- produkty a služby určené pro osoby starší 18 let
- sex, nahotu a jiný nevhodný obsah
- násilí, krev nebo obsah nevhodný pro citlivé povahy
Masakr v Columbine High School je jedním z nejhorších událostí, které poznamenaly Ameriku.
V historii USA se odehrála velká spousta zločinů a kriminalitou se ve zdejších pověstných čtvrtích rozhodně nešetří, avšak událost, kterou vám vylíčíme v dnešním článku, předčila všechno ostatní nejen v dopadu na politická rozhodnutí, ale především svou hrůzostrašností. 20. dubna 1999 v Jefferson County v Coloradu se totiž dvojice žáků tamější střední školy rozhodla přepadnout vlastní školu. To se jim bohužel vydařilo. Po zuby ozbrojená dvojice připravila o život dvanáct studentů a jednoho učitele. Pojďme si přiblížit životy obou teenagerů a důvody, které je vedly k takovému ohavnému činu.
Eric David Harris se narodil ve Wichitě, v Kansasu. Harrisova rodina se neustále stěhovala z místa na místo, Ericův otec totiž pracoval jako transportní pilot US Air Force. Jeho matka Katherine Ann Poole byla ženou v domácnosti. Místo, kde se rodina zakotvila, bylo Colorado, a to v červenci roku 1993, kdy otec Wayne Harris odešel z vojenské služby. První tři roky zde rodina žila v pronájmu v oblasti Littleton. To se může zdát nedůležité, avšak právě zde Eric potkal poprvé Dylana Klebolda. Už v roce 1996 si však rodina koupila vlastní dům na jih od Columbine High School. Dylan Bennet Klebold se narodil v Lakewoodu v Coloradu. Jeho rodiči byli Thomas a Susan Kleboldovi, kteří byli silně věřící luterání a kostel navštěvovali pravidelně, stejně tak jako jejich děti (Dylan a jeho starší bratr), kteří zároveň navštěvovali nedělní školu v souladu s luteránskou tradicí. V domácnosti byl Dylan také často svědkem náboženských rituálů, které prováděl jeho dědeček, pocházející z Ruska. Navštěvoval základní školu v Littletonu dva roky, než přešel do Governor's Ranch Elementary, kde se stal členem programu pro nadějné žáky s vysokým IQ.
Eric Harris a Dylan Klebold (zleva)
V Columbine High School byli Dylan a Eric už velkými přáteli, byli aktivní ve školních inscenacích a stali se dokonce i asistenty pro opravu školní počítačové sítě. Klebold i Harris byli však velmi nepopulární a často byli cílem šikany. Harris i Klebold šikanu popírali, avšak důkazy hovoří opačně. Harris a Klebold propojili své osobní počítače na síti a oba hráli mnoho her přes internet. Harris vytvořil soubor úrovní pro notoricky známou hru Doom, které se později staly známé jako Harris levels. Harris vlastnil několik webových stránek, na kterých sdílel soubory pro hry Doom a Quake. Na stránkách však i sdílel svoji nenávist vůči lidem ve svém okolí a vlastně i celému světu. Když dvojice začala experimentovat s výrobou trubkových bomb, umístili na stránky materiál s výsledky explozí. Webovky byly zavřeny Americou Online (dnes AOL) po střelbách a byly zachovány pro FBI.
V březnu roku 1998 vyšetřovatel Michael Guerra z Jefferson County obdržel stížnost od rodičů Brookse Browna, kteří zjistili, že Harris na svých webovkách násilně vyhrožuje jejich synovi. Guerra si stránky otevřel, prohlédl, dočetl se tisícovky násilných hrozeb nejen vůči Brownovi, ale i vůči dalším studentům a učitelům Columbine High School, objevil i popis výroby trubkové bomby, a tak se rozhodl sepsat žádost o výslech a domovní prohlídku Erica Harrise. Tuto žádost však nikdy nepodal.
Krátký film Hitman for Hire, který dvojice natočila jako školní projekt
Poprvé se dvojice dostala do křížku se zákonem v lednu 1998, za vloupání do zamčené dodávky a krádež počítačů. Následně byli obviněni z nepovoleného vstupu a krádeže. Oba udělali dobrý dojem na soudní porotu, která jim nakonec dokonce nabídla, že jim přečin smaže z trestního rejstříku, pakliže zúčastní veřejných prací, sezení u psychologa a budou dodržovat zákon. Od Harrise požadovali návštěvu kurzu pro zvládání hněvu, kde opět udělal dobrý dojem. Chovali se natolik slušně a pokorně, že jim probační úředník ukončil veřejné práce dříve, něž měl. Harris byl označen za velmi chytrého jedince, který pravděpodobně bude v životě prosperovat, o Kleboldovi se zmínili, že je inteligentní, avšak musí pochopit, že tvrdá práce je součástí plnění životních snů. V květnu 1998 dokonce Harris napsal omluvný dopis majiteli dodávky. Nicméně, do svého deníku zapsal poznámku: „Why shouldn't we, the gods, have the right to break into a van that some motherfucker left in the middle of nowhere?!“
Osudový den. 20. dubna 1999, začal stejně, jako každý jiný obyčejný den v Littletonu v Coloradu. Nikdo nemohl tušit, že během jejich cesty do práce v klidném městečku se v hlavách dvou mladých mužů mísí odhodlanost, zlost a nenávist. Eric Harris (18) a Dylan Klebold (17) v 11:35 hodin, v den 110. výročí narození A. Hitlera, rozpoutali peklo na chodbách Columbine High School.
Reálné záběry ze školní jídelny
Eric a Dylan dorazili na školní parkoviště a vstoupili zadními dveřmi do školní jídelny. Měli na sobě dlouhé, černé, nepromokavé pláště, které byly znakem skupiny studentů, kteří si říkali “The Trench Coat Mafia“, do které mladící údajně patřili. Nikoho z přítomných jejich příchod nijak nevzrušoval, až do chvíle, kdy začali střílet z poloautomatických pistolí, které si přinesli schované pod kabáty. Učitel a trenér Dave Sanders byl střelen dvakrát během snahy zahnat co největší počet studentů pryč z kavárny do bezpečí. Jeho rychlé myšlení a odvaha zachránila život mnoha studentům, avšak sám podlehl. V době, kdy se mu podařilo z jídelny utéct, krvácel z ran na hrudi a na rameni a vykašlával krev. Studenti se pokoušeli zastavit krvácení z jeho ran, zatímco se schovávali za lavicemi a židlemi před terorem. Učitel však zemřel krátce poté, co dorazily záchranné týmy.
Zatímco Harris a Klebold pochodovali chodbami školy, míříce do knihovny, studenti a učitelé prchali. Někteří se schovali na toaletách, někteří ve skladištních místnostech, jiní neměli jinou ochranu než lavice, pod nimiž se krčili. Mimo budovu zatím policie a SWAT, kteří přijeli, slyšeli zvuk střelby z prostor budovy, ze které vybíhali vyděšení studenti dveřmi i okny, křičíce, se slzami v očích, někteří se zraněními. Utíkali tak daleko od školy, jak jen mohli. Pracovníci ambulance a policie je museli dohonit, aby jim mohli pomoci. První lidé byli ošetřováni, zatímco SWAT vtrhl do budovy, bez vědomí, co tam na ně čeká. Začali objevovat podomácku vyrobené bomby a výbušná zařízení umístěná různě po budově. Prioritou se tedy stalo evakuovat budovu, než kterékoli ze zařízení exploduje. Zatímco policie procházela přízemím, hledajíce bomby, oběti a osoby odpovědné za masakr, Harris a Klebold pokračovali ve své „misi“ ve druhém patře, kde stopovali všechny zbloudilé studenty, kteří se schovávali v učebnách. V knihovně studenti, kteří ještě pár chvil před útokem studovali, čelili útoku dvojice, která je nemilosrdně střílela. Několik přeživších pak později prohlásilo, že Harris a Klebold vtípkovali a smáli se, během toho, co stříleli své spolužáky. Poslední výstřely byly slyšet ve 12:30, kdy vrazi obrátili zbraně sami proti sobě.
Eric Harris a Dylan Klebold si na život sáhli sami
Zachranářské, policejní a SWAT týmy stále ještě nevědely, kolik střelců se v budově pohybovalo, zda jsou již mrtví nebo někde v záloze čekají na poslední úder. Studenti, zranění a šílící strachy museli být vyvedeni z budovy, aby mohla být zajištěna jejich bezpečnost. Každý jeden z nich však byl nejdříve prohledán, aby nepronášel zbraně či bomby. Až někdy kolem 16:00 mohla policie prohlásit, že budova i studenti jsou v bezpečí. Všichni přeživší byli evakuování. Těla dvou zabijáků byla nalezena se zbraněmi v rukou a výbušnými zařízeními skrytými pod jejich kabáty. Počet obětí, včetně dvou střelců, se zastavil na čísle 15. To však jen díky skutečnosti, že zasáhla vyšší moc a všechny bomby až na jednu selhaly. V opačném případě by počet obětí byl několikanásobně vyšší.
Mladíci se ke zbraním dostali díky Robyn Anderson, což byla Kleboldova kamarádka, která již dosahovala dospělosti a zbraně jim koupila. Neměla však nejmenší povědomí o tom, co dvojice plánuje. Harris a Klebold ve svých denících uváděli mnoho informací, jak svůj čin provedou, avšak málo se zmiňovali proč. Deník, který byl nalezen v pokoji Erica Harrise obsahoval důkladný popis toho, co budou 20. dubna 1999 provádět už od 5 hodin ráno. O jejich motivaci tedy můžeme pouze spekulovat, ať už to bylo kvůli spolužákům, kteří je považovali za outsidery a dávali jim to najevo, či kvůli posedlosti násilím. Psychologové však došli k závěru, že Harris byl psychopat posedlý sadismem (o čemž vypovídá i triko s nápisem “natural selection“, které měl na sobě během útoku), kdežto Klebold trpěl depresemi a nechal se svým nejlepším přítelem zmanipulovat. Ohledně události vzniklo několik podrobných dokumentů (tady a tady).