Ze všech uchazečů a uchazeček si ji na jedné networkingové akci vybral sám Brett Oppenheim. „Jestli je lepší šéf on nebo Jason? Na to nedokážu odpovědět!“ říká na jednu z nejčastějších otázek o angažmá ve slavné realitce Natálie Burešová.
Rodačka z Pardubic působí v nově otevřené pobočce ve Spojených arabských emirátech jako senior konzultantka. „Viděla jsem i domy, kde se nešetřilo zlatem a stály řádově miliardy korun,“ líčí zaměstnání v dubajské realitní extralize.
Všechno začalo setkáním s Brettem Oppenheimem, bratrem Jasona, který je naším CEO a tváří známé show na Netflixu. Dali jsme se do řeči o nemovitostech a o tom, jak tady v Dubaji funguje trh. Na konci rozhovoru mě pozval na pohovor s tím, že by mě v týmu rád viděl. Následovalo několikakolové výběrové řízení a nakonec jsem uspěla.
Show se natáčí v LA a liší se hlavně tím, že v televizi divák vidí jen pár hodin čistého času z celé realitní práce. Výsledek vypadá tak, že makléřka zavolá potenciálnímu kupci, střih a už procházíme krásnou vilu v Beverly Hills. To obrovské množství práce, hodin úsilí a produkce v pozadí tam vidět není. Tady v Dubaji se to ale v jádru zas až tak neliší. Jen je v show samozřejmě trochu více dramatu, aby to bylo pro diváky atraktivní. Každodenní dril a realita trhu bývají od televize přece jen odlišné.
K dění v show se bohužel nemohu konkrétně vyjadřovat. Co se ale týče našeho týmu v Dubaji, mám obrovské štěstí. Všichni jsme skvělá parta, pomáháme si a podporujeme se, protože chceme, aby agentura prosperovala. Máme skvělého managing directora Omara. Když postavíte tým z kvalitních a slušných lidí, tak bude skvěle fungovat.
Zdravá soutěživost tady ale samozřejmě je, a to v rámci celého dubajského trhu. Tlak na výkon je cítit každý den. Místní trh je brutální, drsný a dynamický – úplně jiný než v Česku nebo v Asii. Člověk tady musí mít trochu hroší kůži, aby obstál.
Koukala jste na reality show ještě před nástupem do Oppenheim Group?
Samozřejmě! Show jsem sledovala od samého začátku, je to má oblíbená, vždycky jsem se na ni těšila. Ráda se dívám na krásné domy, interiéry, zahrady a výhledy, takže mě to bavilo a zároveň jsem si říkala, že se z toho můžu i něco přiučit.
Kdo je tedy podle vás lepší šéf – Jason, nebo Brett?
(Smích) Na tuhle otázku už se mě někdo ptal a musím říct to samé: na to nedokážu odpovědět.
Protagonistky v show hodně dbají na vizáž, luxusní oblečení a doplňky. Je reprezentativní vzhled důležitou součástí vaší práce?
Za sebe říkám, že určitě ano. Ráda chodím v kostýmku a udržuji si profesionální vzhled. Jednám s velkými investičními skupinami a fondy, které reprezentují špičku v oboru. Tady v Dubaji si člověk nemůže dovolit přijít v neformálním nebo čistě volnočasovém, módním oblečení, jak to občas vídáme v reality shows. Navíc Dubaj je pořád konzervativnější arabská země. Existuje tu tlak, aby člověk vypadal reprezentativně, patří to k naší práci.
Když říkáte konzervativní, myslíte tím třeba zakrytá ramena nebo vhodnou délku sukně?
Ano, myslím si, že to je naprosto na místě. Pokud například pracuji na větším dealu, který zahrnuje královskou rodinu, nehodí se přijít nevhodně oblečená. I když nejednáte přímo s monarchy, ale třeba se zástupci dané rodiny, slušný dresscode je určitě namístě a u nás v Oppenheim Group si na tom zakládáme.
Jaká je nejluxusnější nebo nejspecifičtější nemovitost, ke které jste se v Dubaji dostala?
Byla jsem na viewingu v oblasti Emirates Hills ve vile za 1,3 miliardy dirhamů (v přepočtu přibližně 8,1 miliardy korun. pozn.). To byl absolutní extrém – skoro všechno bylo ze zlata. Jde o jednu z nejdražších soukromých rezidenčních nemovitostí v celých Emirátech. Zážitek byl už jen tam vejít. Kromě zlatých detailů měla vila například klimatizovanou garáž s chlazenými podlahami pro auta, aby vozidla nebyla v horku teplá. To zažijete jedině v Dubaji.
Jak vypadá složení dubajské kanceláře? Je hodně mezinárodní?
Složení je zcela mezinárodní. Máme část týmu z Ameriky a pak zástupce z celého světa. Snažíme se pokrýt co nejvíce jazyků – španělštinu, ruštinu, japonštinu a další –, aby klienti mluvili ideálně svým rodným jazykem. Jelikož je Dubaj multikulturní, člověk si na to rychle zvykne. Vyžaduje to ale velkou schopnost navigovat mezi kulturními rozdíly. Některé národy jednají přímo na rovinu, jiné vyžadují nejdříve dlouhý small talk. To, co je pro nás normální, může někoho z jiné kultury urazit.
Chybí vám v tomto prostředí něco z českých pracovních návyků?
Chybí česká ráznost, upřímnost a rychlost – prostě jít rovnou k věci, vyřešit problém, odškrtnout si ho a jet dál. Tady to tak nefunguje. Často se setkáte s přístupem „inšalláh“, což znamená, že něco bude... možná zítra, nebo taky za měsíc. Pro české investory je to často nepochopitelné, takže musím hodně korigovat jejich očekávání, když jednají s místními developery, protože nedostanou hned takový servis, na jaký jsou zvyklí z Česka.
Zmiňujete klientelu z domova. Proč je podle vás Dubaj mezi Čechy a Slováky v posledních letech tak populární?
Dříve sem lidi jezdili hlavně na dovolenou, ale nastal zlom a Dubaj se proměnila v destinaci atraktivní pro život i podnikání. Je tu obrovské množství příležitostí pro živnostníky, podnikatele i freelancery. Stát skvěle funguje, je tu bezpečno, máme tu daňové úlevy a skvělý systém. I během různých krizí Dubaj ukázala, že přesně ví, co dělá, má jasné postupy a jedná bez otálení. Pro mladého člověka je to skvělá změna životního stylu.
Zmiňujete bezpečnost. Dubaj měla dlouho v regionu pověst stability, na jaře ale situaci narušily zprávy o dronech a raketách z Íránu. Jaká je situace na místě teď?
Situace je naprosto klidná. Byla jsem tu po celou dobu toho konfliktu a už od května fungujeme úplně normálně, jako by se nic nestalo. Kdyby sem teď někdo přijel, ani by nepoznal, že se něco dělo. Lidé i rezidenti v Dubaji věří dál. Pravda je, že nastal výpadek turismu, ale to bylo z velké části způsobeno i tím, že cestovní kanceláře rušily zájezdy kvůli pojištění. Věřím, že se turismus brzy plně navrátí.
V Evropě se čím dál více řeší etické investování, udržitelnost a ESG standardy. Narážíte u evropských nebo západních klientů na dotazy ohledně etiky developerů, například pracovních podmínek? A podle jakých kritérií si je vybíráte vy?
Část klientely se na pozadí určitě ptá a má zájem vědět, kdo za projektem stojí a jaké mají pracovní podmínky. My máme výběr developerů nastavený velmi úzce. Pracujeme výhradně s developery z luxury a ultra-luxury segmentu, kteří působí na trhu dlouhodobě, mají prokazatelný track record a skvělé zpětné vazby od našich klientů. Vím přesně, koho nabízím a proč, a dokážu klientovi srozumitelně vysvětlit, proč vybrat konkrétního developera a jiného raději vynechat.
A co výběr samotné klientely? Dubaj čelila i kritice ohledně prověřování původu financí, jak ukázaly třeba investigace o praní peněz Dubai Unlocked. Jak k tomu přistupujete?
Dnes už v Dubaji fungují stejné procesy jako v Evropě – tedy KYC a due diligence. Pokud sem přicházejí peníze, musí projít prověrkou a klient dokládá původ prostředků. Možná to ještě není v některých ohledech tak přísné jako v Evropě, ale tento mechanismus se intenzivně zavádí. Dubaj si zakládá na své reputaci a chce zabránit jakýmkoliv pochybnostem. Jakmile vidí problém, snaží se hned aplikovat řešení.
