Mobilní telefony nemají šanci nahradit pevnou linku: Jak jsme se v minulosti mýlili o vynálezech, které později změnily svět?

Moderní doba se na nás řítí nebezpečnou rychlostí parní lokomotivy a s každým novým ránem nám dokazují, že co bylo včera nové, dnes už můžeme pomalu ale jistě nabízet muzeím. S technologickými startupy se roztrhl pytel a my jen stěží stačíme sledovat nejnovější trendy, vychytávky a vynálezy. Dnes, dříve než kdy jindy, máme možnost využívat ty nejmodernější a nejrychlejší stroje, díky kterým jsou naše životy zase o kousek jednodušší. O tom, zda tento rozjetý vlak dokážeme uřídit nebo vykolejíme v další zatáčce, bychom mohli dlouhosáhle diskutovat. A vzhledem k tomu, že nikdo z nás do budoucnosti nevidí, vlastně nám ani nic jiného než diskuze a naše předvídatelnost nezbývá. 

To, zda nás technologie přivedou do spárů globální katastrofy nebo nám budou i nadále pomáhat v naši každodennosti, vedou debaty odborníci a futurologové snad všech současných oborů a disciplín. Jejich názory jsou různé, stejně jako argumenty, které s přesvědčeností vlastního svědomí předkládají. My se ale nyní nebudeme zabývat tím, která strana je pravdivější než ta druhá.

Takové debaty probíhají už od dob, kdy lidé začali tvořit a vymýšlet bez ohledu na to, zda měli k dispozici moderní technologie. Je zřejmé, že pohledem současného člověka už můžeme zhodnotit, na kolik se kdysi inovátoři, vynálezci, nadšenci do technologií nebo zarputilí konzervativci mýlili ve svých předpovědích ohledně novinek jejich doby, které s pořádnou dávkou přesvědčení pěkne zkritizovali. A nutno podotknout, že většinou se jedná o pořádně komické záležitosti. Dnes už totiž víme, že tito zástupci předešlých generací neveřili v potenciál největších vynálezů minulých století - těm, které později změnily svět. Vybrali jsme některé z těch nejzajímavějších přešlapů, čtěte dál.

Telefon

„Američané možná telefony potřebují, ale my [Britové] ne. Máme spoustu chlapců, kteří mohou naše zprávy doručovat,“ zní z úst nějakého zapšklého starce, kterak se snaží pomluvit nový komunikační vynález zvaný telefon.

Ale kdepak. Tento výrok bývá přičítán britskému vynálezci, elektrotechnikovi a vedoucímu poštovního úřadu Williamu Preecovi. Ten jej měl údajně pronést v roce 1876 v souvislosti s otázkou, jak vnímá telefonní budoucnost britského království.

Nutno podotknout, že dnes nám tato slova znějí poněkud překvapivě, pokud vezmeme v potaz fakt, že Preece byl v podstatě zastáncem telefonů i jiných moderních technologií. Dnes bychom možná řekli, že byl dokonce fanouškem práce takových vynálezců, jako byl Guglielmo Marconi nebo Graham Bell.

Také on sám se, jakožto zástupce poštovního úřadu, angažoval v zaoceánské telegrafní komunikaci. Zkrátka a jednoduše neviděl potřebu toho zavádět v Británii novinky, když předpokládal, že jeho současné řešení bylo dostačující. K čemu telefon, když máme poštovní chlapce rychlé jako kulový blesk? Kdo jen tehdy mohl tušit, že se telefon později stane neodmyslitelnou součástí téměř každé západní domácnosti?

Televize

„Televizor nemá šanci udržet se na trhu déle než šest měsíců. Lidi nebude bavit hledět každý večer do stejné dřevěné krabice.“

S rokem 1946 se do domácností dostává hranatý zázrak v podobě dřevěné bedýnky s tajemným oknem, které nám pomáhá nahlížet do jiné reality. Tak možná televizi popisovali její první majitelé v polovině 20. století. Dnes už víme, že televizní průmysl se stal jedním z nejvíce rozvíjejícím se zábavním a informačním odvětvím celého pozdějšího století a předpověď Darryla Zanucka z 20th Century Fox nebyla tak úplně přesná. 

Na druhou stranu, mějme pro jeho výrok pochopení. Zanuck byl výraznou postavou filmového průmyslu. Měl tři Oscary i vlastní hvězdu na chodníku slávy. Není proto divu, že z podivné krabice, která by mohla konkurovat jeho úspěchu na stříbrném plátně, neoplýval zrovna nadšením a radostí.

Stroje a roboti

„Do dvaceti let budou stroje schopné jakékoliv práce, kterou si lidé dokáží představit.“

Tak uvažoval známý psycholog, sociolog a ekonom Herbert Simon. Teoreticky by na jeho slovech nebylo nic zvláštního, v současnosti je slýcháváme denně ze všech stran. Simon je ovšem vyřkl už v roce 1956. A vzhledem k tomu, že ani v 70. letech, ba ani dnes, i přes neuvěřitelný vědecký pokrok posledních desetiletí, nedospělo strojové učení do takové fáze, kdy bychom skutečně mohli veškerou lidskou činnost nahradit stroji. Ještě stále existují záležitosti, které se musíme dělat sami. Bohužel, nebo bohudík?

Počítač

„Není důvod, proč by někdo měl chtít mít doma počítač, hlásá v roce 1977 zakladatel Digital Equipment Corporation Ken Olson.

Umíte si dnes představit svou domácnost bez laptopu nebo stolního počítače? Pravdou zůstává, že osobní počítač dnes najdeme ve více než 70 % českých domácností. Počítač se stal oblíbeným pomocníkem většiny z nás. Těžko tedy vůbec uvěřit, že se mu v minulosti nedostávalo tolik důvěry, kolik by si možná zasloužil.

Ken Olson byl technologickým nadšencem, přesto jej očividně myšlenka domácích počítačů nijak neoslnila. Pokud vezmeme v potaz, že se nacházíme uprostřed 70. let, kdy jsou taková zařízení ještě v plenkách a široké veřejnosti absolutně nedostupná, není se ani čemu divit. Těžké krabice a jejich funkce, které chápou jen zkušení ajťáci a počítačoví nerdi? Ne, děkujeme. 

Největší rozmach domácích počítačů pak přichází až na přelomu tisíciletí, kdy se s novou technologií začínáme postupně seznamovat také v našich domovech. A dále už víte, jak to pokračuje až k dnešním dnům.

Automobil

„Kůň zde zůstane, ale automobil je jen módní výstřelek, bláznivý nápad.“ 

Píše se rok 1903 a z úst michiganského ředitele banky a později právníka Henryho Forda Horace Rachama vyplouvá myšlenka o nesmyslnosti strojových přepravních prostředků, tedy automobilů. Činí tak v souvislosti s komentářem, ve kterém odrazuje od investování do společnosti Ford Motor Company. Rozkošné, že?

Internet

„Předpovídám, že internet brzy vyvrcholí v supernovou a v roce 1996 se katastrofálně zhroutí.“

Ani budoucnost internetové sítě nebyla v očích některých odborníků nijak zářná. Důkazem je zmíněný výrok Roberta Metcalfa z roku 1995. Metcalf je jedním ze zakladatelů Ethernetu a společnosti 3Com. Na pozadí tohoto výroku stály souvislosti týkající se obavy ze zneužití digitálních peněz, omezené kapacity nebo pomalé globální rychlosti. 

Postupem času Metcalf uznal nepřesnost své předpovědi. Dokonce údajně vystřihl článek, ve kterém byl tento výrok zaznamenán, rozmixoval jej a zkonzumoval na jevišti přímo před diváky během své přednášky na šestém ročníku International World Wide Web Conference v roce 1997. Zajímavý chlapík!

„Pravdou je, že žádná online databáze nenahradí vaše denní noviny, žádný CD-ROM nemůže nahradit kompetentního učitele a žádná počítačová síť nezmění způsob fungování vlády,“ tvrdil ještě v roce 1995 počítačový geek a spisovatel Clifford Stoll.

Nuže, ani jeho předpověď se příliš nevyvedla. Prakticky ve všech bodech. Papírové noviny a časopisy už dnes čtou jen opravdoví fajnšmekři, senioři nebo ti, kteří se nudí během své chvilky na záchodě. Mnoho z nás si dnes neváhá zaplatit kvalitní online kurz na cokoliv a děti na školách se s pomocí vzdělávacích her, filmů a interaktivních projektů učí neustále.  

Těžká disciplína predikce

Co z toho všeho vyplývá? Že predikovat není vůbec jednoduché, pokud nemáte křišťálovou kouli, ze které dokážete budoucnost snadno vyčíst. V takovém případě vám nezbývá nic jiného než sledovat trendy, vývoj trhu a přečíst mraky odborné literatury. A pak už jen počítat s 50% šancí na úspěch. Chybovat je lidské, proto vždy berme veškeré podobné předpovědi s rezervou. Mezitím ale můžete nostalgicky vzpomínat na některé z našich dalších oblíbených nepovedených předpovědí budoucího úspěchu technologií. Je jich ještě spoustu.

„Myslím si, že světový trh je asi tak pro pět počítačů.“ Tak zněla slova z ústa prezidenta IBM Thomase Watsona roku 1943.

„Vysavače na jadernou energií budou pravděpodobně za deset let realitou,“ předpovídá Alex Lewyt, ředitel Lewyt Corporation, roku 1955.

„Nakupování na dálku, přestože je možné, nebude fungovat.“ – časopis Time Magazine.

„Nastal čas uzavřít knihu o infekčních nemocech. Ve Spojených státech jsme v podstatě zničili infekci,“ pronesl naivně William Stewart roku 1967.

„Apple je už teď mrtvý,“ povídá Nathan Myhrvold roku 1997.

„Za dva roky bude problematika spamu vyřešena,“ predikoval Bill Gates v roce 2004.

„Není zase tolik videí, které bych potřeboval vidět,“ řekl Steve Chen, spoluzakladatel YouTube, když vyjadřoval pochybnosti o dlouhodobém fungování společnosti v roce 2005.

„Každý se mě pořád ptá, kdy přijde Apple s mobilním telefonem. Moje odpověď zní: ‚Asi nikdy.‘,“ myslel si David Pogue pro The New York Times.

Bývalý ředitel společnosti Microsoft Steve Ballmer se v roce 2007 kriticky postavil vůči novému mobilu od Apple: „Neexistuje žádná šance, že by iPhone dosáhl nějakého většího podílu na trhu.“