi a depresemi trpí čím dál více mladých lidí i dospělých.
Pokud si zlomíš ruku, je naprostou samozřejmostí vyhledat odbornou pomoc. Když nás ale trápí úzkosti, chronický stres nebo pocit vyhoření, často se snažíme situaci prostě nějak vydržet s vidinou toho, že se sama zlepší.
O zboření tohoto nebezpečného stigmatu se snaží i květen, který se označuje za Měsíc duševního zdraví. V této uspěchané době, kdy je výkon často považován za důležitější než duševní pohoda, je důležité, abychom si přiznali, že duševní hygiena není luxusní nadstandard, ale základní lidská potřeba. Tomu nasvědčují také nejrůznější průzkumy a statistiky.
Stav duševního zdraví v Česku
Třeba z loňského průzkumu Světové zdravotnické organizace (WHO) vychází, že duševní poruchou trpí každý sedmý mladý člověk ve věku od 10 do 19 let.
Více než pět procent dospívajících trpí úzkostnou poruchou. Výskyt depresí se pak podle odhadů pohybuje kolem tří procent. Právě neléčená deprese může vést až k sebevraždě. Ta je třetí nejčastější příčinou úmrtí starších adolescentů a mladých dospělých (15–29 let).
Na duševní zdraví dětí se zaměřilo i odbornictvo z Národního ústavu (NUDZ), které ve spolupráci s Českou národní inspekcí provedlo pilotní Národní monitoring duševního zdraví žáků*žaček na základních školách. Co z výzkumu vyšlo? Více než polovina žáků*žaček devátých tříd projevuje známky zhoršeného well-beingu a více než čtvrtina dotazovaných pak vykázala příznaky středně těžké až těžké úzkosti.
Zhoršená úroveň duševního zdraví se objevila během pandemie, ale čísla i nadále rostou. Symptomy deprese nebo úzkosti momentálně vykazuje až třikrát více lidí, než tomu bylo před příchodem koronaviru.
„Převedeme-li to na průměrnou třídu o dvaceti žácích, průměrně šest jich vykazuje příznaky úzkosti a osm příznaky středně těžké až těžké deprese, dalších pět vykazuje příznaky deprese mírné,“ vysvětluje koordinátor a analytik monitoringu Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví. Přitom prý platí, že ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky, oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.
A jak jsou na tom dospělí? Data Života k nezaplacení říkají, že 18 procent lidí vykazuje symptomy alespoň středně těžké deprese nebo úzkosti. Zhoršená úroveň duševního zdraví se objevila během pandemie, ale čísla i nadále rostou. Symptomy deprese nebo úzkosti momentálně vykazuje až třikrát více lidí, než tomu bylo před příchodem koronaviru.
Průzkumů, které by porovnávaly, jak si Česko stojí mezi dalšími zeměmi, je velmi málo. Nejnovější data, která by se dala hrubě porovnat, jsou z roku 2022. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OCED) bychom se zařadili mezi země s nadprůměrnou mírou symptomů, a to vedle Velké Británie, Japonska nebo Jižní Koreje. V posledních letech také došlo k nárůstu zájmu o ambulantní psychiatrickou péči.
Naše hlava a tělo nejsou dvě oddělené nádoby. To, co se odehrává v naší psychice, se přímo propisuje do naší biologie.
Už tato data nám ukazují, že je téma duševního zdraví velmi zásadní. Pojďme se ale blíže podívat na to, proč je psychické zdraví tak důležité.
Když duše mluví skrze tělo
Naše hlava a tělo nejsou dvě oddělené nádoby. To, co se odehrává v naší psychice, se přímo propisuje do naší biologie. S tím souvisí psychosomatické potíže. Za ty může například nedostatek odpočinku a spánku, problémy ve vztazích, dlouhodobá úzkost nebo deprese.
Byla jsem závislá na sociálních sítích. Co mi pomohlo se od telefonu odpoutat?
27. září 2026 v 13:00
Dlouhodobý stres a úzkost zvyšují hladinu kortizolu, kterému se přezdívá stresový hormon. Jeho chronická nadmíra může vést k tomu, že dochází k oslabení lidského organismu a jeho obranyschopnosti. Lidé žijící v duševní nepohodě mohou tak být náchylnější k nejrůznějším infekcím a zánětům.
Pokud ignorujeme své duševní potřeby, stres a vnitřní napětí si dříve či později najdou cestu ven skrze fyzické symptomy. Psychosomatika nám ukazuje, že jakmile neposloucháme své potřeby, zaděláváme si na mnoho nepříjemných zdravotních problémů.
Záda jsou často prvním místem, které to odnáší. Spojitost mezi bolestí zad a psychickou nepohodou popsal například i Harvard Health Publishing. Bolest v kříži nebo ztuhlá šíje mohou být následkem vnitřního napětí. Jako by naše tělo fyzicky neslo tíhu starostí, které nás zrovna trápí.
Máš pocit, že tě v životě něco „dusí“? Dýchací potíže, jako je například astma, kašel či tlak na hrudi, mohou signalizovat i to, že jsi v situaci, která ti bere prostor k tomu, aby ses mohl*a nadechnout. Může jít třeba o toxický vztah nebo práci, která tě nenaplňuje.
U lidí, kteří často upřednostňují potřeby ostatních před svými vlastními nebo trpí úzkostí, se často objevují trávicí obtíže jako nadýmání, křeče nebo žaludeční neurózy.
Další je kůže. Kožní potíže totiž mohou zrcadlit míru stresu. Kůže je náš největší orgán a tvoří bariéru mezi námi a okolím. Není výjimečné, že se během dlouhodobých psychických obtíží zhoršují příznaky akné, atopického ekzému či lupénky. U dětí může být ekzém dokonce reakcí na velkou životní změnu, například ukončení kojení nebo nástup do školky.
Psychika jde ruku v ruce i se zažíváním. Je to kvůli tomu, že jsou žaludek a střeva protkány hustou sítí nervů, které okamžitě reagují na emoce. U lidí, kteří často upřednostňují potřeby ostatních před svými vlastními nebo trpí úzkostí, se často objevují trávicí obtíže jako nadýmání, křeče nebo žaludeční neurózy.
Naše psychické zdraví může mít vliv i na srdeční rytmus a krevní tlak. Zatímco vysoký tlak je se stresem spojován běžně, úzkost může vyvolat i nízký krevní tlak. Bolest a bodání na hrudi pak bývají častým doprovodem úzkostných stavů, které si lidé někdy pletou s infarktem.
Pamatuj si, že říct si o pomoc, není projevem slabosti, jak se nám společnost občas snaží podsouvat. Jde o ukázku obrovské odvahy a laskavosti.
Někdy nás tělo zastaví až úplným oslabením imunity. Časté nachlazení, rýma nebo bolest v krku mohou být posledním varováním, že jedeme na dluh. Tělo nás doslova „uloží do postele“, abychom konečně zpomalili a odpočinuli si.
Šest pilířů psychohygieny
Psychohygiena není jednorázová aktivita, je to soubor návyků, které nám pomáhají udržovat duševní zdraví a předcházet psychickému vyčerpání. Stejně jako si každý den čistíš zuby, abys předešel*předešla kazu, měl*a bys pečovat o svou mysl.
1) Digitální detox
Náš mozek není stavěný na neustálý přísun informací. Modré světlo a nekonečné scrollování sociálních sítí udržují naši nervovou soustavu v pohotovosti. Zkus si zavést jednoduché pravidlo. Alespoň 30 minut před tím, než půjdeš spát, a 30 minut po probuzení na telefon ani nesáhneš. Dopřej si prostor pro svoje vlastní myšlenky a nevrhej se do konzumování cizího obsahu.
2) Všímavost (Mindfulness)
Dost velká část našeho stresu pramení z toho, že litujeme minulosti, nebo se děsíme budoucnosti. Málokdy se zaměřujeme na to, co je právě teď. Pokud zrovna cítíš vlnu úzkosti, můžeš vyzkoušet cvičení 5-4-3-2-1. O co jde? Pojmenuješ pět věcí, které kolem sebe vidíš. Čtyři věci, kterých se můžeš dotknout. Pak tři zvuky, co slyšíš. Následně dvě vůně, které cítíš. A jednu chuť. Takové cvičení ti může pomoct uklidnit roztěkanou hlavu.
3) Síla vědomého „NE“
Mnoho psychosomatických potíží (zejména zažívání a bolesti zad) pramení z toho, že si toho nakládáme moc, třeba ve snaze vyhovět ostatním. A proto je důležité, aby ses naučil*a říkat „ne“. Hranice nejsou projevem sobectví, ale naopak jde o úctu k vlastnímu tělu a hlavě.
4) Pohyb jako ventil emocí
Emoce jsou energie, která se v těle hromadí. Pokud ji nevybiješ, usadí se ve svalech a orgánech. Nikdo po tobě nechce, abys běhal*a maratony. Stačí, když vyrazíš na 20 minut na procházku do přírody.
5) Kvalitní spánek a strava
Těžko budeme mít klidnou mysl, pokud je naše tělo v biochemickém stresu z nedostatku spánku nebo nekvalitního jídla. Spánek kratší než šest hodin výrazně snižuje naši schopnost regulovat emoce.
6) Sebelaskavost
Mluvil*a bys se svým nejlepším přítelem tak přísně, jako mluvíš sám*sama se sebou, když se ti něco nepovede? Zkus k sobě být laskavý*á. Nemusíš se každý den cítit výborně. Je ale důležité se za nepříjemné pocity netrestat.
Cesta k sobě
Péče o duševní zdraví je celoživotní proces objevování vlastních hranic a potřeb. Pamatuj si, že říct si o pomoc, není projevem slabosti, jak se nám společnost občas snaží podsouvat. Jde o ukázku obrovské odvahy a laskavosti. Tvé tělo i tvá mysl jsou jeden celek, který si zaslouží být v rovnováze.
