Jeho knihy, ve kterých používá studentský jazyk, pomáhají studentům pochopit i tu nejsložitější látku.
Ať jsi pořád ještě student, nebo už jsi školní lavici nějakou dobu neviděl, určitě ses už někdy rozčiloval nad starou učebnicí matiky, ze které bylo probíranou látku pochopit stejně těžké jako zalíbit se tchyni a tchánovi na první rodinné večeři. Marek Liška, bývalý student Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové, se s tímto častým problémem středních škol rozhodl bojovat. Pár let před maturitou se mu v hlavě zrodil nápad na vlastní učebnice, které by pro spolužáky byly daleko více srozumitelné. Ty mají nyní veliký úspěch a jejich oblíbenost stále roste. Pojď si přečíst rozhovor s tímto nápaditým mladíkem, který už v tak mladém věku vymyslel projekt Matika pro spolužáky, jenž může zachránit krk spoustě dalším středoškolákům u maturity.
Kdo je Marek Liška? Můžeš se našim čtenářům představit?
Jsem 22letý absolvent gymnázia z Hradce Králové a napsal jsem pro své spolužáky učebnici matematiky vlastním studentským jazykem. Aktuálně píšu spolu s Tomášem Valentou a Lukášem Králem další řadu učebnic matematiky pro třetí a čtvrté ročníky středních škol.
Kdy tě napadlo, že existuje jiný a lepší způsob, jak vytvořit středoškolskou učebnici?
Abych nemusel každému spolužákovi zvlášť vysvětlovat látku v matematice, tak jsem jim začal psát výpisky, které je to měly naučit místo mě. Tyto zápisky pro ně byly srozumitelné, chápali to z nich, tak mě napadlo, že by z toho mohla vyjít kniha, která by se mohla používat nejen při doučování v naší třídě, ale také při samotné výuce v kterékoliv škole v České republice, což se mi i podařilo.
Co je podle tebe největším problémem většiny současných učebnic, které se na středních školách používají?
Řekl bych, že dosavadním učebnicím při jejich vývoji chybí pohled cílové skupiny. Často jsou učebnice psány odborníky z řad vysokoškolských pedagogů, kteří se například na střední škole tak často nepohybují. Druhá věc, která mi u nich chyběla, byla srozumitelnost textů. Nachází se tam mnoho přesných definic, ale jejich polopatické vysvětlení mi často chybělo. A nakonec grafické ztvárnění, které by odpovídalo věkové kategorii a dnešní době.
Jak byl nápad přijat ze strany učitelů? Podporovali tě? Byli stejně tak nadšeni jako tví spolužáci?
Když jsem psal zápisky a poté z nich vznikla první beta verze, vedl mě můj matikář z gymplu, který mi dával zpětnou vazbu na odbornost knihy a na případné chyby. Byl rád, že někdo něco dělá nad rámec svého volného času a ještě k tomu v oboru matematika. Zároveň to byla i reprezentace školy, protože jsem se s projektem v roce 2013 účastnil celostátního kola Středoškolské odborné činnosti.
A byl to vítězný projekt pro ten rok?
Umístil jsem na pátém místě, přede mnou byly především IT projekty, kterým je těžké konkurovat pouze tištěnou verzí, byť s QR kódy. Na druhou stranu mě to nakoplo v tom, že kniha může být lepší, a proto jsme na ni začal pracovat ještě víc, aby byla zase o něco lepší.
Čím konkrétně se tedy matika pro spolužáky liší od klasických učebnic ze „staré školy“?
Učebnice řady Matika pro spolužáky jsou oproti ostatním učebnicím jiné už v tom, že je píšou studenti přímo pro své vrstevníky. To znamená, že jsou texty psané srozumitelněji bez zbytečných definic. Hlavní částí našich učebnic jsou ale vzorové příklady, které jsou řešeny opravdu krok za krokem s příslušným komentářem opět ve studentské řeči. Na konci každé podkapitoly se nachází běžné procvičení, které ale obsahuje QR kódy, které čtenáře přesměrují na naše webové stránky, kde má možnost nalézt daný příklad vyřešený opět krok po kroku. Nemůže se tedy stát, že nějaký příklad z našich učebnic nedokáže někdo vypočítat.
Když jsi se samotným nápadem přišel, byl jsi ještě dost mladý. Jak těžké bylo pro mladého středoškoláka prosadit si tento nápad v prostředí českého školství? Co všechno stálo za tím, aby ses dnes i se svými kolegy dostal až sem?
Cesta k tomu, kde jsme teď, byla opravdu dlouhá. Ať už tím, abych k sobě sehnal lidi, kterým mohu svěřit další tvorbu učebnic, nebo ty, kteří budou projekt financovat. Není úplně důležité určovat, jak to bylo těžké, důležitější je, zda vše, čím jsme spolu s týmem musel projít, bylo k něčemu dobré a zda jsme se za tu dobu něco naučili. Jednohlasně bychom se shodli, že to určitě stálo za to. Za vším určitě stojí ohromná energie, která se do práce dala a s ní spojené tisíce hodin práce na něčem, co vás naplňuje a v co věříte, že bude fungovat a co společnost pomůže posunout zase o kousek dál.
A jak je to dnes? Kde všude už se studenti mohou matematiku učit podle tvých knih? Přijali je i na jiných školách?
Aktuálně komunikujeme s více jak 250 školami o zavedení našich učebnic přímo do výuky matematiky. Aktuálně víme, že bude od září 2017 podle našich učebnic učit 59 středních škol.
Jakou máš zatím zpětnou vazbu?
Zpětná vazba je vcelku výborná. Především si učitelé pochvalují kombinaci učebnice a pracovního sešitu, protože přímo v hodině je málo času na to, aby si studenti četli celou látku včetně vzorových příkladů. Samozřejmě máme i negativní reakce, které jsou z naší strany i pochopitelné, a to jsou občasné chyby, které vznikly při vývoji a sazbě učebnic, jako jsou překlepy, prohozené výsledky v procvičení či grafické nedostatky. Vše se ale snažíme co nejdříve opravit, aby v dalším vydání, které bude v září, již nebyly.
Máte kromě matematiky v plánu vytvořit i jiné učebnice?
Určitě bychom se rádi začali zajímat i o jiné předměty, ve kterých mají studenti mezery, jako je například fyzika či chemie, ale nejprve chceme dokončit první úkol, a tím je matematika.
Naplňuje tě tato práce? Je to něco, co bys chtěl dělat celý život, nebo chceš postupně směřovat i někam jinam?
Za nás je studentská učebnice opravdu skvělý nápad a přejeme jí hodně štěstí do budoucnosti. Pro více informací se můžeš podívat na webové stránky projektu.